Hamás

Americký prezident Joe Biden podepsal balík s vojenskou pomocí pro Ukrajinu, Izrael či Tchaj-wan v hodnotě 95 miliard dolarů (2,24 bilionu korun). V noci na středu zákon prošel Senátem, Biden předem avizoval, že předlohu obratem podepíše. Senátu za schválení významné pomoci poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výsledek hlasování v Senátu přivítal Izrael, Čína kritizuje pomoc Tchaj-wanu.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

Kolumbijská univerzita v pondělí kvůli demonstracím zavedla distanční výuku a na nedalekých kampusech Yale a Newyorské univerzity policie zatkla desítky lidí protestujících proti válce v Pásmu Gazy. Prestižní americké univerzity se od začátku války mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás potýkají s nárůstem antisemitismu i protiislámských nálad.

V pondělí začaly židovské svátky Pesach. V Izraeli letos s nádechem smutku okolo osudu rukojmí zadržovaných teroristy v Pásmu Gaze. Připomínají je pietní akce, happeningy i emotivní demonstrace.

Izraelské úřady neposkytly důkazy ohledně svých tvrzení, že stovky zaměstnanců úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) jsou členy teroristických organizací, jako je Hamás či Palestinský islámský džihád. Podle deníku The Guardian to stojí ve zprávě vyšetřovací komise, kterou vedla někdejší francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová. Ta oficiálně představí závěry komise během pondělí.

Šéf zpravodajské služby izraelské armády Aharon Haliva v pondělí podal rezignaci. S odkazem na prohlášení armády to uvedly agentury AP a AFP. Haliva už krátce po teroristickém útoku ze 7. října přijal odpovědnost za to, že mu nedokázal zabránit. V rezignačním dopise nyní uvedl, že zpravodajská jednotka nesplnila úkol, který jí byl svěřen. Vedení armády rezignaci přijalo, z funkce Haliva odejde, až bude jmenován jeho nástupce. Po 38 letech služby opustí i armádu.

Turecký lídr Recep Tayyip Erdogan jednal v Istanbulu s vůdcem teroristů z Hamásu Ismáílem Haníjou. Hovořili mimo jiné o snaze dosáhnout příměří v Pásmu Gazy a o dodávkách humanitární pomoci. Erdogan po jednání vyzval Palestince k jednotě. Hamás údajně zvažuje přesun politického vedení z Kataru.

Iráckou vojenskou základnu asi 50 kilometrů jižně od Bagdádu v noci na sobotu otřásla rozsáhlá exploze, informovaly zahraniční tiskové agentury. Irácká armáda uvedla, že při ní zemřel jeden člověk a dalších osm lidí bylo zraněno. Dodala také, že v době výbuchu v okolí základny nezaznamenala dron ani bojové letadlo. Podle některých spekulací v tisku mohlo jít o letecký úder v době vyhroceného napětí mezi Izraelem a Íránem. Vojenskou základnu, kterou exploze otřásla, totiž využívají i proíránské skupiny.

Vítězným snímkem letošního ročníku fotografické soutěže World Press Photo se stal snímek truchlící Palestinky, která drží v náručí tělo své mrtvé pětileté neteře zabalené do bílé látky. Fotograf agentury Reuters Muhammad Sálim ho pořídil 17. října 2023 v nemocnici ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy.

Katar přehodnocuje svou roli prostředníka v rozhovorech o příměří mezi Izraelem a Hamásem. Dauhá signalizovalo obavy, že snahy o klid zbraní podrývají někteří politici kvůli vlastnímu politickému prospěchu.

O plném členství Palestiny v OSN má tento týden jednat Rada bezpečnosti. Bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity se domnívá, že jde pouze o politické gesto, které nepovede k žádnému výsledku. Podle velvyslankyně Česka v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové by případné schválení bylo odměnou za říjnový útok teroristů z Hamásu na židovský stát. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i případné izraelské odpovědi na íránský útok.

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).

V sobotu startuje jedna z nejvýznamnějších událostí výtvarného umění – bienále v Benátkách. Jeden z pavilonů ale zůstane zavřený. Umělkyně, která byla vybrána, aby reprezentovala Izrael, odmítla svou expozici otevřít, dokud nebude uzavřeno příměří a dohoda o propuštění rukojmí v Gaze. O vyloučení Izraele z bienále se zároveň snaží propalestinští aktivisté, bienále jejich žádost oslyšelo.

Regionální velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM uvedlo, že o víkendu zneškodnilo více než osmdesát dronů a nejméně šest balistických raket vypálených k Izraeli z Íránu a Jemenu. USA podle těchto údajů sestřelily téměř polovinu dronů mířících na židovský stát. O íránském útoku na Izrael v noci na pondělí hovořil americký prezident Joe Biden a šéf diplomacie Antony Blinken s představiteli blízkovýchodních zemí včetně Jordánska, Saúdské Arábie či Egypta. V Izraeli v pondělí znovu zasedne válečný kabinet.

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua podle agentury Reuters oznámil, že palestinské teroristické hnutí Hamás odmítlo návrh dohody o rukojmích, která zadržuje v Pásmu Gazy po svém loňském útoku na jižní Izrael. Dokument předložili zprostředkovatelé vyjednávání mezi Izraelci a Hamásem. Netanjahuův úřad zároveň uvedl, že Izrael se nadále bude s plnou silou snažit o dosažení cílů nynější války v Gaze. Tím je podle dřívějších prohlášení likvidace Hamásu.

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.

Izraelské ministerstvo obrany hledá podle tisku novou lokalitu, skrze kterou by nákladní vozy s humanitární pomocí mohly vjíždět do Pásma Gazy. Mělo by se jednat o odlehlejší místo, než je Erez, aby demonstranti měli větší potíže se tam dostat. Americký prezident Joe Biden mezitím v rozhovoru pro stanici Univisión nazval přístup Netanjahua v Pásmu Gazy chybou. Agentura Reuters s odkazem na tiskovou agenturu Šiháb, blízkou Hamásu, později uvedla, že při izraelském úderu v Gaze byli zabiti tři synové a další příbuzní šéfa teroristického hnutí Ismáíla Haníji. Ten smrt svých dětí potvrdil stanici al-Džazíra. Izraelská armáda úder později potvrdila a prohlásila, že všichni tři muži byli příslušníky vojenského křídla Hamásu.

Izraelská vláda už má stanovené datum zahájení operace v Rafáhu, řekl v pondělí její předseda Benjamin Netanjahu, aniž by to blíže specifikoval. Spojené státy americké podle svých slov nemají indicie, že by operace v této oblasti na jihu Pásma Gazy měla „bezprostředně“ začít. Nejdřív se podle Bílého domu uskuteční americko-izraelská jednání. Washington tlačí Jeruzalém k tomu, aby zajistil evakuaci civilistů.

Jednání o příměří v Pásmu Gazy pokročila. Všechny strany našly shodu na základních bodech, informovala egyptská státní televize AlQahera News s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj na egyptské straně. Žádná z delegací však na jednání v Káhiře zprávu ihned nepotvrdila a později ji popřela teroristická organizace Hamás. Podle Izraele se v neděli do Gazy dostalo nejvíce kamionů s humanitární pomocí od 7. října.

Psal se 7. říjen 2023, když teroristické hnutí Hamás nečekaně vtrhlo do Izraele s cílem ničit, vraždit a znásilňovat. Izrael na pogrom odpověděl tvrději, než očekávali i mnozí znalci Blízkého východu. Zprvu bombardováním, potom invazí pozemních sil. Cíl byl jasný – jednou provždy Hamás zlikvidovat. Půlletému výročí útoku se věnoval pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa. Moderovali David Miřejovský a Martin Jonáš.

Izraelská armáda oznámila stažení většiny svých jednotek z jihu Pásma Gazy. Ministr obrany Joav Galant odpoledne uvedl, že vojáci se stáhli, aby se připravili na další operace. V Gaze pokračuje konflikt, který rozpoutala teroristická organizace Hamás svým útokem na Izrael před půlrokem. Izrael také v noci provedl vzdušné údery v údolí Bikáa na východě Libanonu proti pozicím další teroristické organizace Hizballáh. Zároveň Jeruzalém čelí opakovanému volání po míru.

„Propustit velitele je určitě to nejmenší, říct ‚omlouváme se‘ je také to nejmenší, protože ty škody se už nenapraví,“ soudí o izraelských krocích po úderu na humanitární konvoj bývalá velvyslankyně Česka v Libanonu, Turecku a Sýrii Eva Filipi. Bývalý český velvyslanec v židovském státě Jiří Schneider pak poznamenal, že jej reakce Jeruzaléma překvapila, označil ji za „pokornou a omluvnou“. O situaci v Pásmu Gazy debatovali v pořadu Události, komentáře.

Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) v pátek schválila rezoluci odsuzující Izrael za činy v Pásmu Gazy, které lze podle ní přirovnat k etnickým čistkám, nebo za použití hladu jako způsobu boje. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua v pátek oznámil, že dočasně otevře hraniční přechod Erec pro přepravu pomoci do Pásma Gazy. Ke stejnému účelu má nově sloužit i přístav v Ašdodu. Jde o evidentní a rychlý výsledek tlaku USA, dodal k tomu zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Izraelská armáda propustí ze služby dva důstojníky, kteří se podíleli na vzdušném úderu na humanitární konvoj potravinové charity World Central Kitchen (WCK), několika dalším udělí důtku. Při pondělním útoku zahynulo v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků, z toho několik zahraničních občanů. Útok byl podle izraelské armády hrubou chybou, důsledkem špatné identifikace a omylů v rozhodování. WCK závěry považuje za důležitý krok, ale požaduje vznik nezávislé komise.