Zdražování

Ceny bytů po období stagnace začínají v Česku opět růst. Za posledního půl roku se v průměru zvedly o pět procent. Podobné zdražení zaznamenali realitní makléři také u pronájmů. Největší růst potvrzuje Praha, Hradec Králové, Plzeň a České Budějovice.

Pobytové letní tábory v Česku hlásí kapacity naplněné z více než padesáti procent. České televizi to potvrdil předseda Asociace dětské rekreace Miroslav Topinka. Volná místa už podle oslovených pořadatelů zbývají především v druhé polovině prázdnin. Podle organizátorů, které ČT oslovila, si letos rodiče připlatí – průměrná cena se u pobytových táborů pohybuje v rozmezí 3,5 až 5,5 tisíce korun za týden.

Paliva v Česku třetí týden v řadě zdražují. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stoupla za sedm dní o 68 haléřů na 39,77 koruny za litr. Benzin je tak nejdražší od poloviny loňského října. O 52 haléřů na litru zdražila za poslední týden nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 39,12 koruny, nejvíc od konce první listopadové dekády. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle analytiků bude zdražování pokračovat a cena benzinu překročí čtyřicet korun za litr.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku činil v březnu dvě procenta, stejně jako tomu bylo v únoru. Oproti loňskému březnu si lidé museli připlatit zejména za bydlení, stravování a ubytování. Ceny klesly pouze u potravin a nealkoholických nápojů. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V porovnání s únorem vzrostly ceny o 0,1 procenta, a to hlavně kvůli vyšším cenám v dopravě. Dvouprocentní inflace je 0,9 procenta nižší, než očekávala Česká národní banka (ČNB) ve své únorové prognóze. Podle analytiků se inflace vrátila do normálních kolejí, za celý letošní rok by neměla výrazněji překročit tři procenta. Klesat ale dále zřejmě nebude, míní.

I když se podařilo inflaci v Česku zabrzdit, ceny služeb meziročně stále rostou více než pětiprocentním tempem. Podle analytiků totiž provozovatelé započítávají své zvýšené náklady na energie a zboží s určitým zpožděním, navíc museli ve svém odvětví navyšovat mzdy. Právě růst cen u služeb, tedy třeba hotelů, restaurací či dovolených, bude také důvodem k opatrnosti ve snižování úrokových sazeb ze strany centrální banky. I přesto by již měla celková míra inflace v tuzemsku zůstat u dvouprocentního cíle.

Meziroční inflace v únoru dál zpomalila na dvě procenta z lednových 2,3 procenta a splnila tak dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB). Zároveň je na nejnižší úrovni od roku 2018. Příznivý vývoj odhadovala většina analytiků, ceny podle nich tlačily dolů hlavně potraviny. Meziměsíčně ceny v únoru vzrostly o 0,3 procenta, vyplývá z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozorňují na vyšší růst cen ve službách, podle nich tak zatím nelze mluvit o plošném překonání inflace.

Ceny většiny potravin v Česku dál klesají, ukázaly únorové kontrolní nákupy statistiků v obchodech. Levnější než dříve při nich bylo zejména máslo, mléko nebo cukr. Co se ovšem nemění, je, že se zboží nejčastěji prodává ve slevových akcích a základní ceníkové částky zůstávají podle analytiků často docela vysoké.

Koruna v pátek oslabila k jednotné evropské měně o šest haléřů, čímž dále prohloubila své dvouleté minimum. Pokud bude koruna dál oslabovat, ČNB zpomalí snižování úrokové sazby, zaznělo na jednání bankovní rady. Česká měna přitom ztrácí už deset měsíců. Teď je na 25,45 koruny za euro.

Inflace v lednu zpomalila na 2,3 procenta, a předčila tak odhady České národní banky (ČNB). Pokles ovlivnilo zejména snížení cen potravin. V tomto ohledu ale podle viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové musíme být obezřetní, obchodníci by totiž lednové přecenění mohli plíživým způsobem promítnout v únoru a březnu, řekla v pořadu 90' ČT24. Pokles inflace kladně hodnotí i hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská a bývalý ministr financí Ivan Pilip, kteří byli také hosty pořadu. Shodují se na tom, že by ČNB měla využít devizové rezervy, a stabilizovat tak klesající kurz koruny. O tématu debatovali také ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a člen sněmovního rozpočtového výboru Patrik Nacher (za ANO) ve čtvrtečních Událostech, komentářích.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta, uvedl Český statistický úřad. Inflace je tak nejnižší od března 2021. Důvodem pozitivního trendu jsou i zlevňující potraviny, také ceny energií už ustoupily z rekordních hodnot. Lednová inflace do značné míry předznamenává cenový vývoj v celém roce. Loni v lednu spotřebitelské ceny v Česku meziročně stouply o 17,5 procenta. Meziměsíčně ceny letos v lednu vzrostly o 1,5 procenta, nejvíce za poslední rok. Někteří analytici upozorňují, že lednová inflace nic nemění na extrémním nárůstu cenové hladiny v posledních dvou letech.

Praha se ještě letos bude muset zřejmě zabývat změnami jízdného – bude zvažovat zdražení městské hromadné dopravy. Konkrétní návrhy už mají radní. V tuto chvíli platí Pražané za MHD deset korun za den, a to v případě, že mají roční kupon. Jenže to je ve srovnání s jinými evropskými metropolemi, ale i velkou většinou krajských měst v Česku mnohem méně. Náklady se navíc výrazně zvýšily.

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu pokračovaly ve zdražování. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 37,68 koruny, před týdnem byl o 53 haléřů levnější. O 61 haléřů na litru se zvýšila cena nafty, za litr teď řidiči dají průměrně 37,78 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Růst cen bude podle analytiků zřejmě pokračovat i v příštím týdnu.

Restaurace hlásí úbytek poledních strávníků. Lidé totiž navzdory pomalejší inflaci stále váhají s útratami. Zároveň se mění chování stálých hostů restaurací. Ti omezují frekvenci večerních návštěv, nebo konzumují méně než v minulosti. Záleží ale na konkrétním místě. Prakticky všechny hospody ale zdražily. Kvůli rostoucím nákladům i kvůli zvýšení DPH u točeného piva.

Zdražování od nového roku přibrzdilo. Asociace peněžních domů i ministerstvo financí odhadují, že inflace v lednu klesla pod tři procenta. Analytici proto očekávají, že centrální banka příští týden znovu sníží základní úrokovou sazbu, a to o čtvrt až půl procentního bodu. Levnější úvěry by také podpořily spotřebu domácností.

Pohonné hmoty dál zdražují o desítky haléřů. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,77 koruny, před týdnem byl o 31 haléřů levnější. O třicet haléřů na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 36,76 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Růst cen bude podle analytiků pokračovat i v následujících dnech.

Česká národní banka předpokládá, že během příštího roku klesne inflace k dvouprocentnímu cíli. S prognózou někteří analytici a taky podnikatelé nesouhlasí; očekávají o něco vyšší čísla. Leccos napoví už první lednové dny a změny cen nejen v obchodech. Někteří ekonomové ale zdůrazňují i roli spotřebitelů a jejich tlak na „umravnění“ cen.

Míra inflace v zemích Evropské unie v listopadu klesla o půl procentního bodu na 3,1 procenta a je nejníže za zhruba dva roky, oznámil statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci má v celé Unii Česko, kde ceny meziročně vzrostly o osm procent. Naopak v Belgii už je deflace, ceny tam meziročně o 0,8 procenta klesly.

Jen velmi mírně rostly v listopadu ceny výrobců, které mohou naznačit, jak se budou vyvíjet koncové ceny pro spotřebitele. V zemědělství ceny dokonce meziročně klesly o 16 procent, podle analytiků to ukazuje, že není důvod k tomu, aby v lednu zdražovaly potraviny. Ceny v zemědělství klesly v listopadu i meziměsíčně, a to o 4,9 procenta.

Růst spotřebitelských cen v Česku zpomalil. V listopadu inflace meziročně zmírnila své tempo na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Oproti loňsku klesly ceny plynu nebo tuhých paliv. Zdražování elektřiny sice zpomalilo, i tak ale lidé dále platí více než dvojnásobek loňských cen. U potravin zlevnily vejce nebo cukr, naopak dražší bylo pivo či brambory. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 procenta. Vyplývá to z dat, která v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výši inflace stejně jako v říjnu zkresluje statistický vliv vládního úsporného tarifu na energie.

Lidé v Česku si od příštího roku většinou výrazně připlatí za vodu. Vodárny od 1. ledna zvýší svoje ceny zhruba o jedenáct procent, někde ale až o čtvrtinu – to se týká třeba obyvatel Kladna nebo Mělníku. Do cen se podle odborníků promítají zvýšené náklady, jako jsou energie nebo stavební práce, ale také odložené opravy infrastruktury z minulého roku. Vliv na cenu má také zvýšení daně z letošních deseti na dvanáct procent. Na některých místech lidé zaplatí za dodávku a vyčištění metru krychlového vody jen pár korun navíc, třeba ve Znojmě necelé tři. V Českých Budějovicích pak dokonce nezdraží voda vůbec.

Restaurace v Německu budou od příštího roku zdražovat. Reagují tak na konce daňových úlev, které jim poskytla spolková vláda během pandemie. Namísto sedmi procent budou muset na dani z přidané hodnoty odvádět opět devatenáct procent. Většina restauratérů přenese vyšší daňovou zátěž na zákazníky. Tisíce majitelů podniků hrozí tím, že své restaurace uzavřou.

Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice růst cenové hladiny dosáhl podle Eurostatu 9,5 procenta a byl druhý nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta Maďarsko.

Plzeňští zastupitelé odsouhlasili zdražení tepla od ledna 2024 o 28,3 procenta. Představenstvo Plzeňské teplárenské navrhovalo zvýšení ceny o 40 procent, což vedení města odmítlo. Průměrná domácnost tak bude platit měsíčně o 268 korun víc. Pro zdražení hlasovalo 30 z přítomných 42 zastupitelů, opoziční ODS a TOP 09 se zdržely. Teplárnu vlastní většinově Plzeň a 35 procent skupina EPH Daniela Křetínského, jejíž zástupci nárůst schválili ve středu. Definitivní slovo bude mít valná hromada teplárny 28. listopadu.

Některé domy dětí a mládeže evidují rostoucí zájem o kroužky navzdory jejich zdražování – většinou se ceny zvedly o stokoruny. S novým školním rokem můžou rodiče stále získat příspěvky na aktivity pro děti. Rodinám v tísni pomáhá také projekt „Darujme kroužky dětem“, který na pololetí přispívá dva tisíce.