NDR

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl o odškodnění za zranění Jürgena Seiferta na československé hranici v roce 1983. Muž má dostat 135 tisíc korun. Českou televizi o tom informoval Seifertův advokát Lubomír Müller. Seifert se přes československou hranici pokoušel dostat do západního Německa. Zranění, ze kterého má podle Müllera doživotní následky, mu způsobil služební pes. Muž měl podle dřívějších rozhodnutí dostat odškodnění zhruba 36 tisíc korun, ale zastal se ho Nejvyšší soud.

Před 45 lety, 2. března 1978, se tehdejší Československo stalo po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do vesmíru. Stal se jím vojenský pilot Vladimír Remek, který díky spolupráci s tehdejším Sovětským svazem v rámci programu Interkosmos doplnil velitele Alexeje Gubareva na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Remek, který se stal 87. člověkem ve vesmíru, během téměř osmidenního pobytu provedl řadu experimentů připravených československými vědci.

Ve východoněmeckých městech, na území někdejší NDR, probíhají už od léta protesty. Nesouhlas vyjadřují někde stovky, jinde tisíce lidí. V posledních týdnech jich na shromáždění chodí spíše méně. Demonstrantům vadí vládní energetická politika, protiruské sankce i dodávky zbraní na Ukrajinu.

Německo si připomíná třicet let od rasistických pogromů na sídlišti v Rostocku. Pravicoví extremisté a neonacisté tehdy útočili na ubytovnu žadatelů o azyl. Policie dostala výtržnosti pod kontrolu až po několika dnech. Odpovědnost za pomalý zásah úřady nikomu z jejích řad dosud neprokázaly.

Finsko během studené války balancovalo mezi Západem a Východem. Politickým špičkám v tom kromě diplomatického umu pomáhalo i to, o čem se v severské zemi dodnes mlčí – spolupráce se sovětskými tajnými službami. Díky nim finští politici věděli, co se děje v Moskvě, a dokázali to využít ve svůj prospěch. Informace ale proudily i druhým směrem, KGB měla síť informátorů nejen mezi politickými špičkami, ale i běžnými občany. O napojení sovětských agentů se ale ve Finsku dodnes nemluví. Neexistují ani lustrace, což vrhá stín podezření i na některé politiky, kteří úřady zastávali i po rozpadu Sovětského svazu.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Německý soud uložil dvouletý podmíněný trest muži, který se pokusil předat ruské vojenské rozvědce GRU plány budov využívaných dolní komorou německého parlamentu. Muž má také zaplatit zhruba patnáct tisíc eur (385 tisíc korun). Rozsudek ještě nenabyl právní moci. Podle soudu není nicméně zcela jasné, proč se muž rozhodl neveřejné informace poskytnout Rusku.

Německo čekají složitá povolební vyjednávání, shodují se periodika napříč Německem i Evropou. Několik deníků poukazuje na to, že kvůli výsledku bude příští německý kancléř – ať už to bude kdokoliv – možná slabší než kterýkoliv jeho předchůdce. Silnou pozici mají liberálové z FDP a uspěli rovněž Zelení, hodnotí média.

V noci na 13. srpna 1961 vyrostly v ulicích Berlína bariéry, které město na téměř tři desetiletí rozdělily na dvě části. Ve vší tajnosti připravované opatření mělo za cíl zastavit odliv obyvatel komunistické NDR do bohatšího a svobodnějšího Západního Berlína, kterých tam mezi lety 1945 až 1961 odešly asi tři miliony. Ani ostře střežená Berlínská zeď však pokusům o útěk zcela nezabránila – zahynulo při tom 140 osob. Bariéra padla 9. listopadu 1989.

Poslední zdokumentovanou oběť berlínské zdi od středy připomíná památník. Sovětského vojáka Vladimira Ivanoviče Odincova za nevyjasněných okolností v roce 1979 zastřelili východoněmečtí policisté na pomezí Braniborska a Západního Berlína. Jeho smrt se podařilo zdokumentovat teprve před několika lety.

Známá pohádka vypráví o ošklivém káčátku, ze kterého vyrostla překrásná labuť. Rovnou šedesátku nyní slaví takové káčátko naruby. Tramvaje T3 byly v 60. letech zcela moderním a reprezentativním produktem československého průmyslu. O dvacet let později se ale vyráběly stále a bez větších změn – a tehdy to byla spíše již taková káčátka, o která vlastně nikdo moc nestál, jenomže nebylo na výběr. Nazvat ale tramvaj T3 ošklivým káčátkem by bylo již příliš. Design od Františka Kardause je zcela nadčasový a oblé čelo se dvěma vystouplými kulatými reflektory i dnes zdobí desítky měst.

Německo se chystá na odchod Angely Merkelové z politické scény. Politička, která stála v čele země šestnáct let, chce do ústraní odejít po zářijových volbách. U zrodu její kariéry stál jeden z nejvýznamnějších disidentů z dob bývalé NDR, Rainer Eppelmann. S berlínským štábem České televize mluvil mimo jiné o tom, jestli vyčítá Angele Merkelové angažmá v prorežimním svazu mládeže.

Přesně před 75 lety – pátého března 1946 – přednesl Winston Churchill, v té době už bývalý britský ministerský předseda, v americkém Fultonu ve státě Missouri projev. Upozornil v něm na hrozbu komunismu a expanzi vlivu Sovětského svazu nejen ve střední a východní Evropě. Vyzval západní demokracie, aby spojily své síly a v souladu s principy Charty OSN zabránily „katastrofě“.

Před 31 lety padla Berlínská zeď. Jako první ji 9. listopadu 1989 podle dostupných informací překonal Aram Radomski. Mladý disident, který roky bojoval za pád východoněmecké diktatury, je dnes úspěšným fotografem.

I po pádu železné opony a otevření hranic existovaly případy, kdy museli čeští pohraničníci řešit jejich nelegální přecházení. To když se přes naši republiku do Německa snažili dostat turečtí občané, na kterých se přiživovali čeští převaděči.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Varšavská smlouva měla být protiváhou rozšiřující se Severoatlantické aliance, ale také mocným diplomatickým nástrojem. Svůj účel nakonec nesplnila – ani jako jazýček na negociačních vahách, ani jako obrana před ofenzivou NATO, která nikdy nepřišla. Vojenský pakt pod sovětským velením plánoval proti západním mocnostem použít jaderné zbraně. Nakonec ale bez jejich užití jediná ofenziva mířila proti vlastnímu členu – v srpnu 1968 vojska Varšavské smlouvy vstoupila do Československa. Od podpisu vojenského paktu uplynulo ve čtvrtek 65 let.

Za dobu komunismu emigrovalo z Československa podle historiků asi 200 tisíc lidí. Mezi zřejmě nejznámější uprchlíky patřila skupina bratří Mašínů. Z pětičlenné výpravy se nakonec na Západ podařilo dostat třem z nich. Václava Švédu a Zbyňka Janatu dopadli a odsoudili společně se strýcem bratří Mašínů Ctiborem Novákem k trestu smrti, který kat vykonal přesně před 65 lety. O smrti svého příbuzného a přátel se poslední žijící člen skupiny – Josef Mašín – dozvěděl až po několika měsících.

Východoněmecká rozvědka HVA pod hlavičkou tajné policie Stasi se dokázala dostat do ústředí NATO nebo ovlivňovat hlasování v západoněmeckém parlamentu. Vznikla před 70 lety a její odkaz teď zachycuje nový dokument. Jeho autor mluvil s mnoha bývalými agenty. Prý jsou na svou práci dosud hrdí.

Do německého města Gotha se vrátilo pět vzácných obrazů, které neznámí zloději ukradli v roce 1979. Úřady je získaly zpět po složitém vyjednávání s rodinou, jež za umělecká díla požadovala výkupné. Končí tak zamotaný případ největší a dosud nevysvětlené umělecké krádeže bývalého východního Německa.

Post Bellum udělila Ceny Paměti národa. Výjimečně putovaly i do sousedních postkomunistických zemí – Maďarska, Polska, Německa a Slovenska. Obecně prospěšná společnost oceňuje žijící pamětníky od roku 2010 a mezi laureáty jsou váleční veteráni, političtí vězni, odbojáři, přeživší holocaust, perzekvovaní spisovatelé či představitelé undergroundu, skauti nebo církevní představitelé.

„V Polsku to trvalo deset let, v Maďarsku deset měsíců, v NDR deset týdnů a v Československu to možná potrvá deset dnů,“ žertoval na podzim 1989 v Praze britský historik Timothy Garton Ash. Jeho bonmot však dobře vystihuje podstatu tehdejšího dění. Sametová revoluce nebyla ojedinělou událostí, nýbrž součástí vlny politických změn, kterou spustily procesy probíhající ve východním bloku po několik předchozích let. Dění v Československu tak do značné míry jen reagovalo na převratný vývoj v okolních zemích.

V Německu v sobotu vrcholí oslavy třicátého výročí pádu Berlínské zdi. Pokusy o překonání provázely bariéru po celou dobu její víc než osmadvacetileté existence. Nejméně 140 z nich skončilo tragicky. O to neuvěřitelněji dnes znějí příběhy těch, kteří to dokázali. Je mezi nimi i muž, kterému se zdařil útěk přes Československo.

Německo si připomíná třicáté výročí pádu Berlínské zdi. Významný podíl na ústupcích NDR tehdy měly peníze, neboť východní Německo bylo závislé na půjčkách od západoněmecké vlády. Kolaps režimu pomáhal oddalovat i obchod s politickými vězni, které Bonn vykupoval za miliardy marek.

Německo je Čechům vděčné za roli, kterou sehráli při pádu Berlínské zdi, řekl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. To, co se tehdy odehrálo na západoněmecké ambasádě v Praze, kde se po tisících shromažďovali východní Němci toužící vycestovat na Západ, bylo podle něj jedinečné a přispělo ke scelování Německa. Schröder to řekl v Berlíně po setkání s českým prezidentem Milošem Zemanem, který se účastní oslav třicátého výročí pádu Berlínské zdi.