TÉMA

Františka Plamínková

Před 84 lety začala druhá světová válka. Češi se na konflikt těšili, věřili totiž, že Německo prohraje, říká historik Koura

Před čtyřiaosmdesáti lety útokem německých jednotek na polskou posádku na poloostrově Westerplatte začala druhá světová válka, nejkrvavější konflikt v dějinách, který stál desítky milionů životů na bojištích i mimo ně. Podle historika z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Petra Koury je třeba mít pro pochopení toho, proč válka vypukla, přehled o situaci v tehdejší Evropě. Jedním z faktorů byla i celospolečenská frustrace. Výjimkou ale v tomto ohledu byli dle Koury Češi, kteří se na válku těšili. „Věřili, že Německo bude brzy poraženo a oni získají zpět svůj stát,“ poznamenal.
1. 9. 2023|

Nová kniha chce splatit dluh vůči ženám zapojeným do odboje

Často byly statečnější než muži, zůstávají ale v jejich stínu. Do protinacistického odboje během druhé světové války se zapojily i ženy. Osudy mnohých nejsou zmapované ani dnes. Hlavně mladým lidem má dobu a její příběhy přiblížit kniha Statečnost je ženského rodu.
31. 7. 2022|

Vystrčil: Nacisty zavražděná senátorka Plamínková byla hrdinkou

Prvorepubliková senátorka Františka Plamínková, kterou před 80 lety popravili nacisté, byla podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) hrdinkou. Zasloužila se nejen o práva žen, ale obětovala svůj život, když odmítla odvolat svou kritiku nacismu. Vystrčil to uvedl při pietním aktu k uctění památky ženy, kterou připomíná pamětní deska na sídle horní komory parlamentu.
30. 6. 2022|

Socialistka, feministka i protivnice nacismu a komunismu. Historici připomněli šíři odkazu Horákové

Před 70 lety prožívala v Pankrácké věznici své poslední hodiny Milada Horáková. Byla to významná právnička, historička, osobnost první a druhé republiky. Její justiční vražda byla dokonána 27. června. Česko si ji připomíná transparenty s jejím portrétem a s nápisy„Zavražděna komunisty“ i na řadě pietních akcí.
26. 6. 2020|

Před 70 lety začal soud s Miladou Horákovou. Právnička se stala symbolem odporu proti totalitě

Jedinou českou ženou popravenou při politických procesech v padesátých letech byla Milada Horáková. Soud s ní začal 31. května 1950 a byl výjimečný rozsahem, výší trestu, ale i tím, že využíval scénář uplatňovaný ve třicátých letech v Sovětském svazu. Horákovou za vykonstruované spiknutí a velezradu popravili navzdory přímluvám mnoha osobností z celého světa. Kvůli své neústupnosti během soudního jednání se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.
31. 5. 2020|

Historička: Ženy viděli nacisté hlavně jako matky, proto je při pronásledování odbojářů zprvu přehlíželi

Před 80 lety začala okupace Československa. Nacisté hned od prvních dnů protektorátu pronásledovali své odpůrce. Byly mezi nimi i ženy, i když v mnohem menším měřítku než muži. Souviselo to s tím, jak nacionální socialismus chápal roli žen, které viděl hlavně jako matky, vysvětluje historička Pavla Plachá z Ústavu pro studium totalitních režimů.
15. 3. 2019|