Bohdan Wojnar

Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila tento týden 37 návrhů, jak nastartovat ekonomický růst Česka. Opatření se například týkají zákoníku práce, vzdělávání nebo investic. Kabinet čeká debata o tom, co z toho vybrat, co by mohl začít uskutečňovat do konce svého funkčního období. Podle opozice ale vláda řeší opatření na podporu ekonomiky pozdě.

Jedním z návrhů, který tento týden představila Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci plánu na pomoc ekonomice, je i výpověď bez udání důvodu. Podle rady je potřeba pracovní trh rozpohybovat, což by mělo firmám pomoci s výběrem pracovníků. Návrh se ale nelíbí zástupcům zaměstnanců, Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS). Podle jejich předáka by to byl návrat do doby před rokem 1989.

Německo kvůli rozpočtové krizi předčasně ukončí regulaci cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, které původně plánovalo dotovat do března 2024. Kancléř Olaf Scholz ve Spolkovém sněmu prohlásil, že takzvaná brzda na ceny energií už není potřeba. Zároveň ale slíbil, že v případě prudkého růstu cen vláda zasáhne. Kancléř také veřejnost ujistil, že rozpočtová krize nebude mít žádný vliv na každodenní výdaje státu. To mimo jiné znamená, že senioři budou nadále dostávat penze a že stát bude vyplácet příspěvky na bydlení.

Výroba osobních aut v Česku se od ledna do července meziročně propadla o 29,7 procenta na 586 333 vozů. I v létě tak pokračoval pokles způsobený koronavirovou krizí, oznámilo ve čtvrtek Sdružení automobilového průmyslu (SAP). Samotný červenec však už hodnotí kladně.

Stát podle premiéra Andreje Babiše (ANO) neuvažuje o podpoře na nákup elektromobilů pro fyzické osoby. Bude pokračovat ve vypsaných programech pro podnikatele a úřady. Stát podle něj dal 1,2 miliardy korun na rozvoj infrastruktury, zejména výstavby dobíjecích stanic. Dále také běží dotační programy za půl miliardy, respektive 270 milionů, na pořizování elektromobilů a ekologických aut podniky a státními úřady a organizacemi.