Světlo

Lidem v okolí pardubického fotbalového stadionu vadí jeho osvětlení. Reflektory, které osvětlují hrací plochu, jim totiž svítí do oken bytů, a údajně velmi intenzivně. Město chce teď zjistit, jestli nedochází k porušování stanovených norem a ke zvyšování světelného smogu. Pokud se to potvrdí, světla bude muset přenastavit.

Evropu trápí světelný smog. Noci, které by měly být tmavé, už zdaleka tak tmavé nejsou. Může za to umělé osvětlení. Až 99 procent obyvatel Evropy žije pod osvětlenou oblohou. Situaci zhoršuje i trend posledních let, kdy obce a města ve snaze ušetřit za energie instalují LED osvětlení. Kvůli tomu se ale na řadě míst svítí příliš, a to i tam, kde to není potřeba. Navíc se často svítí nevhodným bílým světlem, což ruší biologické rytmy člověka a ohrožuje druhovou rozmanitost.

Lidem z blízkosti nového dálničního obchvatu Frýdku-Místku vadí hluk a také světla z kamionů, která jim v noci září do oken. Je to proto, že na části D48 nejsou protihlukové zdi. Místní obyvatelé se obrátili se stížností na ministerstvo dopravy, které ale uvedlo, že se o případné dostavbě stěn teprve rozhodne, až bude dálnice v provozu delší dobu.

Lidé po staletí tušili, že úplněk na obloze vyvolává u lidí záhadné změny. Teď psychiatři z Indiana University School of Medicine potvrdili, že během úplňku se s lidskou psychikou nejspíš opravdu něco zvláštního děje, protože v této době přibývá úmrtí v důsledku sebevražd.

Po prvních odehraných utkáních si začali sousedé nově opraveného pardubického stadionu stěžovat na jeho osvětlení. Tvrdí, že lampy jim svítí přímo do bytů. Vedení města sice prý žádnou oficiální stížnost nedostalo, slibuje ale, že se bude situací zabývat. Od projektanta chce ujištění, že osvětlení neporušuje normy.

Podobně revoluční změnu, jakou kdysi způsobil vynález žárovky, by mohl jednou přinést výzkum brněnských vědců z Loschmidtových laboratoří. Na molekulární úrovni nyní popsali a objasnili mechanismus svícení mořského žahavce renily fialové. Tento mechanismus by se dal napodobit i uměle. O výzkumu informoval odborný časopis Nature Catalysis.

Nové girlandy v centru Brna nefungují správně. Aktuálně mají zobrazovat padající sněhové vločky, ne na všech těchto zařízeních je to ale vidět. Některé girlandy nesvítí vůbec, jiné třeba problikávají. Podle autorů a provozovatelů je to tím, že jsou zatím ve zkušebním provozu. Přiznávají potíže se signálem i s technologií.

Klimatické změny ovlivní lidskou společnost ve 21. století zcela zásadním způsobem, většinou k horšímu. Shodují se na tom všechny klimatické modely. Nový výzkum ale přece jen našel drobné pozitivum – v řadě oblastí zřejmě přibude duh.

Před spaním zatáhněte žaluzie, závěsy a zhasněte všechna světla, doporučují autoři nového výzkumu. Popsali totiž, že i vystavení mírnému okolnímu osvětlení během nočního spánku poškozuje kardiovaskulární funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci následující ráno.

Implantáty, které vyvíjejí vědci z CEITEC VUT v Brně, budou moci v budoucnu nahradit například běžné kardiostimulátory. Dobíjet by se měly červeným světlem. Výzkum je krytý prestižním grantem Evropské výzkumné rady, která podporuje projekty posouvající hranice stávajícího poznání.

Lidé si letos připlatí i o desítky procent navíc za elektřinu i plyn. Vysoké ceny energií se odrazí nejen v konečných cenách za zboží a služby v obchodech, ale především v rozpočtech domácností. Řada lidí už nyní přistupuje k úsporám – méně topí anebo mění způsob vytápění. Častěji zhasínají a méně perou.

„Sto dní šera, mrazu a samoty. Copak jsme stokrát nečetli, co to s lidma dělá?“ spílá náčelník ke členům výpravy v Dobytí severního pólu Divadla Járy Cimrmana. Zimní trudnomyslnost ale nepostihuje jen postavy divadelní hry. Světlo řídí život na celé planetě. Rytmus živých organismů se odvíjí nejen od střídání dne a noci, ale i od ročních období. A právě zimní měsíce, kdy je slunečního svitu nejméně, jsou pro udržení duševní pohody nejnáročnější. Své o tom vědí obyvatelé severských zemí, kteří si proti nedostatku světla často vypěstovali odolnost.

Mezinárodní tým vědců v časopise Nature Astronomy zveřejnil dvě studie ohledně materiálu, který japonská sonda Hajabusa vyzvedla na planetce Ryugu. Podle prvních závěrů se jedná o jedny z vůbec nejstarších materiálů analyzovaných ve vědeckých laboratořích. Jejich zkoumání by tak mohlo přinést další důležité poznatky o vzniku Sluneční soustavy. Kapsule s materiálem se vrátila na Zemi vloni v prosinci.

Ve 2:00 v noci na neděli začne platit letní čas. Ručičky hodin se tedy posunou o hodinu vpřed na 3:00, takže ráno bude světlo o hodinu kratší dobu a večer o hodinu déle. Bezprostřední dopady na život v Česku budou letos minimální, v noci platí zákaz vycházení. Přípravy Evropské unie na zrušení každoročního střídání času poněkud utichly kvůli koronavirové krizi, stále se s ním ale počítá. Otázkou pro odborníky i politiky zůstává, který čas zachovat.

Mýty a legendy přisuzují Měsíci obrovskou moc: vládne náladám, spánku, mění lidi ve zvířata nebo má vliv na imunitu, či dokonce množství sebevražd. Většina těchto vlivů je vědecky neprokázaná, proto se teď američtí psychologové na jeden z nich podívali detailně: zkusili zjistit, jak je to s dopadem měsíčních fází na kvalitu spánku.

Zhasněme alespoň ta světla, která nepotřebujeme, vyzývají čeští astronomové. Obzvlášť během momentálního nouzového stavu a zákazu vycházení je podle nich zbytečné plýtvat energií a rušit zbytečným svícením odpočívající přírodu. Typicky jde o sochy, kostely, zámky anebo i o reklamy a pouliční lampy. Větší tma by navíc pomohla astronomům k lepšímu pozorování oblohy.

Laicky vypadá ptakopysk jako kříženec bobra a kachny. A teď je k tomu zapotřebí přidat ještě světlušku – nový výzkum mezinárodního vědeckého týmu totiž zjistil, že tito australští savci umí světélkovat.

Nad Tlučnou u Plzně má vzniknout obří skleník. Firma, která ho plánuje, chce využít teplo z odvalu po těžbě uhlí za městem. Obyvatelé Tlučné se ale obávají, že je čeká podobný osud jako lidi z příhraničí na severu Čech. Ty v noci trápí silné světlo, které vychází z obřího skleníku v Polsku. Podle investora není pro obavy důvod.