Sad

Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o 26 procent na podprůměrných 121 946 tun. Byla to nejnižší úroda od roku 2017. Výrazný meziroční propad o 27 procent byl u jabloní, jejichž úroda 100 604 tun byla nejnižší za posledních dvanáct let. Velké poklesy byly také u meruněk, broskví, švestek a višní, vyplývá z bilance sklizně, kterou nyní zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Vyšší čísla vykázaly hrušně.

Už od minulého týdne způsobují ovocnářům v Česku velké problémy noční mrazy. Například některé meruňky už nyní podle nich není možné zachránit. Oteplení se přitom čeká až v pátek. Podprůměrné teploty mají panovat do konce dubna. Ovocnářům odborníci doporučují různá opatření, aby rozkvetlé stromy ochránili – například postřiky, rosení nebo pálení ohňů.

Ministerstvo životního prostředí chce v nejbližších dnech předložit vládě novelu, která umožní instalaci fotovoltaických panelů nad ovocnými sady nebo vinicemi. V zahraničí už to funguje, v Česku ale něco takového zatím nebylo možné. Pěstitelé na tom vydělají a panely jim navíc ochrání plody.

Mrazivá noc, při které na některých místech v moravských a slezských nížinách klesla teplota podle meteorologů i pod minus sedm stupňů, patrně už teď opět zmařila úsilí pěstitelů meruněk. Podle výzkumníků kritická teplota, při které je poškozeno ve fázi plného kvetení devadesát procent květů, činí minus 4,4 stupně.

Ovocnáři se chystají na jarní mrazy. Teploty pod nulou ohrožují především stromy, které aktuálně kvetou. Tedy mandloně, meruňky a broskvoně. Jedním ze způsobů pomoci mohou být speciální parafínové svíce, které dokáží teplotu v sadech o několik stupňů zvednout.

Zhruba desetinu jabloňových sadů zlikvidují během letošní zimy čeští ovocnáři. Na pěstování jablek totiž prodělávají. Jejich unie vyjmenovává víc negativních vlivů, které za tím stojí – mimo jiné drahé energie a hnojiva, rostoucí cena práce a také přebytek úrody z Polska.

Z krajiny mizí některé sady. Potíže ovocnářů znásobily drahé energie i hnojiva, a nevyplácí se jim tak o stromy starat. Přitom třeba za jablka dostávají od obchodníků méně peněz než loni. Je to i kvůli zásobám, které polští pěstitelé nemůžou prodat v Rusku, a snaží se je udat jinde. Českým sadařům by mohly pomoci peníze z EU i z národních zdrojů.

Na polovině meteorologických stanic na jihu Čech v pondělí ráno klesly teploty pod rekordní minimum. Nejchladněji bylo na šumavské Horské Kvildě, kde meteorologové naměřili minus 17,6 stupně Celsia. Dosavadní rekord z roku 2015 pro 4. duben byl 15,4 stupně Celsia. Mrazů se obávali sadaři, nejvíce ohroženy jsou kvetoucí meruňky. Sadaři ze Zlínska ale věří, že krátký mráz květy nepoškodil.

Třešňový sad v přírodní lokalitě Červeňák v Pardubicích čeká obnova. Zanedbávané stromy lidé ze spolku Pestré Polabí od pondělí zbavují náletových dřevin, podle předsedy spolku Martina Trávníčka vysadí také nové stromy.

Začala sklizeň mišpulí – málo známého ovoce, které se ale v našich zeměpisných šířkách pěstuje už od středověku. Plody se obvykle trhají v zimě. Nejchutnější totiž jsou, když přes ně přejde mráz. Do mišpulového sadu v pondělí vyrazili například zahradníci barokního hospitalu v Kuksu.

V zámeckém parku v Holešově na Kroměřížsku skončila obnova historického ovocného sadu. Část původních stromů starých odrůd odborníci kvůli jejich stáří a zdravotnímu stavu vykáceli. Vysadili naopak téměř 170 mladých stromů. Součástí veřejně přístupného sadu je také nový dřevěný altán nebo lavičky.

Po mrazivé noci ze čtvrtka na pátek se Česko dočká teplého závěru týdne. Nejteplejší bude neděle, kdy meteorologové očekávají až 21 °C. Poté ale přijde opět ochlazení. V následujícím týdnu může ve vyšších polohách napadnout až 20 centimetrů sněhu. V souvislosti se sněhem evidovali policisté ve čtvrtek desítky dopravních nehod. Kvůli ochraně úrody před mrazem budou také už třetí noc v řadě hořet ohně v sadech na Uherskohradišťsku.

Ve Šternberku se dobrovolníci snaží obnovit třešňový sad, o který se nikdo dvacet let nestaral. Má být útočištěm vzácných druhů živočichů, ale i místem setkávání lidí. Ovocných ploch v České republice dlouhodobě ubývá, tuzemské ovocnářství je podle pěstitelů v krizi.

Letošní úroda švestek bude po letech nadprůměrná, odhadují analýzy zpracované pro Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Naopak sklizeň meruněk byla hodně pod pětiletým průměrem. Mohou za to hlavně jarní mrazy, které kvetoucí stromy spálily.

V rámci programu ministerstva životního prostředí přibyly na veřejných prostranstvích v Česku tisíce nových listnatých stromů. Obec Klapý pak z dotací obnovila historickou hrušňovou alej, v Opavě zase vznikl luční sad s ovocnými stromy. Žádosti o peníze lze podávat do konce srpna.

Tisíce lidí měly o nadcházejícím víkendu procházet mandloňovými sady nad městečkem Hustopeče na Břeclavsku. Slavnosti mandloní a vína ale letos překazila opatření související s pandemií koronaviru.

Vysoké účesy, krátké kalhoty a barevná saka – tak vypadali takzvaní páskové v 50. letech v Československu. A také aktéři procesu s Vyšehradskými jezdci, chuligány, ze kterých komunisté účelově udělali nepřátele režimu. Obdivovatelé americké kultury byli ale spíše drobnými kriminálníky než bojovníky proti totalitě.

Sklizeň ovoce v České republice loni klesla meziročně o 27 procent na 129 911 tun. Důvodem byly jarní mrazy. S výjimkou meruněk, malin a ostružin zaznamenaly meziroční pokles úrody všechny ovocné druhy. V porovnání s průměrem sklizní posledních pěti let loňský pokles činil 18 procent. Výsledky sklizně spočítal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).

Jablka dnes mají jinou chuť a vzhled než v minulosti. A mnoho starých odrůd zmizelo úplně. Jen v Severní Americe jich v minulosti existovalo na 17 tisíc, v současnosti jich je o poznání méně. I proto na severozápadě Spojených států existuje organizace Lost Apple Project, která má za cíl hledat ztracené poklady ovocnářství a navrátit je do sadů.

Teploty v noci spadly na mnoha místech jižní a východní Moravy pod bod mrazu. Pěstitelé museli na některých místech zapalovat v sadech ohně. Vegetace je po rychlém nástupu jara v předstihu a mrazíky by mohly úrodu zničit během jediné chladné noci.