Vodní elektrárna

Výstavba obnovitelných zdrojů energie by se měla v Česku do poloviny roku výrazně zjednodušit. Nařizuje to nová evropská směrnice. Jenže to by nemuselo platit pro malé vodní elektrárny, a to v případě, že projde pozměňovací návrh vodního zákona. Ten totiž malé vodní elektrárny, na rozdíl od ostatních zdrojů, vyřazuje z automatického uznání, že jsou ve veřejném zájmu.

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Na Českobudějovicku se rozpoutal spor o malou vodní elektrárnu na Vltavě poblíž Dívčího Kamene. Novou stavbu totiž soukromý investor plánuje v první a druhé zóně chráněné krajinné oblasti Blanský les. Projekt kritizuje Asociace vodní turistiky a sportu. Podnikatel se však brání a tvrdí, že postupuje podle předpisů.

Město Turnov chce koupit malou vodní elektrárnu Shořalý mlýn. Zařízení chátrá a je mimo provoz, radnice si od jeho opravy a zprovoznění slibuje zvýšení energetické soběstačnosti. V letošním rozpočtu představuje pořízení a zprovoznění druhý největší výdaj – nákup přijde na 50 milionů korun, rekonstrukce dalších 25 milionů. Část peněz zaplatí město, část jeho teplárenská firma.

Noví majitelé historických mlýnů v Terezíně chtějí obnovit tamní elektrárnu. Jenže Povodí Ohře plánuje nedaleko nad místem stavět nové dílo u jezu a vody v řece není na obě dost. Právo na užívání vody z řeky má Povodí. Majitelé mlýnů usilují o změnu.

V Norsku se částečně zhroutila hráz přehrady u vodní elektrárny na největší řece Glomma. Obyvatele obcí pod přehradou v Braskereidfossu úřady včas dostaly do bezpečí. Elektrárna je zatopená a mimo provoz. Kvůli intenzivním dešťům byly během posledního dne evakuovány stovky lidí z regionu severně od Osla. Podle norského listu Aftenposten je v současné době téměř nemožné dostat se z východu na západ a z jihu na sever země. Pod vodou je i rybářský přístav ve švédském Göteborgu, píše agentura AP.

Dlouhodobě suché počasí omezuje provoz některých vodních elektráren v Česku. Už loni v tomto období vyráběly o čtvrtinu méně elektrické energie, než je běžné. Letos je situace zatím podobná. Nejhůře jsou na tom elektrárny na malých tocích. Například vodní elektrárna v Háji u Mohelnice se úplně zastavila už v květnu. Kvůli suchu je prodělečná posledních pět let.

Voda ze zničené Kachovské přehrady zaplavila na jihu Ukrajiny přes tři tisíce domů, vyplývá z hlášení ukrajinských úřadů i ruské okupační správy. OSN informovala o tom, že naléhavou pomoc potřebuje přes šestnáct tisíc lidí. Humanitární dopady katastrofy podle ní ale pocítí statisíce osob. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizuje OSN a Červený kříž za neposkytnutí pomoci lidem postiženým záplavami. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal humanitární organizace vyzval k rychlému jednání.

Dvoutisícová obec Muttersholtz na hranicích Alsaska a Německa se nově pyšní titulem ekologicky nejrozmanitější město ve Francii. Předčila devadesát soupeřů a kvůli respektu k životnímu prostředí se stala inspirací pro další místa po celé Evropě.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo aukce pro provozní podporu výroby elektřiny z nových nebo modernizovaných obnovitelných zdrojů. Účastnit se mohou projekty bioplynových stanic, větrných elektráren a malých vodních elektráren. Cílem resortu průmyslu má být snížení závislosti Česka na dodávkách zemního plynu z Ruska.

Ochránci přírody v Bosně a Hercegovině slaví důležité vítězství. Parlament schválil zákon, který zakazuje stavbu malých vodních elektráren na tamních řekách. Ekologové i obyvatelé dotčených toků už dvacet let upozorňují na to, že odčerpávání vody z koryt zásadně ohrožuje křehký ekosystém.

Slunce, voda nebo vítr by už v Česku v současnosti pokryly spotřebu jeden a půl milionu elektromobilů. Tedy víc než dvojnásobného počtu, než s jakým počítá stát v nejoptimističtějším scénáři pro rok 2030. Podle Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) bude Česko v takzvané čisté mobilitě soběstačné. Další fotovoltaiky by přitom mohly přibývat třeba na střechách benzinek a energii mohou dodávat ve větším i bioplynové stanice.

V Norsku představili první plně elektrickou nákladní loď na světě, která by navíc měla být plně autonomní –⁠ nebude tedy potřebovat lidského kapitána. Podle jejích konstruktérů jde o malý, ale slibný krok ke snížení klimatické stopy námořního průmyslu.

Soukromá firma plánuje v Žatci postavit novou vodní elektrárnu. Vedení města s tím ale nesouhlasí. Pozemky, na kterých má stát, patří státnímu podniku Povodí Ohře, a ten ve stavbě problém nevidí. Starostka města Zdeňka Hamousová (ANO) tvrdí, že jde o evropsky významnou lokalitu, do které město investovalo už několik milionů korun a kde má vzniknout koupaliště, cyklostezky či náplavka.

Stovky záchranářů stále prohledávají rokle a údolí na severu Indie, kde se v neděli odlomil kus himálajského ledovce a způsobil devastující záplavy. Počet potvrzených úmrtí stoupl na 26, dalších 165 lidí se stále pohřešuje, uvedla v úterý agentura AP.

Záchranáři na severu Indie pátrají po více než dvou stovkách lidí, kteří se pohřešují od neděle, kdy odlomený kus himálajského ledovce způsobil záplavy. Záchranné týmy dosud nalezly 18 těl. Většina z obětí a pohřešovaných jsou zaměstnanci dvou vodních elektráren, které byly při povodni také zasaženy.

Na severu Indie se v neděli odlomil kus himálajského ledovce a zřítil se do místní přehrady, což způsobilo záplavy. Přinejmenším sedm lidí zemřelo a dalších 125 osob se pohřešuje, ale jejich počet ještě může růst, informovala agentura Reuters s odvoláním na představitele severoindického státu Uttarákhand. Agentura AP hovoří o nejméně devíti mrtvých a 140 pohřešovaných. Povodeň zřejmě zničila jednu vodní elektrárnu a druhou poškodila. Úřady nařídily evakuaci vesnic v okolí řeky Alaknanda. Vláda na místo vyslala pomoc a záchranáře.

Výstavba Vysoké asuánské přehrady na řece Nil byla jedním z nejsledovanějších vodních děl ve 20. století. Jejím cílem bylo zabránit povodním a zajistit Egyptu vodu a energii. Budování vodního kolosu se nicméně nevyhnula ani politika. Přehradu totiž Egypťanům místo OSN pomáhal stavět tehdejší Sovětský svaz. Muselo být navíc přemístěno značné množství cenných starověkých památek, například obří sochy v Abú Simbelu. Přehrada byla slavnostně otevřena před 50 lety, 15. ledna 1971.

Turbíny přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně v Jeseníkách by se díky loňským investicím a úpravám mohly roztočit i v případě většího blackoutu a přes rozvodnu v Krasíkově nastartovat ze tmy elektrárnu Chvaletice. Po výpadku potřebují elektrárny ke svému rozjezdu velké množství energie a mohou ji dodat právě vodní elektrárny.

V Ústeckém kraji by měla dohromady šest lomů zatopit voda. Stát je chce propojit kanály. Měla by tak vzniknout průtočná kaskáda s vodními elektrárnami. Ty by mohly vyrobit tolik elektrické energie jako dva jaderné bloky, uvedl v pátek ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO).

Čeští investoři chtějí využít rostoucí zájem Turecka o vodní energii. Skupina Energo-Pro v Ankaře oficiálně otevřela továrnu, která bude dodávat klíčové díly do dvou vodních elektráren vznikajících na východě země. Jejich projekt přitom startuje v době, kdy se turecká ekonomika po dekádě silného růstu ocitla v recesi.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) udělila pokutu majiteli malé vodní elektrárny v Krasíkově na Orlickoústecku. Nelegálním odběrem vody ovlivnil podle inspektorů půlkilometrový úsek na řece Moravská Sázava. Podnikatel se hájí tím, že šlo pouze o administrativní pochybení.