TÉMA

Pavel Hubený

Aujeszkyho choroba zabila v Česku už několik loveckých psů. Nakazili se zřejmě od černé zvěře

Už několik případů úhynu loveckých psů na Aujeszkyho chorobu potvrdili veterináři na západě a severu Čech. Podle nich se nakazili nejspíš během lovu od černé zvěře. Pro člověka infekce nebezpečná není. Divoká prasata jsou pouze přenašeči choroby, smrtelná je však pro řadu domácích a hospodářských zvířat.
26. 1. 2023|

Správa Národního parku Šumava omezí investice do infrastruktury. Letos byly výrazné

Nutné opravy turistické infrastruktury na Šumavě vyšly letos výrazně dráž než v předchozích letech. Jde hlavně o stezky pro cyklisty nebo turistické chodníky. Jejich havarijní stav si vyžádal desítky milionů korun navíc. V příštím roce park s podobně velkou investicí nepočítá, chce ale dodělat stezky, kde je ohrožená bezpečnost nebo ochrana přírody.
9. 11. 2022|

Šumava uzavřela kvůli nebezpečí pádu suchých smrků část turistické trasy

Kvůli stovkám smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a hrozí pádem, uzavřel Národní park Šumava část zelené turistické trasy od Paštěckého mostu u Rejštejna k zaniklé osadě Přední Paště. Trasa bude uzavřena zřejmě několik let.
1. 7. 2022|

Divoká a nespoutaná Šumava a mimořádně pestré Podyjí. Oba národní parky slaví třicet let

Podyjí a Šumava. První je svou rozlohou 62,6 kilometru čtverečních vůbec nejmenším národním parkem v Česku, druhý naopak největším – rozprostírá se na 680 kilometrech čtverečních. A oba tyto parky spojuje nejen jejich vznik záhy po sametové revoluci a to, že vznikly v místech bývalé železné opony, ale také fakt, že „jim předcházel sen o národním parku, který byl u regionální i odborné veřejnosti poměrně zakořeněn“, podotkl ředitel národního parku Šumava Pavel Hubený. A společná je jim především „ochrana přírodního a kulturního dědictví společnosti, které spočívají v neopakovatelnosti obou typů krajin a jejich jedinečné přírody“, doplnil ředitel národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.
20. 3. 2021|

Bezzásahová zóna NP Šumava se asi rozšíří. Nový plán musí schválit ministerstvo a rada parku

Bezzásahová plocha šumavského národního parku by v roce 2060 měla dosáhnout tří čtvrtin jeho rozlohy. K tomuto stavu park směřuje na základě zásad péče, které by měly platit od příštího roku. Navrhovaný dokument ještě musí schválit Rada Národního parku Šumava a následně také ministerstvo životního prostředí.
22. 9. 2020|

Šumava má nové zóny. Dvě s nejpřísnější ochranou zabírají přes polovinu národního parku

Zóna přírodní, zóna přírodě blízká, zóna soustředěné péče a zóna kulturní krajiny vládnou nyní Šumavě. Nová zonace platí od neděle a rozložení zón schválilo ministerstvo životního prostředí i přesto, že neustávaly stížnosti z obou stran – od obcí i od ekologických spolků. Podle parkové správy nová zonace, o které se tolik diskutovalo, prakticky nijak neomezí návštěvníky Šumavy. Naopak by se jim měly otevřít nové oblasti.
3. 3. 2020|

Brabec: V Česku bude letos minimálně 30 milionů kubíků kůrovcového dřeva

V ČR bude letos minimálně 30 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Krizové odhady hovoří až o 50 milionech metrů. Sucho zasáhlo kromě smrků další druhy. Po jednání o spolupráci českého a bavorského národního parku to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Spolu s bavorským protějškem Thorstenem Glauberem potvrdili, že Šumava na tom není tak zle.
26. 7. 2019|

Šumava schválila nové zóny, víc než čtvrtina národního parku bude mít nejpřísnější režim

Rada Národního parku Šumava schválila návrh nových zón. Na dalších 15 let vzniknou ze současných tří zón čtyři. Pod nejpřísnější režim spadne více než 27 procent plochy parku, což bude zóna přírodní, která se ponechá pouze přírodním procesům.
7. 6. 2019Aktualizováno7. 6. 2019, 21:18|

Šumavský národní park chce rozšířit zónu s nejmírnějším režimem o 300 hektarů

Šumavský národní park změnil návrh připravovaného nového rozdělení na zóny, reaguje tím na připomínky obcí a veřejnosti. Například nepatrně zvětšil zónu kulturní krajinu, což jsou hlavně obývané a zastavěné lokality. Nově má tato zóna s nejmírnějším režimem tvořit 1,2 procenta plochy parku, v původním návrhu se jednalo o 0,9 procenta. Znamená to, že kulturní krajina se navýší o přibližně 300 hektarů.
22. 3. 2019|