Francisco Franco

Španělská vláda předložila návrh zákona, který má zemi pomoct vyrovnat se s frankistickou minulostí. V levicové vládní koalici ale nepanuje na textu nové právní normy shoda a v zemi zároveň nabírají na síle názorové proudy, které na ideologické dědictví diktátora Francisca Franca navazují. Svědčí o tom i obliba krajně pravicové strany Vox, kterou v posledních parlamentních volbách podpořilo přes tři a půl milionu lidí.

Je to zatím nejméně populární krok Pedra Sáncheze od chvíle, kdy se stal španělským premiérem. Jeho kabinet chce udělit milost dvanácti katalánským politikům. Devět z nich poslal španělský soud na devět až třináct let do vězení za neústavní referendum o nezávislosti před čtyřmi roky. Podle Sáncheze ale může milost pro separatisty zmírnit napětí v Katalánsku.

V severošpanělském městě Oviedo znovu pojmenovali sedmnáct ulic po politicích a důstojnících frankistické diktatury. Ulice přitom nová jména nespojená s fašistickým režimem dostaly teprve předloni. Pravicové vedení radnice změnilo názvy poté, co soudce vyhověl stížnosti, kterou radnice podala společně s krajně pravicovým sdružením hájícím odkaz generála Francisca Franca. Informoval o tom deník El País.

Poslední sochu diktátora Francisca Franca na španělském území v úterý odstranily úřady v severoafrické enklávě Melille. Franco Španělsku vládl po občanské válce mezi lety 1939 a 1975. V úterý si také poslanci připomněli čtyřicáté výročí pokusu o puč, který se nezdařil hlavně díky tehdejšímu králi Juanu Carlosovi I.

Před 45 lety zemřel španělský diktátor Francisco Franco. Proslul především jako vítězný vůdce falangistů v občanské válce, který v zemi nastolil represivní režim, v jehož čele strávil 36 let. Po jeho smrti 20. listopadu 1975 se ovšem Španělsko rozhodlo odpoutat od frankistické minulosti a vydat na trnitou cestu ke konstituční monarchii. Historie však v největší pyrenejské zemi rezonuje dodnes.

Z baziliky v Údolí padlých, asi 50 kilometrů od Madridu, byly vyzdviženy ostatky španělského diktátora Franciska Franka. Po převozu do hlavního města byly uloženy do rodinné hrobky na hřbitově na madridském předměstí El Pardo. Exhumaci loni schválila vláda, rodina někdejšího španělského vůdce se jí marně snažila zabránit u soudu.

Španělský nejvyšší soud povolil exhumaci ostatků diktátora Franciska Franka, o kterou usilovala vláda. Nevyhověl tak přání rodiny a některých organizací, které s přemístěním ostatků z baziliky v památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu nesouhlasily.

Španělé půjdou v neděli k parlamentním volbám. V souvislosti s hlasováním získává na intenzitě debata o nedořešených osudech tisíců obětí režimu generála Fracisca Franca. Podle odhadů může být v zemi na dva a půl tisíce neodkrytých masových hrobů a v nich i přes sto tisíc těl. Příbuzní chtějí mrtvé exhumovat a řádně pohřbít, mají ale strach, že by jim to budoucí vláda mohla znesnadnit.

1. dubna 1939 je pro Španěly symbolické datum. V zemi totiž po třech letech krutostí skončila občanská válka. Na jejím počátku stál odpor armády v čele s generálem Franciskem Frankem proti nově zvolené levicové vládě. Na jejím konci bylo více než půl milionu obětí a statisíce utečenců. Válku nazývají někteří i jakýmsi vojenským výcvikovým prostorem Německa, Itálie a Sovětského svazu pro následující světovou válku.