Zahalování

Britská vláda schválila nová pravidla, která umožní policii jednodušší zásahy při protestech. Důvodem pro zavedení norem jsou čím dál vyhrocenější propalestinské demonstrace. Aktivisté se během protestních akcí nově nesmí maskovat a hrozí jim vysoká pokuta za lezení po památnících. Policisté poprvé uplatnili nová pravidla o víkendu, výsledkem bylo dvanáct zatčených.

Je to přesně rok od smrti dvaadvacetileté Íránky Mahsy Amíníové. Právě její úmrtí po zatčení mravnostní policií kvůli údajně nedostatečnému zahalení rozpoutalo jedny z největších protestů proti tamnímu islamistickému režimu. Stovky demonstrantů včetně dětí a desítky policistů během nepokojů přišly o život. Mravnostní policie se pak z ulic sice stáhla, ale letos v červenci se znovu vrátila. Šéfredaktorka íránské redakce Rádia Svobodná Evropa Golnaz Esfandiariová říká, že bez zásadních změn dojde k dalším protestům.

Íránské úřady se chystají instalovat na veřejných prostranstvích kamery, s jejichž pomocí budou identifikovat a trestat ženy, které se venku pohybují bez muslimského šátku hidžábu. Jeho nošení je v islámské republice povinné. V sobotu o tom informovala tamní policie. Podle agentury Reuters má opatření za cíl zastavit rostoucí počty žen, které pravidlo porušují a vycházejí ven bez pokrývky hlavy.

Íránský duchovní a politický vůdce Alí Chameneí při příležitosti výročí islámské revoluce z roku 1979 udělil milost desítkám tisíc vězňů, uvedla státní agentura IRNA. Jsou mezi nimi i lidé uvěznění po nedávných protestech proti diktatuře a jejím násilným metodám. Někteří vězni mají podle agentury DPA test zmírněný, na jiné se vztahuje amnestie.

Poslání íránské mravnostní policie skončilo, stát by ale měl vytvořit nové způsoby, jak vymáhat zákony, které se týkají povinného nošení hidžábu. Podle stanice RFE/RL to v rozhovoru s íránským tiskem řekl mluvčí této policejní jednotky Alí Chán Mohammadi. O osudu této policejní jednotky panují nejasnosti od soboty, kdy její zrušení naznačil íránský generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí.

Íránský generální prokurátor oznámil zrušení mravnostní policie, jejíž zásah stál u zrodu současných protivládních protestů, při kterých zemřely stovky lidí. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na zprávu íránské agentury ISNA. Podle ní generální prokurátor Mohammad Džafar Montazerí mluvil o konci mravnostní policie na sobotním náboženském setkání ve městě Kom.

Afghánské islamistické hnutí Taliban zakázalo ženám vstup do zahrad a zábavních parků a úřady ve čtvrtek podle agentury AP informovaly také o zamezení vstupu do tělocvičen. Jedná se o nejnovější omezení práv žen a dívek poté, co Taliban v zemi minulý rok v srpnu převzal moc.

Íránská vláda má v plánu ve veřejné dopravě využívat technologii rozpoznávání obličejů, aby identifikovala ženy, jež nedodržují přísné nařízení, které se týká povinného nošení hidžábu. Informoval o tom zpravodajský list The Guardian. Hidžáb je šátek, jímž si muslimské ženy zahalují vlasy, krk a ramena a dekolt.

Afghánky nebudou moci cestovat samy dál než na vzdálenost 72 kilometrů. Na delších cestách je musí doprovázet příbuzný muž. Oznámilo to v neděli radikální hnutí Taliban, jež Afghánistánu znovu vládne od srpna. V doporučení, z nějž citovala agentura AFP, také Taliban požaduje, aby řidiči do svých vozidel brali ženy jenom tehdy, jsou-li zahalené „islámským závojem“.

Dosluhující vláda ANO a ČSSD v pondělí podpořila stanovení pravidel pro lobbování, jak je navrhli poslanci hnutí ANO. Od ledna se také zvýší náhrady za ztrátu výdělku a pracovní úrazy o 1,3 procenta a 300 korun. Vláda také odmítla několik návrhů SPD – například ty týkající se zahalování obličeje nebo na zavedení přímé volby starostů. Některé návrhy SPD předložila už v minulosti. Kabinet také podpořil čtyři investiční pobídky.

Městský soud v Praze pravomocně zastavil kauzu muslimské studentky, které pražská střední zdravotnická škola v roce 2013 nedovolila nosit při vyučování šátek. Potvrdil tak rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10. Informaci ČT zjistila z justiční databáze. Studentka loni v dubnu svou žalobu stáhla. Zdůvodnila to obavami z nenávistných útoků, kterým kvůli kauze čelí. Škola se ale chtěla soudit dál a proti zastavení řízení se odvolala.

V Nizozemsku začal platit částečný zákaz zahalování tváře, který se týká i muslimských ženských oděvů, jako jsou burky a nikáby. Opatření se vztahuje na školy, hromadnou dopravu, nemocnice a úřady. Média zatím nezaznamenala, že by byl kdokoli za porušení nového zákona potrestán, a podle deníku The Guardian se ihned ukazuje, že v praxi není příliš funkční. Zákony ohledně zahalování tváře na veřejnosti v minulosti přijali ve Francii, Belgii, Rakousku či Norsku.

Část mladých Íránek chodí po Teheránu s velmi volně uvázaným šátkem. Snaží se to udělat tak, aby neporušovaly zákon a nepřitáhly pozornost úřadů. Některé studentky si hidžáby dokonce sundávají, což je v islámské republice trestné. Írán proto rozšířil řady morální policie, aby na rebelující dívky dohlédla.

Srí Lanka dočasně zakázala zahalování obličejů na veřejnosti. Nové bezpečnostní nařízení prezidenta Maithripaly Siriseny bylo vydáno v rámci výjimečného stavu přijatého v reakci na teroristické útoky na kostely a hotely, při nichž o Velikonocích zemřelo nejméně 253 lidí a stovky dalších byly zraněny. Podle srílanských úřadů spáchalo atentáty devět islamistů, všichni domácího původu. Bezpečnostní složky varují před možnou další vlnou útoků.