Amazonie

Vědci v Peru prozkoumali lebku obřího říčního delfína nalezenou před pěti lety. Předpokládají, že před 16 miliony let tento druh uprchl z moře a našel útočiště v amazonských řekách. Jeho nejbližší příbuzní ale žijí až v jihovýchodní Asii. Vyhynulý druh měřil tři a půl metru, což znamená, že to byl vůbec největší říční delfín, jaký byl kdy nalezen.

V Brazílii letos zažívají celé měsíce extrémů v řadě za sebou. Zatímco jih země zasáhly v minulých týdnech rekordní srážky, které mimo jiné rozvodnily i známé vodopády Iguazú, jihovýchod země trápila extrémní vedra. Ve druhé polovině října teplota vyšplhala až k 45 °C, na řadě stanic padly dosavadní historické rekordy. Centrální a severní části země pak hlásí extrémní sucho – to všechno v situaci, kdy je na jižní polokouli stále teprve jaro a největší vedra se teprve očekávají.

Kvůli nebývalému suchu v brazilské části Amazonie klesla hladina řeky Río Negro, jednoho z přítoků Amazonky, tak nízko, že lodě v přístavu v Manaus zůstaly stát na říčním dně. Nedostatek vody do značné míry způsobený jevem El Niño narušuje říční dopravu, na níž závisí stovky tisíc lidí v okolních vesnicích, a ohrožuje také pralesní ekosystémy.

V roce 1918 natočil kameraman Silvino Santos němý dokument o Amazonii, který je pokládán za hodnotné dobové svědectví. Jenže filmový kotouč napřed někdo ukradl a pak zmizel ze světa úplně. Dokud jeho kopii neobjevili v Národním filmovém archivu (NFA) v Praze. Po více než sto letech od premiéry se tak Divy veletoku Amazonky opět dostávají k divákům. Nálezu si všimla i zahraniční média. Britský list The Guardian o snímku píše jako o „svatém grálu brazilské němé kinematografie“.

V brazilské Amazonii havarovalo v sobotu menší letadlo společnosti Manaus Aerotaxi. Neštěstí se stalo při pokusu o přistání v městě Barcelos. Na palubě bylo čtrnáct lidí, všichni zahynuli. Stroj Embraer EMB-110 s imatrikulací PT-SOG byl 32 let starý, okolnosti jeho nehody vyšetřuje brazilské letectvo.

Emise oxidu uhličitého z brazilské části amazonského pralesa se v prvních dvou letech vlády bývalého prezidenta Jaira Bolsonara (2019 a 2020) prudce zvýšily. Podle autorů studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature, za to může oslabení ochrany pralesa ze strany brazilských úřadů. Výrazně se také zvýšila plocha pralesa, která byla zničena.

Soukromé rezervace mohou být dalším příspěvkem k ochraně biodiverzity. Vedle státem prohlášených oblastí mohou pomoci naplnit unijní Nařízení o obnově přírody. Chystaný předpis počítá kromě jiného s rozšířením chráněných území.

Den před zahájením amazonského summitu v brazilském Belému vyrazili brazilští původní obyvatelé do ulic. Chtěli tak upozornit na opomíjení vládou a na násilí páchaném na jejich lidech. Toho se nejčastěji dopouštějí právě nelegální těžaři dřeva a horníci v Amazonii. Latinskoamerické státy na summitu vyzvaly rozvinuté země, aby naplnily své závazky spojené s klimatickými změnami a přispěly k získávání 200 miliard dolarů ročně do roku 2030 do fondu biodiverzity, píše agentura Reuters.

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, uvedl brazilský tisk. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

Brazílie zaznamenala od začátku roku pokles odlesňování amazonského pralesa. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se zničená plocha snížila o více než 42 procent. Administrativa prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy považuje vývoj mimo jiné za důsledek vládních opatření. Poslední údaje ocenili i ekologové, upozorňují ale, že k úplnému zastavení odlesňování vede ještě dlouhá cesta.

Kolaps více než pětiny světových ekosystémů, včetně Amazonského pralesa, by mohl přijít dříve, než se vědci původně domnívali. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil časopis Nature Sustainability. Výzkum je v rozporu s odhady Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Ten předpokládá, že takzvaný bod zvratu – rychlá, obrovská a nevratná klimatická změna – jehož překročení může vést k velkým proměnám celého systému u Amazonského pralesa, hrozí až v roce 2100.

Mýcení v amazonském pralese v prvních pěti měsících letošního roku meziročně zpomalilo o 31 procent, napsala agentura Reuters s odvoláním na nově uveřejněná předběžná data brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE).

Brazílie pokračuje v evakuaci původních obyvatel Janomamů na severu země. Na podvýživu a malárii tam jen za minulý rok zemřelo na sto dětí. Úřady vyhlásily v největší domorodé rezervaci v zemi stav nouze. Za šířením nemocí a narůstajícím počtem mrtvých stojí podle nich nelegální těžba zlata. Nová levicová vláda mluví o genocidě a bývalého pravicového prezidenta Jaira Bolsonara obviňuje z přehlížení kritické situace.

Bývalý levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva se znovu ujme vedení Brazílie. V projevu po oznámení výsledků slíbil sjednotit svou zemi a zavázal se i k ochraně Amazonie. Ve druhém kole prezidentských voleb porazil obhajujícího Jaira Bolsonara, který výsledky zatím nekomentoval. Jeho příznivci však začali demonstrovat a blokují řadu silnic v různých částech země. Pro Lulu hlasovalo 50,9 procenta voličů, Bolsonaro získal 49,1 procenta hlasů.

V Brazílii se uzavřely volební místnosti. Brazilci volili většinu zákonodárců na úrovni federace i regionů, guvernéry jednotlivých států, ale především prezidenta. Po sečtení 41 procent hlasů v rozhodování o hlavě státu vedl stávající krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro se ziskem 47 procent hlasů. Průzkumy přitom přisuzovaly vítězství jeho soupeři a levicovému kandidátovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silva, který měl ve stejnou dobu 44,2 procenta.

Na stepích a lukách Bílých Karpat roste podobné množství rostlinných druhů jako v amazonském deštném pralese. Je to ale patrné jenom tehdy, když se druhy počítají na malých plochách, vyplývá z mezinárodního výzkumu s českou účastí. Studii zveřejnil časopis Nature Communications.

Amazonský prales je nejrozmanitější vegetace naší planety. Nemůže za to ale jen teplota a množství srážek. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byli i Češi, prozkoumal téměř všechny lesní ekosystémy na světě a zjistil, co všechno jejich různorodost ovlivňuje. Data chtějí využít i na cílenější ochranu přírody.

Své nejnovější album Fortitude představila v pražském Foru Karlín tento týden jedna z nejvlivnějších francouzských kapel současnosti. Metalová čtveřice Gojira, třikrát nominovaná na cenu Grammy, se ve své tvorbě zaměřuje mimo jiné na témata přírody, ochrany životního prostředí a práv zvířat. „Album Fortitude je více politické,“ připustil frontman Joe Duplantier v rozhovoru pro Českou televizi.

Osm z deseti brazilských měst, která na národní úrovni produkují nejvíce oxidu uhličitého, leží v Amazonii a u všech emise souvisí zejména s odlesňováním. První příčku zaujímá amazonské město Altamira, na které připadá dvojnásobek emisí CO2 ve srovnání s nejlidnatějším brazilským městem Sao Paulem. Vyplývá to ze studie brazilské platformy Klimatická observatoř, která sdružuje sedm desítek ekologických organizací.

Americký prezident Joe Biden a jeho brazilský protějšek Jair Bolsonaro se během setkání na summitu amerických států v Los Angeles dohodli, že budou spolupracovat na prevenci dalšího odlesňování Amazonie. Podle agentury Reuters to oznámil Bílý dům. Odlesňování Amazonie prudce vzrostlo od nástupu Bolsonara, podle kterého těžba v amazonském pralese sníží chudobu v regionu. Proti těžbě v chráněných oblastech protestovaly v zemi už tisíce lidí.

Mezinárodní vědecký tým pomocí technologie laserového radaru našel v Bolívii ztracená města civilizací, které tam existovaly ještě před příchodem evropských kolonizátorů. Archeologové výsledky popsali v odborném časopise Nature.

Počet požárů v brazilském amazonském pralese se v květnu meziročně zdvojnásobil. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) díky záznamům ze satelitu zachytil na 2300 požárů, což byl nejvyšší květnový údaj za posledních 18 let.

Deštný prales je místo plné zvuků. Ozývají se odevšud – vydávají je ptáci, savci i hmyz, ale i vítr, stromy a voda. Pro biology je to jako koncert složený z tisícovek nástrojů. Jenže nový výzkum ukazuje, že tento orchestr zní v poslední době rozladěně – jeho harmonii narušují podle studie v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences hlavně opakované požáry.

Ledovce v tropické části jihoamerických And se za posledních třicet let zmenšily téměř o polovinu, vyplývá ze studie skupiny MapBiomas, na níž se podíleli experti z Brazílie či Peru. K bezprecedentnímu úbytku ledovců podle nich přispěly klimatické změny i rozsáhlejší požáry v Amazonii.