Povodí Vltavy

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Kvůli klimatické změně nebude patrně největší česká vodárenská nádrž Švihov na Želivce schopna pokrýt budoucí poptávku po pitné vodě. Po roce 2040 může nastat situace, kdy nebude možné zajistit ani všechny povolené odběry. Je třeba udělat řadu opatření, která mají zajistit, aby bylo zásobování pitnou vodou zachované v současné míře a existoval prostor pro další rozvoj zásobovaných území. Na konferenci tvůrců a uživatelů projektu Intersucho to řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Zjištění vyplývají ze studie, kterou si nechal státní podnik v minulých letech zpracovat.

V Lipenské a vranovské přehradě je na podzim méně vody než před rokem. Důvodem je nedostatek srážek a slabý přítok. Například vranovská přehrada je aktuálně naplněna zhruba z poloviny. Na Lipně hladina nádrže pro změnu klesla za poslední měsíc o šedesát centimetrů. Zatímco lodě po ní plují většinou bez omezení, majitelé jachet v přístavech mají problémy.

Průtoky řek v Česku se pohybují mezi 15 až 45 procenty standardu v tomto ročním období. Stav na většině povodí je silně podnormální. Nedostatek vody pro domácnosti ani průmyslu nehrozí. Po čtvrtečním jednání s řediteli podniků spravujících povodí Vltavy, Moravy, Ohře, Odry a Labe to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Více než tři sta tun fosforu ročně se dostane do Orlické přehrady. Právě kvůli tomu rostou sinice, které kazí vodu v nádrži. Snížit množství fosforu se už pokoušejí rybáři v povodí řeky Vltavy, kteří těží bahno a nabízejí ho zemědělcům jako hnojivo. Narážejí ale na vysoké náklady na práci a laboratorní testy.

Kolem orlické přehrady obce začaly legalizovat kempy. Vznikaly v šedesátých letech minulého století. V posledních letech je ale mnohé obce zčásti nevedou jako plochy k rekreaci. Teď kvůli tomu musejí měnit územní plány.

Hasiči v Českém Švýcarsku v úterý pokračují v hašení požáru v národním parku. Na místě je jich kolem tisícovky z celé republiky. Pomocí dronů zjišťovali, jak to vypadá v soutěskách říčky Kamenice, na tuto oblast se více zaměří. Požár, který vypukl 24. července, se podařilo v pondělí večer lokalizovat, zásah by mohl skončit v řádu dnů likvidačními pracemi. Mluvčí pražských hasičů a vyšetřovatel Martin Kavka řekl, že požár mají plně pod kontrolou. Mluvčí krajských hasičů Milan Rudolf večer upřesnil, že se v úterý podařilo plochu požářiště zmenšit z 606 na 513 hektarů. Evakuovaní obyvatelé se ale ještě do svých domovů vracet nemohou.

Hluboko pod červencové průměry klesají průtoky na českých řekách. V povodí Moravy a Dyje jsou až tři desítky toků na hranici hydrologického sucha. Na žádost vodohospodářů proto některé obce už omezily nakládání s povrchovými vodami. Jak zjistila ČT, nízký stav vody postihl i další řeky napříč republikou. Podle správ povodí jsou na tom toky hůř než v předchozích dvou letech. Podle Povodí Labe je situace podobná jako v období extrémního sucha mezi lety 2015 až 2018. Některé menší řeky jsou pro vodáky na hranici sjízdnosti.

Praha se státním podnikem Povodí Vltavy dokončily nová protipovodňová opatření v pražské Troji. Odlehčovací stoka se prodloužila pod dráhu vodních slalomářů a mimo jiné stavebníci opravili dno kanálu. Práce provedlo sdružení firem Čermák a Hrachovec a Metrostav DIZ. Projekty stály dohromady 135 milionů korun bez DPH, uvedli primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) a generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Stavaři nedaleko hráze Orlické přehrady odstřelují skály. Hloubí tam koryto pro doplňkový bezpečnostní přeliv. Miliardová rekonstrukce je zatím největší investicí na celé vltavské kaskádě. Kvůli ní se ale letos zkrátí sezona pro převážení lodí, které teď transportuje nový výtah.

Na Orlické přehradě začala výstavba doplňkového bezpečnostního přelivu, který sníží zatížení vodního díla při extrémních povodních. Práce potrvají do roku 2026 a vyžádají si 1,78 miliardy korun. Jde o největší vodohospodářskou stavbu současnosti.

Povodí Vltavy nařídilo odstranění černých staveb v okolí Orlické přehrady. Jde o různé přístřešky a verandy, které si zde vybudovali majitelé karavanů. Odstranit je musí do konce roku, odporují nejen legislativě, ale také bezpečnosti.

Řeka Vltava zažívá v lodní dopravě rekordní sezonu, jen letos v červenci se na její horní úsek vydaly víc než čtyři tisíce lodí. Z toho vyplývá, že za posledních pět let se zájem o plavbu zvýšil téměř trojnásobně. Povodí Vltavy proto buduje další místa ke kotvení, plánuje také prodloužit otevírací dobu plavebních komor.

Historické kamenné jezy z 19. století pod zříceninou Dívčí kámen na Českokrumlovsku v jižních Čechách zůstanou. Podnik Povodí Vltavy ustoupil od chystaných úprav, které vzbudily velký nesouhlas místních obyvatel.

Opakované požáry v kempech u Orlíku bude řešit Povodí Vltavy. Karavany jsou často ve velmi špatném technickém stavu a jejich majitelé je navíc pomocí různých úprav často proměnili na černé stavby. Prevence požárů je pak nulová.

Vodohospodáři neočekávají problémy spojené s táním sněhu na horách. Je podle nich postupné a přehrady jsou na vodu připravené. Nejvíc sněhu leží v současné době v Beskydech, kde ho ještě minulý týden připadl téměř metr. Na Lysé hoře je sněhu stále přes metr a půl, což je druhá nejvyšší sněhová pokrývka za posledních 60 let.

Povodí Vltavy dokončilo první část modernizace lodního výtahu na Orlíku. Kolejová dráha je o 12 metrů delší a o tři metry vyšší, čímž se zvýšila možnost převozu plavidel v době špatných hydrologických podmínek. Modernizovat se bude i kabina výtahu pro převoz sportovních lodí. Celková investice činí 93 milionů korun. Povodí rovněž prodlouží přístaviště v Týně nad Vltavou, chystá i vodní zdvihadlo na Orlíku, potvrdil generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Po extrémně suchém dubnu přinesl květen novou naději v podobě více než dvaceti deštivých dnů. Napršelo přes sedmdesát litrů vody na metr čtvereční. To je víc než čtyřnásobek množství, které spadlo o měsíc dřív.

Fakultní nemocnice Brno se stále vzpamatovává z kyberútoku, který ji ochromil v polovině března. Ještě stále některé systémy nefungují na sto procent. Škody budou nejméně v řádu desítek milionů korun.

I na Vltavě konečně začala plavební sezona. Povodí spustilo pro rekreační lodě nejen komory mezi Českými Budějovicemi a Štěchovicemi, ale i modernizovaný lodní výtah na orlické přehradě. Právě kvůli jeho přestavbě byla nádrž přes zimu téměř prázdná.

Vodohospodáři začali vypouštět vodu z přehrad před zimou na takzvanou zimní hladinu. Snaží se tak vytvořit v přehradách místo pro případné povodňové vlny. Kvůli vodním živočichům ale musí postupovat zvlášť opatrně. Náhlý pokles hladiny totiž může mít za následek úhyn vodních živočichů. Stalo se tak například na Sokolovsku a problémy řeší i ochranáři na Orlíku.

Z Prahy odtéká voda kontaminovaná počátkem října v západních Čechách látkou na moření dřeva. Její koncentrace se ale snížila o dva řády. Ve vzorcích, které odebrali pracovníci Povodí Vltavy ráno, jí bylo 180 nanogramů na litr. Znečištění se šíří dále na sever, zřejmě již dosáhlo až do Labe. Okolnostmi úniku látky se zabývají kriminalisté.

Do Úhlavy, která zásobuje pitnou vodou Plzeň, unikla chemická látka na impregnaci dřeva. Zásobování pitnou vodou ovšem ohroženo není a lidé se nemusí obávat ani kontaminace vodovodních řadů. Krajské město bude dočasně brát pitnou vodu z Radbuzy. Do Úhlavy se látka dostala Drnovským potokem z výrobního areálu v Klatovech, pravděpodobně v noci ze 7. na 8. října. Přes Úhlavu se potom chemikálie dostala až do Berounky.

Rekonstrukce lodního výtahu na orlické přehradě, která měla původně stát 60 milionů, nakonec vyjde státní podnik Povodí Vltavy na 95 milionů. O největší opravu za posledních šedesát let projevila v novém výběrovém řízení zájem jediná firma. V předešlém tendru se dokonce nepřihlásil vůbec nikdo. Práce mají začít v polovině října, hotovo pak má být do tří let.