AKP

Kandidáti vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana utrpěli výraznou porážku v místních volbách. Nepodařilo se jim získat radnice v Istanbulu a Ankaře, kde budou dál vládnout zástupci opoziční Republikánské lidové strany (CHP). Prezident k tomu uvedl, že jeho strana nenaplnila očekávání. Podle Reuters jde o největší Erdoganovu prohru za 22 let. Podle expertů Turci ztratili s AKP trpělivost kvůli zdražování, jelikož zemi sužuje sedmdesátiprocentní inflace. Voliče prý unavuje i Erdoganův styl vládnutí, který národ rozděluje.

Tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi a jeho vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) se podle průběžných výsledků zřejmě nepodařilo v místních volbách dobýt radnice v Istanbulu a Ankaře. Prezident výsledky označil za zlomové a uznal, že jeho strana nedosáhla požadovaných výsledků. Starostové obou měst z největšího opozičního uskupení, Lidové republikánské strany (CHP), vedou s velkým náskokem v průběžném sčítání hlasů a již se prohlásili za vítěze. Kandidáti CHP uspěli i v dalších velkých tureckých městech a metropolitních oblastech. Pro opozici bylo nedělní hlasování zásadním testem po prohře v loňských prezidentských a parlamentních volbách. Při násilných střetech během hlasování zemřeli nejméně tři lidé a další desítky utrpěly zranění.

Turecko oficiálně schválilo vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Poslední krok v ratifikaci ve čtvrtek udělal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, když podepsal příslušný dokument, který toto úterý schválil turecký parlament. Dokončení procesu ratifikace v Turecku vzápětí přivítal švédský premiér Ulf Kristersson. K rozšíření NATO už chybí jen souhlas Maďarska. Švédsko o vstup do Aliance požádalo v květnu 2022 společně se sousedním Finskem, to souhlas všech členských zemí získalo dříve a členem se stalo už loni v dubnu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

V nedělních tureckých volbách bezprecedentně bodovaly krajně pravicové strany. Jejich podíl v novém parlamentu bude větší než po hlasování v roce 2018, upozornil opoziční turecký server Duvar. Pro druhé kolo prezidentských voleb budou navíc klíčové hlasy neúspěšného kandidáta Sinana Ogana, jenž má také krajně pravicovou minulost.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan začínal po roce 2000 jako prozápadní politik a úspěšný reformátor, postupně však nařizoval čím dál více represí. Erdogan nechal proniknout islám do politiky a Turecko orientoval na Východ. Během dvou dekád změnil zemi více než kterýkoli jiný lídr od dob otce republiky Mustafy Kemala Atatürka. Výhru v květnových volbách ale jistou nemá; řada obyvatel ho viní z prudkého zdražování i ničivých důsledků zemětřesení. Snahám o obnovu osmanského vlivu v zahraničí včetně vojenských intervencí se věnuje druhá část Erdoganova profilu.

Zbývá sedm dní do napjatě sledovaných prezidentských voleb v Turecku. Stávající hlava státu – Recep Tayyip Erdogan čelí dosud největší výzvě za dvě dekády u moci. Průzkumy naznačují velmi těsný souboj s kandidátem opozice – Kemalem Kilicdarogluem. Není vyloučeno, že se rozhodne až ve druhém kole.

Turecká lira prudce oslabuje a inflace se blíží dvaceti procentům. Prezident Recep Tayyip Erdogan tlačí na centrální banku, aby držela úrokové sazby nízko, to ale dál zvyšuje ceny. Turci se zbavují úspor v domácí měně a zahraniční investoři nemají důvěru v nezávislost tureckých finančních institucí. Nepříznivá situace má vliv i na české firmy; například polostátní ČEZ se ale podle svých slov poučil z minulosti a na oslabující liru je připraven.

Bezprecedentní vývoj na turecké politické scéně. Strany opozice intenzivněji spolupracují, aby ve volbách společně porazily vládní AKP a prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a vrátily zemi k parlamentnímu systému a posílily demokracii. Vládní AKP ztrácí podporu voličů, hlavně kvůli špatné ekonomické situaci země.

Obliba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana klesá. Důvodem jsou vysoké ceny, které v srpnu vzrostly meziročně skoro o dvacet procent. Šlo tak o nejvyšší nárůst inflace za více než dva roky. Za zvýšením cen stojí spotřebitelská poptávka po lockdownu a zejména pokles hodnoty turecké měny.

Turecká vláda chystá zpřísnění podmínek prodeje alkoholu. Guvernéři a policie by nově měli mít pravomoc udělovat a odebírat licence na jeho prodej. Podle opozičního zpravodajského serveru Ahval to vyplývá z vládního návrhu zákona. Prodej alkoholu je od dubna v Turecku dočasně zakázán v souvislosti s přísnými koronavirovými opatřeními, zatím omezení platí do 17. května.

Turecké úřady stupňují tlak na prokurdskou Lidově demokratickou stranu HDP. Na základě obvinění ze spolupráce s teroristy zbavily funkce dva tucty jejích starostů, stíhání čelí i část vedení strany a tisíce jejích řadových členů. HDP je jedinou parlamentní stranou, která odmítla vojenskou ofenzivu Turecka v Sýrii.

Boj o post starosty Istanbulu nejspíš zamíří do dalšího kola. Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana dokončuje žádost o kompletní opakování komunálních voleb v největším městě Turecka. Podat ji chce, až se přepočítají hlasy v jednotlivých okrscích. Podle průběžných výsledků stále těsně vede kandidát opozice.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan varoval, že jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) napadne výsledky nedělních místních voleb všude, kde to bude potřeba. AKP sice se svým spojencem, nacionalistickou Stranou národní akce (MHP), ovládla přes polovinu radnic v zemi, přišla ale o metropoli Ankaru, třetí největší turecké město Izmir a podle všeho i o Istanbul.