Jaderské moře

Když ze strachu z Talibanu opouštěl Firůz Mašůf narychlo Afghánistán, netušil, že následující dva roky stráví v zemi, kterou do té doby skoro neznal. Spojenci ho totiž evakuovali do Albánie. Na pobřeží Jaderského moře doteď čeká na vízum do Spojených států amerických.

Požár, který vypukl ve čtvrtek u chorvatské přímořské obce Grebaštica jihovýchodně od Šibeniku, mají hasiči pod kontrolou. Průjezdné jsou i místní dálnice a jadranská magistrála, informoval v pátek chorvatský deník Jutarnji list. Ve čtvrtek plameny zachvátily budovy a ochromily dopravu. Na trase ze Šibeniku do Splitu se vytvořily velké kolony a dálnice z Primoštenu do Šibeniku byla dočasně zablokovaná. O příčinách chorvatské zdroje zatím neinformují.

Rozsáhlý požár poblíž chorvatského Šibeniku se dotkl i českých turistů, kteří u Jadranu trávili dovolenou. Zatímco někteří se evakuovali tak rychle, že na místě nechali většinu věcí, jiní se přesunuli jen o kus dál a později se vrátili zpět na místo, které o den dřív halil hustý dým.

Blankytně modré nebe, teplota vody 26 °C a vzduch 28 °C. Tak by mohla vypadat ideální představa turistů plánujících dovolenou v Chorvatsku o tamním počasí, která bývá podpořena sluncem zalitými záběry chorvatské krajiny, pobřežních promenád i pláží. Jenže i na Jadranu se začíná stále výrazněji projevovat změna klimatu, a to ve všech ročních obdobích, léto nevyjímaje. S ohledem na rostoucí intenzitu této změny lze očekávat i zvyšující se dopady na turisty a cestovní ruch. I Chorvatsko čeká další oteplení a nárůst extrémních projevů počasí.

Česko je připravené pomoct Chorvatsku při ostraze vnější hranice schengenského prostoru. V Opatiji to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po setkání se svým protějškem Davorem Božinovićem. Podle Rakušana by mohlo jít o nasazení v rámci Evropské agentury Frontex. Kromě toho Češi už za tři týdny opět vypomůžou během letní sezony. Osm policistů bude v Chorvatsku, dalších osm v Bulharsku.

Už za tři týdny vyrazí do Chorvatska tisíce českých turistů. Letošní sezona u Jadranu přináší hned dvě důležité změny. Po deseti letech v Evropské unii vstoupilo Chorvatsko do schengenského prostoru a zrušilo tedy kontroly na hranicích. Zároveň se stalo součástí eurozóny, a tak po 29 letech přešlo z kun na eura.

V italském regionu Emilia-Romagna, který v úterý a ve středu zasáhly ničivé bleskové záplavy, se začíná s odklízením škod. Ty podle guvernéra Stefana Bonacciniho dosáhnou několika miliard eur (desítek miliard korun). V oblasti dál platí nejvyšší stupeň výstrahy před povodněmi, tisíce lidí musely opustit domovy. Potvrzených obětí je podle agentury ANSA třináct, jeden člověk se pohřešuje.

V Česku už počasí moc pobytům v přírodě nepřeje. Teplejší je zatím voda v evropských mořích. Ten, kdo hledá místo na podzimní dovolenou, si může vybrat z řady míst.

Při povodních ve středoitalském regionu Marche zahynulo v noci na pátek nejméně deset lidí. Pohřešují se stále čtyři osoby včetně dítěte, uvedla agentura ANSA. Vedení provincie Ancona na pobřeží Jaderského moře uvedlo, že záplavy jsou důsledkem vydatných dešťových srážek ze čtvrtečního odpoledne.

V úterý se slavnostně otevřel most na chorvatský poloostrov Pelješac. Oddělenou oblast v okolí města Dubrovník propojí se zbytkem země a cestu tam řidičům časově zkrátí. Nově už nebudou muset projíždět přes území Bosny a Hercegoviny a čekat v dlouhých frontách na hranicích. Most zaplatila chorvatská vláda s příspěním fondů Evropské unie.

Severoatlantická aliance je v současné krizi kolem Ukrajiny jednotnější než dříve, Rusko ale zřejmě nevěří, že by se mu NATO podařilo rozklížit. V Horizontu ČT24 to řekl bezpečnostní analytik Jan Ludvík. Komentoval tak pochybnosti, které o jednotě Aliance vzbuzují některé kroky Maďarska či Německa.

Letošní sezona hurikánů a tajfunů sice není tak dramatická jako ta loňská, přesto přináší nejedno překvapení a není nouze ani o neobvyklé události. Aktuálně se na naší planetě nacházejí dvě poměrně výrazné tropické cyklóny – tajfun Mindulle na severozápadě tropického Pacifiku a hurikán Sam, který postupuje přes teplé vody středního Atlantiku.

Extrémní deště následované katastrofálními a mimořádně tragickými povodněmi, které v minulém týdnu zasáhly Německo a částečně i země Beneluxu, víkendové povodně na severním návětří Alp, ale i prudké bouřky s přívalovými dešti v Česku nebo na Slovensku. To jsou události, kterými počasí minulý týden potrápilo střední Evropu. A samozřejmě vyvolalo nejednou i otázku, jak moc tyto extrémní projevy dění v atmosféře můžou souviset se změnou klimatu, ke které rozhodující měrou přispívá činnost člověka.

Pro cestu do Chorvatska se od čtvrtka mění podmínky. Ke vstupu je nově nutný doklad o očkování, potvrzení o prodělání nemoci nebo negativní test. České televizi to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Poslední dva týdny nebylo nutné potvrzení předkládat. Podle ministerstva zahraničí možnost přicestovat bez omezení platí ještě ve čtvrtek. Na hlavních přechodech ze Slovinska se vytvořily až tříhodinové kolony.

Chorvatsko se stane další zemí, kam budou Češi moci vycestovat bez větších omezení již 22 dní po první dávce vakcíny. Opatření začne platit v příštím týdnu, až obě strany doladí technické detaily. Po sobotním jednání s chorvatskými představiteli v Záhřebu to uvedl šéf české diplomacie Jakub Kulhánek.

Vzhledem k tomu, že silné bouře přicházejí stále dříve a jsou kvůli teplejšímu oceánu pořád častější, rozhodli se meteorologové změnit pravidla pro pojmenování hurikánů v Atlantiku. Od letoška se již nebudou označovat písmeny řecké abecedy.

Přesně před 75 lety – pátého března 1946 – přednesl Winston Churchill, v té době už bývalý britský ministerský předseda, v americkém Fultonu ve státě Missouri projev. Upozornil v něm na hrozbu komunismu a expanzi vlivu Sovětského svazu nejen ve střední a východní Evropě. Vyzval západní demokracie, aby spojily své síly a v souladu s principy Charty OSN zabránily „katastrofě“.

První zimní měsíc, prosinec, je už sice z poloviny za námi, ale počasí zimu zatím moc nepřipomíná. Teploty jsou vesměs nadprůměrné a sněhu je velmi málo. A to nejen v nížinách, kde jsme si na to v posledních letech zvykli, ale i na horách, kde leží maximálně pár centimetrů sněhu. A do Vánoc se to s největší pravděpodobností už významně nezmění. V minulosti jsme ale zažili prosince podstatně bohatší na sníh. A nemusíme chodit až do tak vzdálené historie.

S druhou prosincovou nedělí začne platit železniční jízdní řád pro příští rok. Spolu s ním se mění i většina autobusových jízdních řádů a změny připravili také někteří provozovatelé MHD. Největšími železničními novinkami je otevření nové trati a nové zastávky v jižní části Prahy a změna dopravce rychlíků z Liberce do Ústí nad Labem i do Pardubic, kde nově začne jezdit Arriva. Na nejdůležitějším tahu z Prahy do České Třebové potom nastane klid před bouří. Velká změna totiž přijde až v dubnu, kdy začnou dvě rozsáhlé rekonstruce.

Počasí v nejbližších dnech u nás výrazně ovlivní tlaková níže postupující z Balkánu přes Slovensko nad Polsko. Němečtí meteorologové ze Svobodné univerzity v Berlíně pro ni vyhradili jméno Gisela. Z meteorologického pohledu jde o typický příklad povětrnostní situace označované jako Vb (čti „pět bé“).

Má pěkná azurová klepeta, ale je postrachem albánských rybářů. Kvůli klimatickým změnám a námořnímu provozu se krab modrý ve vodách malé balkánské země množí a likviduje ryby a rybářům sítě.

Smlouvání a slevy ano, výprodej ne. To je současná filozofie většiny středomořských zemí, které doufají, že se jim navzdory koronavirové pandemii podaří alespoň něco z letošní turistické sezony získat. Všichni ve Středomoří, které každoročně hostí 350 milionů turistů, jsou si vědomi, že ceny z roku 2019 s takto oslabenou poptávkou nebudou mít šanci na úspěch. Jejich snížení se ale brání –⁠ s vědomím, že skutečná cenová válka by přinesla velké oběti. Napsal to chorvatský deník Večernji list.

Česko přijalo kvůli koronavirové krizi přísná opatření a omezilo životy lidí, zdaleka ale není jedinou zemí, tvrdí ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Věří, že Češi brzy budou moci vycestovat na Slovensko a v létě se podívají k Jaderskému moři. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza ale upozorňuje, že vláda se zamilovala do zákazů. Účinnější než plošný zákaz by byly restrikce zacílené na konkrétní regiony, řekl v Událostech, komentářích.

Cestovní kanceláře přišly s plánem, jak zachránit letní dovolené v zahraničí. Po dohodě s vládou by chtěly zřídit speciální koridory, kterými by se lidé mohli dopravit do zemí méně zasažených koronavirem. Na takovém seznamu je i Slovensko nebo Chorvatsko.