Jevgenij Prigožin

Zpráva o smrti významného představitele ruské opozice Alexeje Navalného v pátek zaskočila celý svět. Ohlédnutí do minulosti přitom ukazuje, že řadu opozičníků či odpůrců režimu Vladimira Putina, kteří proti němu vystupovali, zastihla vážná otrava, nebo dokonce vražda.

Do hlavního města Burkina Fasa Ouagadougou dorazil kontingent ruských vojáků, napsala agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroje ze zahraničí. Jde o první významné ruské nasazení v této zemi. Nová ozbrojená skupina by mohla navázat na činnost wagnerovců, kteří prosazovali ruský vliv v Africe.

Česko i celá Evropská unie by měly po vzoru Velké Británie umístit wagnerovce na seznam teroristických organizací. Vyzývají k tomu některé nevládní organizace i politici. Podle ministerstva zahraničí to ale v Česku naráží na právní překážky. Úřady nicméně skupinu považují za bezpečnostní riziko a podle informací ČT prověřují aktivity některých podnikatelů na Teplicku, kde měl firmu i nedávno zesnulý zakladatel žoldácké organizace Jevgenij Prigožin.

Ruští vyšetřovatelé prohlásili, že Jevgenij Prigožin zemřel při středeční nehodě letadla. Genetická analýza podle nich ukázala, že identita zemřelých souhlasí se jmény uvedenými na seznamu pasažérů. Na palubě bylo s Prigožinem dalších devět lidí, mimo jiné jeho pravá ruka Dmitrij Utkin. Mezi mrtvými jsou i tři členové posádky.

Těla vyzdvižená z trosek letadla šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina jsou natolik ohořelá, že je zatím nebylo možné identifikovat. Napsal to s odvoláním na své zdroje ruský telegramový kanál Baza, který má blízko k ruským silovým strukturám. Podle něj tak bylo zapotřebí odeslat „biologický materiál“ do Moskvy, kde bude proveden rozbor DNA. Soustrast pozůstalým už vyjádřil šéf Kremlu Vladimir Putin. Nejmenovaní představitelé Spojených států, kteří mluvili s agenturou Reuters, mají za to, že Prigožinův letoun sestřelila raketa země-vzduch. Pentagon však toto tvrzení odmítnul.

Podle informací ruských úřadů ve středu zemřel šéf žoldnéřů Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Byl na seznamu pasažérů soukromého letadla, které havarovalo v ruské Tverské oblasti. Prigožin, který se již jako mladý dostal za kriminální aktivity do vězení, se před spoluzaložením wagnerovců věnoval podnikání v gastronomii. Sblížil se tak s ruským vládcem Vladimirem Putinem a brzy se dostal až na vrchol válečné mašinérie. Příležitost mu nabídly konflikty v Sýrii či Africe, a zejména ruská válka na Ukrajině.

V ruské Tverské oblasti ve středu večer havarovalo soukromé letadlo. Na seznamu pasažérů byl i šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, který při nehodě údajně zemřel. Na sociálních sítích se objevuje množství spekulací a konspiračních teorií, podle komentátora Českého rozhlasu Plus Libora Dvořáka je ale pravděpodobné, že Prigožin je skutečně po smrti. I vzhledem k tomu, že na palubě měl být také zakladatel wagnerovců Dmitrij Utkin. Incident by u části Rusů mohl podle něj vyvolat nějakou reakci, míní Dvořák.

V ruské Tverské oblasti havarovalo ve středu večer soukromé letadlo. Na seznamu pasažérů byl i šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Zemřelo všech sedm cestujících a tři členové posádky. Ruská federální agentura pro leteckou dopravu Rosaviacija později potvrdila, že na palubě byl i zakladatel wagnerovců. Spolu s ním byl v letadle i jeden z velitelů skupiny Dmitrij Utkin, připojil úřad. Příčina pádu letadla je předmětem vyšetřování, některé zdroje spekulují, že bylo sestřeleno, jiné hovoří o náloži přímo na palubě.

Po neúspěšné a epizodní vzpouře cílené na Moskvu otočili wagnerovci hlavní pozornost na Afriku. Šéf ruské militární skupiny Jevgenij Prigožin poprvé od června výrazněji veřejně vystoupil, když natočil video, v němž popisuje cíle jeho skupiny v Mali a Středoafrické republice. Wagnerovci jsou mezitím stále aktivní také v Bělorusku.

Francie v sobotu oznámila, že podpoří úsilí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) vrátit v Nigeru do úřadu prezidenta Mohameda Bazouma, jehož minulý týden svrhla vojenská junta. Podle agentury Reuters ale není jasné, zda Francie podporou míní vojenskou účast na intervenci ECOWAS. Společenství v pátek oznámilo, že plánuje vojenskou intervenci, pokud junta nevrátí Bazouma do úřadu do neděle. Junta už dala dříve najevo, že se intervenci hodlá bránit. Hrozí tak další konflikt v oblasti, kde místní vlády dlouhodobě bojují proti islamistickým radikálům.

Evropská unie pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem, kde po vojenském puči v pátek převzal moc výbor vedený generálem Abdourahamanem Tianim a svrhl prezidenta Mohameda Bazouma. Oznámil to v sobotu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Africká unie (AU) mezitím podle agentury AFP vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren.

Ruští vyšetřovatelé zadrželi prominentního ruského nacionalistu Igora Girkina. Tajná služba FSB ho viní z podněcování k extremismu. Moskevský soud uvalil na Girkina vazbu do 18. září, uvedla ruská média. Hrozí mu pět let za mřížemi. Girkin v posledních dvou měsících kritizoval šéfa Kremlu Vladimira Putina a jeho okolí, negativně se ovšem vyjadřoval i na adresu šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina. Žádal daleko masivnější zapojení země do války.

Ruskou federaci podle tamních lidskoprávních organizací nadále opouštějí tisíce mužů. Snaží se tím vyhnout možnému odvodu do armády a následnému zapojení do války na Ukrajině. Odvedenci mnohdy neprojdou ani základním výcvikem. V médiích se také objevují zprávy o nelidském zacházení s novými vojáky od ruských velitelů.

Do Běloruska dorazili bojovníci z ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti, oznámila ukrajinská pohraniční stráž, která tak potvrdila dosavadní náznaky. Britská stanice BBC k tomu uvedla, že pohraničníci teď posuzují, kolik wagnerovců se může v Bělorusku nacházet a jaké jsou jejich přesné pozice a cíle. Podle jedné z nepotvrzených zpráv přejel v sobotu ráno hranici s Běloruskem konvoj asi šedesáti vozidel s wagnerovci.

Ruský lídr Vladimir Putin tvrdí, že po neúspěšné červnové vzpouře nabídl příslušníkům Wagnerovy skupiny, aby dále bojovali na Ukrajině pod vedením jejich skutečného velitele. Putin to prohlásil v rozhovoru, který v pátek otiskl ruský list Kommersant, napsala agentura Reuters. Stalo se tak podle Putina při setkání v Kremlu krátce po vzpouře. Proti návrhu se postavil šéf skupiny Jevgenij Prigožin.

Demokratizace Ruska teď není možná, tamní obyvatelé přistoupili na to, že žádná pravda neexistuje, i když třeba propagandě nevěří, řekl rusista z Curyšské univerzity Tomáš Glanc v Interview ČT24. V zemi chybí úcta k jedinci a životu a režim mrhá bohatstvím a lidským potenciálem, a i když ekonomický kolaps není reálný, sílí hlasy, že kremelský režim směřuje k zániku, komentuje.

Wagnerova skupina pomáhala Moskvě posledních pět let v tichosti rozšiřovat ruský vliv na africkém kontinentu prostřednictvím bezpečnostních smluv či propagandou v médiích. Po neúspěšném ozbrojeném povstání zůstává ale osud žoldnéřů v regionu nejistý. Podle Kremlu mají aktivity wagnerovců v Africe pokračovat, není ale zřejmé, zda je bude řídit Jevgenij Prigožin z Běloruska. Pokud by společnost skončila, v Africe by se ocitly bez práce tisíce žoldnéřů, čehož by mohly využít tamní ozbrojené skupiny.

Víkendová vzpoura ruských žoldnéřů, známých jako wagnerovci, která postupně nabrala – navenek – až kabaretních rysů, stále zaměstnává svým nejasným průběhem a výsledkem ruské, ukrajinské i západní vojenské experty či politology. Západní novináři si pak všímají přístupu ruských propagandistů. Ti po počátečním překvapení a nejistotě začali s postupem času význam událostí bagatelizovat. V jejich podání tak nešlo o puč či vzpouru, ale spíše jen o banální spor mezi vysoce postavenými lidmi. A postupně též snižovali roli běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a zdůrazňovali uklidňující i rozhodné vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina.

Ruský lídr Vladimir Putin v pondělním vystoupení k národu poprvé připustil, že si sobotní vzpoura wagnerovců vyžádala oběti mezi ruskými vojáky. V úterý jejich památku uctil na kremelském náměstí. Podle Putinova spojence Alexandra Lukašenka byla kvůli povstání uvedena do bojové pohotovosti i běloruská armáda. Podle CNN o povstání měly Spojené státy s předstihem detailní informace, které však sdílely jen s některými spojenci.

U Minsku přistálo v úterý ráno před osmou místního času soukromé letadlo zakladatele ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenije Prigožina, tvrdí s odvoláním na službu Flightradar24 agentura Reuters i běloruská skupina Hajun, která monitoruje pohyby ruských sil. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že wagnerovci předají svou těžkou armádní techniku jednotkám ruské armády. Zpravodajská služba FSB zastavila podle ruské státní agentury TASS Prigožinovo stíhání.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí v projevu k národu vyzval členy žoldnéřské Wagnerovy skupiny, aby vstoupili do armády, nebo odešli do Běloruska. Informovala o tom agentura AFP. Prohlášení prezidenta reaguje na víkendovou vzpouru wagnerovců vedených Jevgenijem Prigožinem.

Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin po téměř dvoudenní odmlce zveřejnil na komunikační platformě Telegram audionahrávku. V ní podle Reuters uvedl, že cílem víkendového tažení jeho bojovníků na Moskvu nebylo svrhnout ruské vedení. Tento odpor podle něj poukázal na závažné bezpečnostní problémy v Rusku. Bojovníci z řad wagnerovců se nyní přesouvají do Běloruska, kde vzniká tábor pro zhruba osm tisíc lidí, píší média s odkazem na ruský investigativní portál Vjorstka. Informaci ale zpochybnila běloruská opoziční monitorovací skupina.

Podle bývalého velvyslance v Rusku Petra Koláře ukázala sobotní vzpoura wagnerovců mnohé. Šéf zmíněné žoldnéřské skupiny Jevgenij Prigožin podle něj přecenil svůj význam i vliv, ruský vůdce Vladimir Putin ze vzpoury vyšel jako poražený, už není mocným vládcem a lidé v zemi mu v tuto chvíli nevěří. Někdejší diplomat a současný poradce českého prezidenta Petra Pavla to uvedl v Interview ČT24.

Spojené státy odloží přijetí nových sankcí proti Wagnerově vojenské společnosti, protože nechtějí, aby to vypadalo, že jsou na straně ruského vůdce Vladimira Putina, kterému se podařilo přestát jejich vzpouru, informoval v neděli server listu Wall Street Journal (WSJ). Listy The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP) s odvoláním na anonymní zdroje napsaly, že americké tajné služby o záměru šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina provést ozbrojenou akci věděly s předstihem, jasné nebylo jen její přesné načasování. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že události v Rusku odhalily slabost Putinova režimu.