Jan Rychlík

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.

Nedávná kytice od Roberta Fica na hrobě Gustáva Husáka znovu ukázala různost pohledů na některá historická období mezi Čechy a Slováky, řekl v Interview ČT24 historik a odborník na moderní dějiny slovanských národů Jan Rychlík. Pro Slováky byl totiž Husák mimo jiné spolutvůrcem federace, což pro Čechy neznamená nic. Rychlík dostal v lednu státní vyznamenání od prezidentky Zuzany Čaputové.

Historici, analytici a novináři predikují, co všechno se může dít na jihu a východě Ukrajiny, kde se nyní čekají nejtvrdší boje. Ruská armáda se stáhla z Kyjevské oblasti a z okolí Černihivu severovýchodně od metropole, podle analytika Richarda Stojara se teď musí „konsolidovat“. Historik Jan Rychlík hovoří o „velké politické prohře“, kterou by byla mírová dohoda na začátku května. Gubernátor Luhanské oblasti vyzval civilisty, aby se evakuovali, dokud to jde.

Ruský prezident Vladimir Putin chce obnovit Sovětský svaz a rozdělení vlivu v Evropě jako po druhé světové válce. Jeho problémem je imperialistické myšlení, Rusové se totiž nikdy nevyrovnali se ztrátou území. Ukrajinci se ale za Rusy nepovažují, a to Putin nezmění. V pořadu Interview ČT24 to řekl historik a expert na dějiny slovanských národů Jan Rychlík.

Lidská tvář socialismu a symbol pražského jara, výrazná listopadová osobnost, téměř první postkomunistický prezident, slovenská národní ikona, ale i kontroverzní politik – to vše byl Alexander Dubček, který se narodil před sto lety. Díky jeho svobodomyslnému pojetí socialismu je vyzdvihovanou postavou československých dějin, i přes jeho některé politické přešlapy.

Překvapivě skromný seznam české a slovenské literatury o zatím poslední evropské válce doplnil cenný titul. Slovenský novinář Denníku N Tomáš Forró vydal knihu nazvanou Donbas. Ta je výsledkem jeho cest na východ Ukrajiny a velkého množství rozhovorů s tamními bojovníky, aktivisty, politiky i obyčejnými lidmi z obou stran.

Protože Druhá republika znamenala fašizaci Československa a vláda premiéra Rudolfa Berana mířila k politice vazalského státu nacistického Německa, znamenala okupace v březnu 1939 ušetření českých zemí od hlubšího morálního úpadku. Takový pohled na historické události před osmdesáti lety představil v Interview ČT24 historik Jan Rychlík.