Národní galerie Praha

V Evropě přibývá útoků klimatických aktivistů na umělecká díla. V Louvru polili Monu Lisu polévkou, v Drážďanech se přilepili k rámu Sixtinské madony a v Madridu je lepidlo spojilo s obrazem Francisca de Goyi. Instituce, včetně Národní galerie Praha, proto zvyšují bezpečnostní opatření. Podrobnosti o všech sdělit nemůžou, pokud mají být účinná, ale některá omezení, jako speciální skla před obrazy nebo kontrola obsahu tašek, viditelná jsou.

Jeden z nejvýznamnějších – a také nejlépe placených – barokních umělců v Čechách, ovšem zároveň věčný dlužník, nevěrný manžel a velký gurmán. Na objednávku vytvářel biblické výjevy, pro sebe maloval společenskou spodinu. Petra Brandla se pokouší vystihnout výstava s podtitulem Příběh bohéma, kterou připravila Národní galerie Praha. Prohlédnout si na ni lze i díla nově objevená či dosud nevystavená.

Národní galerie v Praze (NGP) otevírá novou stálou expozici umění dvacátého a jednadvacátého století. Jmenuje se 1939–2021: Konec černobílé doby. Autoři chtějí ukázat, že v dané době existovalo více různých pojetí umělecké kvality paralelně vedle sebe.

Národní galerie Praha otevírá výstavu věnovanou Josefu Mánesovi. Jak naznačuje podtitul „člověk – umělec – legenda“, kurátoři chtějí autora kalendářní desky staroměstského orloje představit třeba i jako autora návrhů praporů a dekorativních předmětů. Zároveň se snaží nahlédnout na stereotypy, které se s Mánesovou tvorbou postupem času spojily. A to doslova do hloubky, díla na výstavě totiž doplňují výsledky restaurátorského výzkumu.

Prezentace českého umění je leitmotivem výstavní sezony 2023 v Národní galerii Praha. V letošním roce otevře novou stálou expozici mapující dějiny od vyhlášení protektorátu Čechy a Morava až téměř do současnosti. Samostatné výstavy slibují novátorský pohled na osobnosti, jakými byli Josef Mánes a Petr Brandl. V projektu Květinová unie, dílu Mileny Dopitové a bienále architektury je zastoupeno současné tuzemské umění prezentované v zahraničí. „Přirovnávám to ke kaleidoskopu, který dává statickým věcem zcela novou podobu,“ uvedla k dramaturgickému plánu generální ředitelka NGP Alicja Knast.

Národní galerie Praha otevřela novou stálou expozici o architektuře z let 1956 až 1989 a připravila na přelom roku nové dočasné výstavní projekty. Představí v nich tvorbu Evy Koťátkové i metodu používanou při průzkumu starého umění. K vánočním svátkům se váže tematická výstava o narození Ježíše Krista a jeho oslav. Všechny výstavy jsou přístupné od 7. prosince. Národní galerie rovněž zpřístupnila nový kreativní prostor nazvaný Ateliér tvorby a laboratoř asociativního snění.

Muzejním počinem loňského roku se stalo Muzeum nákladních automobilů Tatra, které vzniklo v rekonstruované budově bývalé slévárny automobilky v Kopřivnici. Projekt dostal cenu Gloria musaealis, která oceňuje nejlepší výkony českých muzeí v uplynulém roce. Nejlepší muzejní výstavou pořadatelé vyhlásili expozici Toyen: Snící rebelka, kterou uspořádala Národní galerie v Praze. Nejlepší muzejní publikace vznikla k výstavě Epocha salonů v Západočeské galerii.

Cenný obraz svatého Augustina od vlámského barokního mistra Petera Paula Rubense je ozdobou nové výstavy klášterního muzea augustiniánů na Starém Brně. O malbu pečuje déle než sto let Národní galerie v Praze, vlastní ji ale řád augustiniánů, pro který obraz také původně vzniknul. V Brně zůstane přibližně dva roky jako součást oslav výročí narození Gregora Johanna Mendela a založení kláštera.

Meditačním zážitkem může být návštěva nové výstavy v Národní galerii Praha. Instalace Buddha zblízka přibližuje prostřednictvím vizuálního umění hlavní myšlenky a duchovní inspiraci buddhismu. Raritou je patnáctimetrový svitek, jehož obrazová část je poprvé k vidění v celé své délce.

Národní galerie v Praze představila podobu nového depozitáře. Moderní areál by měl vyrůst postupně v průběhu sedmi let v pražských Jinonicích. Budova za 1,3 miliardy nebude fungovat jen jako sklad, ale také jako dílna a prostor pro veřejnost.

Díla Tiziana, van Dycka, Veroneseho, von Aachena a dalších slavných jmen z kroměřížské obrazárny jsou k vidění v Arcidiecézním muzeu v Olomouci. Výstava nazvaná 1673 / Kabinet pro biskupa vedle dvou desítek obrazů starých mistrů zároveň přiblíží, jak fungovalo sběratelství v sedmnáctém století. Prezentaci starých mistrů otevřela v těchto dnech také Národní galerie Praha. Navazuje tak na už existující expozici na Hradčanech. Více než šest stovek maleb a soch připomíná někdejší hlavní evropská umělecká centra.

Stejně jako na jaře se muzea a galerie pokouší vymyslet náhradní způsoby, jak dostat návštěvníky za zavřené dveře výstavních síní. Virtuální prohlídky a on-line prezentace sbírek připravují například v Národní galerii, Muzeu umění v Olomouci či pražské Galerii Rudolfinum.

V čele Národní galerie Praha (NGP) stane Alicja Knastová, jež byla do letošního roku ředitelkou Slezského muzea v polských Katovicích. Vzešla z výběrového řízení, které ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) vyhlásil v dubnu. Ve finále se rozhodovalo o třech možných kandidátech, kromě Knastové se uvažovalo také o řediteli ostravské galerie Plato Markovi Pokorném a Jiřím Fajtovi, který už na pozici ředitele NGP pět let působil.

Národní galerie připravila malíři Mikuláši Medkovi retrospektivu příznačně nazvanou Nahý v trní. Je poctou vskutku důstojnou, a to nejen počtem vystavených děl, ale také svým záběrem.

Jmenoval se Rembrandt Harmenszoon van Rijn, ale i tři sta padesát let po jeho smrti ho stačí představit jen křestním jménem. Je totiž jedním z nejslavnějších umělců zlatého věku holandské malby i celé historie výtvarného umění vůbec. Díky mezinárodnímu výstavnímu projektu se Rembrandtovi věnuje i nejnovější výstava Národní galerie Praha s podtitulem Portrét člověka. Mezi více než stovkou prezentovaných děl nechybí jeho jediná malba v Česku.

Na jaře roku 2019 tehdejší ministr kultury Antonín Staněk sesadil nečekaně Jiřího Fajta z šéfovského křesla Národní galerie. Svůj krok odůvodnil chybami v hospodaření. O rok později se odvolaný ředitel do výběrového řízení – vypsaného už novým ministrem Lubomírem Zaorálkem – na tuto pozici hlásí znovu. Co si od případného návratu do vedení slibuje a jak ho může ovlivnit neúspěch, rozebíral v Událostech, komentářích.

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že se šéf komunistů a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip musí omluvit bývalému řediteli Národní galerie Praha (NGP) Jiřímu Fajtovi za výroky, které o něm uveřejnil v souvislosti s Fajtovým koncem v čele galerie. Rozsudek není pravomocný.

Ministerstvo kultury vyhlásilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha. Zájemci se mohou hlásit do 17. června, ministerstvo předpokládá nástup do funkce od 1. října, nejpozději začátkem ledna příštího roku. Funkční období ředitele bude šestileté.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) po Velikonocích vypíše mezinárodní konkurz na ředitele Národní galerie Praha. Zároveň také osloví několik vybraných osobností. Přední tuzemská galerijní instituce má po loňském odvolání Jiřího Fajta dočasnou ředitelku. Nové vedení by Zaorálek chtěl na základě konkurzu znát přibližně v říjnu.

Up End Down Symphony se jmenuje jedno z představení Cirku La Putyka, který byl v Česku průkopníkem internetového vysílání inscenací po rušení kulturních akcí. „Up and down“, tedy nahoru a dolů, to jde v souvislosti s opatřeními proti šíření nemoci COVID-19 i s tuzemskou kulturou. Jako cesta ode dna se ukazují právě (živé) streamy, kdy se sdílení společného zážitku z koncertu či divadla přesouvá na síť, v určitém smyslu zároveň záchrannou.

Národní galerie Praha otevírá ve své hlavní budově, Veletržním paláci, čtyři nové výstavy. Sezonu zahajuje večer 5. března „grand openingem“ pro veřejnost. První návštěvníci si tak budou moci projít retrospektivní výstavu Kurta Gebauera, ohlédnutí za instalací Stanislava Kolíbala z benátského bienále a díla, k nimž české výtvarníky inspiroval E. A. Poe. Čtvrtou novinkou je výstava věnovaná pražským brutalistním stavbám.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) vytkl prozatímní ředitelce Národní galerie Praha způsob, jakým odvolala v polovině listopadu z funkce kurátora speciálních projektů Adama Budaka. Nicméně důvody, které vedly k tomuto rozhodnutí, považuje za závažné. Anna-Marie Nedoma je v úterý sdělila ministrovi kultury a garanční radě galerie. Budakovi mimo jiné vytkla „extrémní cestovní výdaje“ či to, že zkreslil informace o své předchozí praxi a důvodech jejího ukončení, spojených mimo jiné s údajným zneužíváním finančních prostředků. Kurátor tato nařčení odmítá.

Národní galerie Praha zahajuje podzimní sezonu, která se vztahuje ke třicátému výročí sametové revoluce. Při čtvrtečním Autumn Openingu ve Veletržním paláci otevře čtyři výstavy. Všechny jsou k vidění do 5. ledna příštího roku. Výstavní cyklus Tři umělci – tři generace zastupují prozatím Milan Grygar a Josef Bolf (v listopadu se k nim ještě přidá Jitka Hanzlová). Projekt Moving Image Department neboli „prostor pro pohyblivý obraz“ obohatí video art nizozemské umělkyně Manon de Boer. A komorní výstava z cyklu Introducing přibližuje tvorbu italské výtvarnice Sary Enrico.

Národní galerii Praha (NGP) hrozí ztráta významného sponzora. Svou podporu jejím výstavním projektům pozastavila nadace podnikatele Petra Pudila a jeho manželky. Nadace to zdůvodnila odvoláním ředitele Jiřího Fajta, které označila za skandální.