TV Prima

Televize Prima musí zdravotní sestře Věře Marešové zaplatit půl milionu korun s úroky za to, že v reportážích o jejím trestním stíhání novináři nerespektovali presumpci neviny. Ve čtvrtek o tom rozhodl Městský soud v Praze. O sto tisíc však snížil částku, kterou ženě loni přiznal Obvodní soud pro Prahu 8. Rozhodnutí je pravomocné. Žena žalovala i další média, ve všech sporech už soudy pravomocně rozhodly.

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost muže z Kladna, který tvrdil, že televizní společnosti zmanipulovaly prezidentské volby, a navrhoval opakování voleb na náklady Primy, Novy a České televize. Vadilo mu to, že televize rozdělovaly prezidentské kandidáty na outsidery a favority, jimž pak dávaly více prostoru. Česká televize pak podle pisatele kladla některým kandidátům podjaté otázky, aby je ztrapnila, Andrej Babiš (ANO) prý musel odpovídat na otázky, na které odpovídat nechtěl.

Televize Prima má zdravotní sestře Věře Marešové zaplatit šest set tisíc korun s úroky za to, že v reportážích o jejím trestním stíhání novináři nerespektovali presumpci neviny. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 8. Žena čelila obžalobě z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici, soudy ji ale viny zprostily. Po Primě Marešová požadovala 6,7 milionu korun. Soudy jí už přiznaly odškodné od státu a od dalších médií.

Pro výkonného ředitele ČT24 Petra Mrzenu nejsou čísla sledovanosti na prvním místě. „Když se děje něco pro naše životy opravdu podstatného, tak se diváci dívají na Českou televizi,“ říká. Než se vypracoval na pozici šéfa zpravodajství, nosil kolegům kazety do střižny a bral jakákoliv volná témata pro zpracování televizních reportáží. „Když je člověk na místě, tak se mu dříve nebo později příležitost naskytne,“ míní. V nejnovějším díle podcastu Background se šéf ČT24 rozpovídal o tom, jak se mu podařilo udělat rozhovor s Fidelem Castrem, i jak zásadní jsou pro budoucnost České televize očekávání jednotlivých generací diváků.

Vydavatelství Mafra musí zaplatit zdravotní sestře Věře Marešové 700 000 korun s úroky za to, že při informování o jejím trestním stíhání nerespektovalo presumpci neviny. Vltava Labe Media (VLM) musí ze stejného důvodu ženě vyplatit dalších 50 000 korun, 200 000 korun už jí v minulosti zaplatilo. Rozhodl o tom odvolací Městský soud v Praze. Vydavatelství podle soudu neinformovala o případu korektně a mohla ve čtenářích vyvolat dojem, že je Marešová vinna.

Funkci šéfa zpravodajství Českého rozhlasu (ČRo) chce generální ředitel René Zavoral obsadit zhruba do tří měsíců. Způsob výběru hodlá během této doby konzultovat se všemi čtyřmi šéfredaktory zpravodajství ČRo. S nimi se také bude do jmenování nového ředitele pravidelně jednou týdně setkávat. Zavoral to uvedl na úterním setkání se zaměstnanci.

Řízením zpravodajství Českého rozhlasu (ČRo) bude od ledna dočasně pověřen nynější šéfredaktor Radiožurnálu Ondřej Suchan. Přijal nabídku generálního ředitele ČRo Reného Zavorala. Nahradí Jana Pokorného, který po dohodě místo opouští, ale v rozhlase zůstává. V pondělí to řekl mluvčí rozhlasu Jiří Hošna.

Už přes čtyři sta zaměstnanců Českého rozhlasu (ČRo) ve čtvrtek v otevřeném dopise vyzvalo ředitele Reného Zavorala, aby zrušil jmenování Jitky Obzinové ředitelkou zpravodajství. Obávají se ohrožení nezávislosti, objektivity a vyváženosti. Obzinová dříve působila jako ředitelka zpravodajství TV Prima, kde se dle tajně nahraných záznamů z porad podílela na manipulaci zpráv. Na Vinohradskou má nastoupit po svátcích.

Zpravodajství Českého rozhlasu (ČRo) povede od ledna bývalá šéfka zpravodajství televize Prima Jitka Obzinová. Vystřídá stávajícího ředitele Jana Pokorného. Řízení vývoje a výroby ČRo se nově ujme nynější šéfredaktorka Radia Wave Iva Jonášová a novou šéfredaktorkou stanice ČRo Dvojka bude Lenka Mahdalová, která stála za vznikem digitální stanice ČRo Pohoda, jejíž řízení bude i nadále spadat do její působnosti. O personálních změnách a změně organizační struktury Radu Českého rozhlasu ve středu informoval generální ředitel René Zavoral.

Vydavatelství Mafra má zaplatit zdravotní sestře Věře Marešové 700 tisíc korun s úroky za to, že při informování o jejím trestním stíhání nerespektovalo presumpci neviny. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 5, rozsudek ale není pravomocný, Marešová i Mafra se proti němu mohou odvolat. Zdravotní sestra podala žaloby i na další vydavatelství, soudy jí už v několika případech odškodnění přiznaly.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pátek podal trestní oznámení na Janka Kroupu a Kristinu Cirokovou, autory reportáže serveru Seznam Zprávy k jeho cestě do Moskvy. Řekl to v nedělní Partii televize Prima, zároveň vyloučil, že by kvůli kauze měl rezignovat. Podle lídra ODS Petra Fialy by měl skončit, protože buď lhal veřejnosti, nebo se dopustil špatného úsudku. Šéfredaktor serveru Seznam Zprávy Jiří Kubík minulý týden uvedl, že web je připraven pravdivost svých zjištění u soudu prokázat.

Zdravotní sestra Věra Marešová trvá na odškodnění ve výši 12 milionů korun od televize Nova za nerespektování presumpce neviny v reportážích a článcích týkajících se jejího trestního stíhání. V případu podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Informaci ČT potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5 Markéta Fikoczková. Marešová nesouhlasí s pravomocným rozsudkem soudu, který jí přiznal odškodnění 1,2 milionu korun.

Celoplošný přechod na nový standard DVB-T2 završí České Radiokomunikace před půlnocí vypnutím vysílání DVB-T komerčních kanálů zastoupených v třetím multiplexu z valašských Ploštin. Nový multiplex 23 začne odsud vysílat ve čtvrtek brzy ráno, vyplývá z informací firmy.

Prezident Miloš Zeman považuje za překvapivý propad levicových stran ČSSD a KSČM ve volbách. Svědčí to o tom, že nemají v čele ty nejschopnější lídry, řekl v neděli v rozhovoru v televizi Prima. Vládní koalice by podle něj měl sestavovat vítěz voleb. Postup řady stran, které se chtějí spojit proti ve většině krajích vítěznému ANO proto označil za nesportovní.

Televize Prima porušila zákon, když odvysílala záběry muže padajícího z balkonu při prosincovém požáru domu v Prešově. K takovému závěru došla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Prima ve své hlavní zpravodajské relaci použila záběr smrtelného pádu hned dvakrát – jednou dokonce zpomaleně a se zvýrazněním padající oběti. Televize se už v prosinci obhajovala tím, že chtěla divákům pouze realisticky popsat dění na místě tragédie.

Ve středu před půlnocí skončí televizní vysílání komerčních televizí z vysílače Cukrák ve středních Čechách. Od čtvrtka diváci v regionu naladí programy skupin TV Prima, TV Nova, TV Barrandov, Óčko, Televize Seznam nebo Šlágr TV jen v novém standardu DVB-T2. K tomu potřebují set-top box nebo televizi vybavené DVB-T2 tunerem.

Růst důchodů bude pokračovat nezávisle na ekonomické situaci země a v roce 2021 dosáhnou v průměru 15 tisíc korun. V pořadu Partie na televizi Prima to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odmítl také tvrzení, že českému důchodovému účtu hrozí propad kvůli odchodu silných ročníků do penze v příštích deseti až dvaceti letech. Podle něj se tento pokles nahradí vyššími sociálními odvody ze stoupajících mezd. Babišovy výroky kritizovali představitelé ODS, TOP 09 i Piráti.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se domnívá, že by se bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) neměla ucházet o post ombudsmanky. Řekl to televizi Prima.

Dvě největší soukromé zpravodajské televize čekají v současnosti zlomové změny. Seznam snižuje objem vysílaného zpravodajství a na CNN Prima News se ještě před oficiálním startem změnilo vedení. Mediální odborníci se shodují, že provozovat soukromý zpravodajský kanál je v Česku hodně náročné a prakticky téměř vždy finančně nevýhodné. Téma pro pořad Newsroom ČT24.

Nový kanál CNN Prima News spustil 7. ledna testovací vysílání. Zatím jde o propagační obsah, domácí i zahraniční zpravodajství by se na obrazovkách mělo objevit do dubna. Seznam naopak zpravodajské relace ve vysílacím čase omezuje a bude se soutředit hlavně na web a sociální sítě. Plusy i minusy zpravodajských stanic rozebírala s mediálním analytikem Tomášem Trampotou redaktorka Tereza Šnoblová. V neděli po 22. hodině večer se bude tématem zabývat Newsroom ČT24.

Po nedávném výbuchu plynu v domě v Prešově se na sociálních sítích objevilo video muže padajícího z balkonu. Slovenská policie požádala média, aby záběr nešířila, ale některá to přesto udělala – mezi nimi i česká Prima. Její reportáží se proto bude zabývat vysílací rada.

Sametová revoluce znamenala změnu i na televizním trhu. Novým, svobodným poměrům se musela přizpůsobit Československá televize, které navíc v první polovině 90. let vznikla konkurence v podobě komerčních stanic. Jak se po listopadu 1989 proměnilo televizní zpravodajství? A jaké potíže změnu provázely? Tématu se věnoval nový díl seriálu Mediální revoluce, který vysílá Newsroom ČT24.

Mediální dům Czech News Center (CNC), který mimo jiné vydává deníky Blesk a Aha, musí zaplatit zdravotní sestře Věře Marešové 900 tisíc korun za to, že v článcích o jejím trestním stíhání novináři nerespektovali presumpci neviny. Pravomocně o tom rozhodl odvolací pražský městský soud. Kvůli nerespektování presumpce neviny Marešová žaluje i další vydavatelství, celkem se domáhá zhruba 35 milionů korun. Po CNC požadovala 4,8 milionu korun.

Co mají společného Karel Schwarzenberg, Jiří Ovčáček nebo ruské velvyslanectví? Třeba to, že jsou populární na sociálních sítích. A proč zrovna oni? Protože si někdo jejich jménem dělá z lidí už dlouhou dobu legraci. Parodické účty na Facebooku nebo Twitteru bývají ale někdy pastí zejména pro novináře. Naposledy se nechala nachytat televize Prima, která v reportáži citovala informace z falešného profilu ruského velvyslanectví. Tématem se v neděli zabýval pořad Newsroom ČT24, který přinesl i rozhovor s jedním z tvůrců této politické satiry.