Artemis

NASA vybrala tři společnosti, které budou pracovat na konceptu lunárního vozítka, jež by fungovalo na Měsíci v rámci plánované mise Artemis.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dostal za úkol do konce roku 2026 ve spolupráci s dalšími americkými a mezinárodními agenturami vytvořit jednotný systém měření času na Měsíci. Takzvaný koordinovaný lunární čas (LTC) má pomoci s budoucími misemi v rámci závodů o dobývání přirozené zemské družice, napsala agentura Reuters.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) o rok odložil mise Artemis II a Artemis III, které měly s posádkou zamířit k Měsíci, respektive na něm poprvé od konce programu Apollo v roce 1972 přistát. Oznámil to šéf úřadu Bill Nelson.

Americký kontrolní úřad zkritizoval NASA za její program rakety Space Launch System (SLS). Podle nové analýzy je cenově neudržitelný a chybí pro něj další finance. Tento nosič je přitom klíčem k americkému návratu na Měsíc.

Společnost Blue Origin podnikatele Jeffa Bezose získala zakázku amerického Národního úřadu pro letectví (NASA) na konstrukci lunárního modulu za 3,4 miliardy dolarů  – v přepočtu 75 miliard korun. NASA v podobném tendru před dvěma lety vybrala firmu SpaceX, která již zkonstruovala dopravní systém Starship také k účelu přistání na Měsíci v rámci mise Artemis. NASA nyní tvrdí, že chce vytvořit větší konkurenci pro budoucí mise plánované na konec desetiletí.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve Spojených státech podepsal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem ujednání Artemis, iniciativu USA pro spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu a dalších vesmírných těles. Na Twitteru o tom informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Česko se tak stalo čtyřiadvacátou zemí, která se k ujednání přidala. Připojení už dříve schválila tuzemská vláda.

Noah Petro je americký geolog, který se stal hlavním vědcem pro misi Artemis 3. Ta by měla přistát na Měsíci s lidskou posádkou, poprvé od roku 1972. Petro poskytl České televizi rozhovor, ve kterém popsal, proč je návrat člověka na naši přirozenou družici tak důležitý a jakou v něm hraje roli.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí představil posádku, která koncem roku 2024 obletí Měsíc. Půjde tak o nejvzdálenější cestu astronautů v historii. Misi, která potrvá deset dní, povede Američan Reid Wiseman. Lunární mise se rovněž vůbec poprvé zúčastní astronautka, a to Christina Kochová. Doplní je bývalý pilot Victor Glover a jediný Kanaďan posádky Jeremy Hansen. Posádku a techniku vybírala NASA záměrně tak, aby připravila další mise na dlouhodobý pobyt na Měsíci.

Americká NASA představila prototyp obleku, ve kterém budou astronauti chodit po Měsíci. Původně ho vyvíjela sama, ale po řadě průtahů celý projekt předala soukromé firmě Axiom Space. Podle aktuálního plánu mají Američané na Měsíci přistát v rámci mise Artemis 3 v prosinci 2025.

Vyšetřovat válečné zločiny na Ukrajině bude moci až patnáct příslušníků Vojenské policie, schválili to ministři. Český příspěvek do vyšetřovacího týmu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) budou muset povolit ještě poslanci a senátoři. Na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) kabinet také podpořil plán, aby mohly být do Nigeru vyslány až dvě desítky příslušníků speciálních sil. V zemi by působili jako poradci. Kabinet taky podpořil peněžité dary na pomoc uprchlíkům.

Dosavadní analýza dat z loňské mise Artemis I ukázala, že nosná raketa SLS, kosmická loď Orion i pozemní systémy potřebné pro start a návrat na Zemi jsou připraveny pro lety astronautů na Měsíc. Na tiskové konferenci to uvedli představitelé amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Mise Artemis II, při které modul tentokrát obkrouží přirozenou zemskou družici s posádkou, je podle nich v plánu na listopad 2024.

Společnost Airbus v severoněmeckých Brémách připravuje servisní moduly pro kosmickou loď Orion, se kterou se lidstvo má vrátit na Měsíc. Na projektu zde jako inženýrka pracuje i Britka Sian Cleaverová, která řekla, že si tak plní svůj životní sen, a to osobně být u pilotovaných vesmírných letů.

Modul Orion dopadem do Tichého oceánu završil svou cestu okolo Měsíce. Předtím při průletu zemskou atmosférou zvládl nejkritičtější část testovací mise Artemis I amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), při níž se dostal dál od Země než kterékoliv jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. Do vod u mexického ostrova Guadalupe dopadl v 18:40 SEČ, nyní ho z oceánu vyzvedne loď amerického námořnictva.

Kosmická loď Orion vstoupila v pátek pozdě večer SEČ na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Informoval o tom americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Orion zůstane na oběžné dráze zhruba týden a pak začne cestu zpět na Zemi. Cesta má prověřit podmínky pro návrat astronautů na Měsíc.

Z floridského mysu Canaveral odstartovala raketa SLS (Space Launch System) s vesmírnou lodí Orion, která má vrátit člověka na Měsíc. Mise Artemis I je bezpilotní, Orion doletí k Měsíci a po 25 dnech se zase vrátí. První let s posádkou k měsíci plánuje NASA na rok 2024.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) kvůli nepříznivému počasí zrušil na úterý plánované vypuštění rakety Space Launch System (SLS) s modulem Orion k Měsíci. Jedná se o již třetí odklad startu testovací mise, kterou budou v případě úspěchu následovat cesty na Měsíc s posádkou. Informovala o tom v sobotu agentura AP.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v sobotu podruhé v tomto týdnu kvůli technickým potížím zrušil plánovaný start rakety SLS s modulem Orion k Měsíci. Vesmírná agentura o tom informuje na svém webu a sociálních sítích, kde už dříve během dne napsala, že má raketa potíže s unikajícím palivem.

„Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti. Začíná Hyde Park Civilizace.“ Tato slova zaznívají už deset let v sobotu večer od moderátora Daniela Stacha. Za tu dobu vyzpovídal 31 nositelů Nobelovy ceny, pět astronautů, devět přeživších holocaustu a mnoho dalších osobností vědy i současné společnosti. Poprvé v historii Česka se také spojil s astronautem na oběžné dráze Země na Mezinárodní vesmírné stanici. Natáčel rovněž v CERNu i Evropské jižní observatoři v chilské poušti.

Americká vesmírná agentura NASA oznámila, že se v sobotu nejspíše pokusí o nový start rakety Space Launch System (SLS) na Měsíc, uvedla agentura AP. Pondělní zahájení bezpilotní mise Artemis selhalo kvůli technickým potížím. Původně NASA uváděla, že se odložený start bude moci uskutečnit v pátek nebo v pondělí.

Půl století po konci éry programu Apollo zahájí americká vesmírná agentura NASA dlouho očekávaný program Artemis, který má vrátit člověka na Měsíc. V pondělí ve 14:33 SELČ se mělo otevřít okno příležitosti pro start rakety Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po dvaačtyřiceti dnech vrátí zpět na Zemi. NASA však nakonec pondělní start zrušila. Důvodem byl problém s jedním z motorů. Další možný termín je v pátek.

Americká vesmírná agentura NASA plánuje už na konci srpna vyslat novou obří raketu k Měsíci, informovala agentura AP. Mise Artemis I má bez posádky družici Země obkroužit a vrátit se zpátky na naši planetu.

NASA vyšle do vesmíru nelidské astronauty. Figuríny Helga a Zohar, které byly vymodelovány podle ženského těla, se vydají na cestu kolem Měsíce v rámci mise, která bude zkoumat radiační rizika pro astronautky. Jedna z figurín bude během letu vybavena nově vyvinutou ochrannou vestou proti radiaci, druhá poletí bez ochranného prvku. Mise Artemis 1 má podle plánů odstartovat ještě letos.

Americká kosmická agentura NASA pozastavila práce na lunárním modulu se společností SpaceX Elona Muska. Učinila tak kvůli žalobě konkurenční firmy Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose, která se týká rozhodnutí vesmírné agentury uzavřít smlouvu v hodnotě 2,9 miliardy dolarů (62,6 miliardy korun) výhradně se SpaceX, informovala agentura Reuters.

Test motorů nové rakety SLS (Space Launch System), která má v dalších letech dopravit astronauty na Měsíc, skončil v americkém testovacím středisku v Mississippi předčasně. Podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) běžely čtyři motory jen něco přes minutu, zatímco původně měli inženýři v plánu zážeh ukončit až po osmi minutách, aby mohli nasimulovat let rakety na oběžnou dráhu Země.