Teplárenské sdružení

Češi napojení na ústřední topení spotřebovali loni 67,8 petajoulů tepla, uvedl Energetický regulační úřad. Oproti předchozímu roku byla spotřeba téměř o desetinu nižší a byla také nejmenší za sedm let. Údaje regulačního úřadu se ovšem poněkud liší od dat Teplárenského sdružení, které již v lednu informovalo o meziročním snížení spotřeby tepla z centrálních tepláren o šest procent. Podle ERÚ se zhruba o šest procent snížila spotřeba domácností, zatímco v průmyslu byla úspora třináctiprocentní.

Kapacitu jaderných elektráren bude po roce 2050 třeba doplnit malými modulárními reaktory, řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích expremiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. Zástupce vrchního ředitele Sekce energetiky a jaderných zdrojů z ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Ehler zmínil, že vláda už podmínky pro malé a střední reaktory chystá. Ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic upozornil, že v debatě o výstavbě nových jaderných bloků je třeba řešit i otázku, jak dlouho bude možné využívat jiné typy energetických zdrojů.

Ambici zajistit lepší ochranu domácností před výkyvy ceny energií mají evropští ministři pro energetiku, kteří se sjeli na jednání do Lucemburku. Zásadní otázkou zůstávají stále hlavně ceny plynu. Ty podle předsedy Teplárenského sdružení již patrně nebudou klesat, věří ale, že zůstanou na podobné úrovni jako nyní. Podle poradce v oblasti energetiky Pavla Stehlíka by Evropská unie udělala pro zajištění příznivých cen nejlépe, kdyby zrušila princip závěrných elektráren, nebo alespoň zastopovala ceny pro plynové elektrárny.

Náklady na modernizaci tuzemských tepláren, jejichž provozovatelé budou muset do roku 2030 nahradit staré technologie spalující uhlí novými zdroji tepla i jeho rozvody, se budou pohybovat kolem 180 miliard korun. Projekty jsou financovány pomocí dotací z modernizačního fondu, teplárny v něm mají k dispozici 87,5 miliardy korun. Na ve středu zahájené dvoudenní konferenci Dny teplárenství a energetiky to v Olomouci řekl předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.

Energetická společnost ČEZ Teplárenská v příštím roce zvýší ceny tepla z elektráren a tepláren v průměru o dvacet procent, což bude v průměru kolem 123 korun měsíčně. Ke zdražení přispělo zejména navýšení nákladů na povolenky a na výrobu, informoval ČEZ. Zdražování chystá kvůli rostoucím cenám většina tepláren v Česku, mnohde na dvojnásobek současné ceny. Podle Teplárenského sdružení růst cen u jednotlivých dodavatelů tepla dopadne téměř na čtyři miliony zákazníků tepláren v Česku.

Další teplárny v Česku ohlašují zdražování. Zhruba na dvojnásobek zvedly ceny v Brně, a to i po započítání vládního cenového stropu na plyn. Od listopadu si tam výrazně připlatí asi sto tisíc domácností. V Břeclavi už dřív oznámili dokonce pětinásobné zdražení. Hlavním důvodem je vysoká cena plynu, na kterém je řada tepláren závislá. Další dodavatelé podle jejich profesního sdružení zdraží v následujících týdnech. Topná sezóna přitom sotva začala.

Většina tepláren zůstává těsně před topnou sezonou v nejistotě. Těch plynových se nakonec bude týkat cenový strop na energie. Vládě ho umožní zavést zákon, který v pátek schválili poslanci. Zbylá zařízení s tím ale počítat nemohou a čekají, co stát připraví pro ně. Některá plánují výrazně zdražit své dodávky lidem i podnikům, podle Teplárenského sdružení minimálně o inflaci.

České domácnosti si letos kromě energií připlatí také za teplo. Teplárny, které vyrábějí z uhlí, hlásí zdražení v průměru o dvacet procent. Jenže některé menší teplárny navýšily své ceny ještě výrazněji, lidé tak na zálohách zaplatí o tisíce, někdy i o desítky tisíc víc. Navíc se očekává, že ceny tepla porostou i v příštím roce. Teplárny totiž komodity nakupují dopředu, do cen tepla se to tak promítá až se zpožděním.

Největší dodavatel plynu v Česku innogy Energie zvýší od 20. listopadu ceny plynu, u základního produktu Standard v průměru o 10,6 procenta. Měsíční platba v typickém rodinném domě naroste zhruba o dvě stě korun, pro stávající zákazníky s fixovanými produkty cena zůstane. Zdražování připustila také společnost ČEZ a Pražská plynárenská, předpokládá jej i Teplárenské sdružení.

Cena emisní povolenky v Evropské unii poprvé vystoupila nad 55 eur za tunu oxidu uhličitého, v přepočtu přes 1400 korun. V Česku to znamená dodatečné náklady hlavně pro teplárny, které se snaží přejít od uhlí k jiným technologiím. Pomoci by mohla novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Ta se ale ve sněmovně zadrhla.

Stát měl loni rekordní příjmy z prodeje emisních povolenek, cena je nyní čtyřnásobná než před dvěma lety. Pro teplárny to znamená dodatečné náklady a hrozí podle nich zdražení dodávek. Chtějí, aby se jim dvě až tři miliardy ročně vracely na modernizaci. Kraje, kde se těží uhlí, zase požadují, aby peníze končily u nich.