TÉMA

Menšina

Vsetín se kvůli odškodnění za vystěhování Romů z města v roce 2006 obrátil na Ústavní soud

Město Vsetín se v kauze vystěhování Romů v roce 2006 obrátilo na Ústavní soud (ÚS). Nejvyšší soud (NS) nedávno navýšil odškodnění několika romským rodinám, které se ze Vsetína musely vystěhovat. Čtyřem rodinám s 46 členy NS přiřkl odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun, vedení radnice to považuje za nespravedlivé. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) v úterý řekl, že město „tvrdě platí za akt milosrdenství“, protože nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajistit nové bydlení. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy Čunek město vedl. Advokátka rodin Zdeňka Poláková řekla, že starosta situaci zkresluje.
20. 2. 2024Aktualizováno20. 2. 2024, 14:05|

Arabsky hovořící drúzové slouží v izraelské armádě. „Hamás spáchal nelidské krutosti“

V izraelské armádě neslouží jen Židé, ale třeba i arabsky mluvící drúzové a dobrovolníci z řad dalších menšin. Právě mezi drúzskou menšinou, která truchlí za padlé vojáky, natáčel zpravodaj ČT David Borek.
4. 12. 2023|

Nadějnou maďarskou alianci na Slovensku rozštěpil orbánovec Gyimesi. Volá po konci Benešových dekretů

Maďarská menšina na Slovensku chce po neúspěchu v předchozích volbách dostat do parlamentu opět své zástupce, hájit svá práva a bojovat proti uplatňování Benešových dekretů. Nová formace Aliancia se ale rozštěpila poté, co ve straně sílily nacionalistické a proorbánovské tendence, které odmítal jeden z členů – liberální Most-Híd. Ten Aliancii definitivně opustil poté, co umístila na kandidátku kontroverzního politika Györgyho Gyimesiho. O hlasy se tak bude ucházet Most-Híd spolu s Modrými a zcela zvlášť i liberální Maďarské fórum. Všechny zmíněné strany se brání koalici se Smerem, jejich šance dostat se do parlamentu jsou však mizivé.
15. 9. 2023|

Pálí Asadovy fotografie a ničí jeho sochy. Syřany rozzuřilo skokové zdražení paliv i jídla

Čtvrtým týdnem pokračují napříč Sýrií protivládní demonstrace. V jihovýchodní provincii Dará jsou dokonce největší od arabského jara. Hlavním důvodem je hyperinflace a vysoká nezaměstnanost. Podle OSN žije 90 procent obyvatel pod hranicí bídy. Hnacím motorem protestů je náboženská menšina drúzů, která je obvykle vůči vládě loajální.
13. 9. 2023|

Univerzity nemají při přijímacích zkouškách zvýhodňovat menšiny, rozhodl americký soud

Americký nejvyšší soud znemožnil americkým univerzitám organizovat přijímací zkoušky způsobem, který by zvýhodňoval studenty určitých etnických menšin, píší zpravodajské agentury. Čtvrteční rozhodnutí soudců se týká Harvardovy univerzity a Univerzity Severní Karolíny (UNC). Na rozsudek reagoval mimo jiné americký prezident Joe Biden, uvedl, že soud opustil precedens, a dodal, že v rozmanitosti univerzit je síla.
29. 6. 2023Aktualizováno29. 6. 2023, 20:37|

Lotyšsko omezuje ruskojazyčné služby a média. Na menšinu cílí kremelská propaganda

Lotyšsko se obává agrese ze strany Moskvy. Po nepřesvědčivých výsledcích ruské armády panují obavy spíš z hybridních útoků. Kremelská propaganda cílí hlavně na početnou ruskojazyčnou menšinu. Riga proto vytěsňuje ruštinu z veřejného prostoru. Ruší například ruská média.
7. 5. 2023|

Dárců kostní dřeně z řad menšin je málo, s náborem má pomoct nová kampaň

V Česku chybí dárci kostní dřeně z řad národnostních menšin. Nová kampaň Daruj život tak cílí na Romy, Vietnamce nebo třeba Ukrajince. Ve dvou českých registrech je dárců zhruba 150 tisíc, pacienti ze zmíněných etnik ale musejí častěji čekat déle. Anebo spoléhat na pomoc ze zahraničí.
28. 12. 2022|

Armádní nálet na naše oslavy zabil osmdesát lidí, oznámili myanmarští Kačjinové

Až osmdesát lidí zahynulo na severu Myanmaru při leteckém útoku, který zasáhl účastníky koncertu pořádaného etnickou menšinou Kačjinů. Mezi mrtvými jsou i zpěváci a hudebníci. Podle agentury AP o tom informovali místní svědci a hlavní kačjinská politická organizace, která z náletu obvinila myanmarskou armádu.
24. 10. 2022Aktualizováno24. 10. 2022, 19:38|

Jedinou možností ochrany je osvobodit poloostrov, říká lídr krymských Tatarů

Lídr krymských Tatarů Mustafa Džamilev v rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že podle informací z vnitřku této menšiny z pěti tisíc mobilizovaných na anektovaném Krymu polovinu tvoří právě příslušníci tohoto etnika. Džamilevovi soukmenovci prý také čelí různým represím, část z nich proto prchla například do Kazachstánu. Domnívá se, že je nutné okupanty z poloostrova vyhnat.
10. 10. 2022|

Tragédie, jejíž okolnosti se rozkrývají dodnes. V Životicích nacisté vyvraždili desítky Poláků a Čechů

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.
4. 10. 2022|

„Naprostý propagandistický podvod.“ Hrob sovětských vojáků v Estonsku se ukázal být prázdný

Po ruské invazi na Ukrajinu se radnice v malém estonském městě Otepää rozhodla, že přesune hromadný hrob sovětských vojáků od křižovatky v centru na hřbitov. Zjistila ale, že ve skutečnosti neukrývá ostatky vojáků Rudé armády, ale pouze hlínu. V Estonsku přitom může jít o výbušné téma. V roce 2007 kvůli přemístění sovětského památníku v Tallinnu zachvátily hlavní město několikadenní nepokoje s obětí na životech, doprovázené prvními kybernetickými útoky proti samostatnému státu. Nevoli vyvolal přesun zejména mezi početnou ruskojazyčnou menšinou, kterou hojně podporoval Kreml.
25. 7. 2022|

Odpor k potratům spojuje křesťany, ultrapravici i ruské oligarchy, říká obhájce sexuálních práv Datta

Konzervativní hnutí brojící proti potratům jsou čím dál profesionálnější, řekl v Událostech, komentářích jejich ideový protivník Neil Datta, který vede síť evropských zákonodárců odhodlaných hájit práva žen na interrupci i zájmy sexuálních menšin. Upozornil na loňskou studii, podle níž plyne velká část financí do konzervativních spolků z Ruska.
28. 4. 2022|

Spojené státy se rozhodly prohlásit násilí páchané na Rohinzích v Barmě za genocidu

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla prohlásit násilí páchané barmskou (myanmarskou) armádou na menšinových Rohinzích za genocidu. S odvoláním na nejmenované americké činitele to uvedly agentury AFP a Reuters.
21. 3. 2022|

Útok na salony v Georgii otřásl asijskou komunitou v USA, policie posiluje hlídky

Šok, strach a pobouření podle médií vyvolaly v komunitě asijských Američanů úterní střelecké útoky na tři masážní a kosmetické salony v oblasti města Atlanta, při kterých zemřelo osm lidí včetně šesti žen asijského původu. Zmíněná menšina čelí v USA od začátku pandemie covidu-19 vlně nenávistných činů, podle nové zprávy jich byly nahlášeny téměř čtyři tisíce. Po úterním krveprolití policie v některých městech posiluje hlídky v převážně asijských čtvrtích.
18. 3. 2021|

Německý soud řeší vraždění jezídů. Podle obžaloby spáchal irácký islamista genocidu

V Německu začal proces s mužem obviněným z genocidy jezídů. Zpovídá se z ní bývalý člen organizace Islámský stát, který podle obžaloby utýral jezídské dítě. V oddělených kauzách je souzena jeho německá manželka a další Němka, která se přidala k extremistům. Ti během masového vraždění v roce 2014 zabili nejméně pět tisíc jezídů. Tisíce dalších zotročili.
12. 5. 2020|

Kdo způsobil, že se rumunská revoluce topila v krvi? Soud probere roli bývalého prezidenta a premiéra

Rumunský soud třicet let od krvavé revoluce přezkoumává případ exprezidenta Iona Iliescua. Čelí obvinění, že se po popravě diktátora Nikolae Ceausescua chopil moci násilím. Podle žalobců nese vinu za smrt bezmála devíti stovek z více než tisícovky obětí z prosince 1989. Iliescu označuje obvinění za politicky motivovaná a odmítá vypovídat.
15. 12. 2019|

„Jsem u tebe doma.“ Čína vydírá Ujgura, aby pro ni špehoval v exilu, rodina skončila v táboře

Česká televize zaznamenala unikátní svědectví, které popisuje psychický nátlak na Ujgury v exilu. Afumetto Retepu, který žije v Japonsku, se dostal do hledáčku čínské policie. Ta chce, aby pro ni v cizí zemi špehoval jiné Ujgury. Muže se snaží vydírat přes rodinu.
5. 12. 2019|

Čína likviduje hřbitovy Ujgurů. Ustupují třeba parku

Nově zveřejněné satelitní snímky ukazují, že čínští komunisté zrychlili likvidaci ujgurských hřbitovů. Za poslední dva roky jich asi třicet muselo ustoupit výstavbě měst. Do nich vláda přesouvá Číňany, aby v autonomní provincii Sin-ťiang, kdysi obývané z velké většiny muslimskými turkickými Ujgury, získala etnickou převahu.
12. 10. 2019|

USA trestají 28 čínských firem a úřadů kvůli šikaně Ujgurů. Sankce míří i na výrobce sledovacích kamer Hikvision

Spojené státy zavádějí sankce proti 28 čínským bezpečnostním úřadům i firmám kvůli účasti na porušování práv muslimské menšiny Ujgurů. Stovky tisíc z nich vláda zavírá do takzvaných převýchovných táborů, dalším omezuje svobodu pohybu, kultury či odívání. Mezi sankcionovanými je i přední výrobce kamerových systémů a bezpečnostní techniky Hikvision.
8. 10. 2019|

Spor jaderných států o Kašmír hoří už dekády. Muslimové se bojí okupace, pandité touží po návratu

Dvě jaderné mocnosti, Indie a Pákistán, se v srpnu ocitly na prahu války. Bodem sváru je indický Kašmír, sporné území, jemuž Dillí odebralo zvláštní status. Muslimové se obávají indické okupace a ztráty identity. Indická nacionalistická vláda však tvrdí, že bojuje proti sílícímu radikalismu v oblasti, kterou chce začít víc ekonomicky rozvíjet. Zatímco Kašmír zůstává odříznutý od světa, v návrat z exilu doufají statisíce panditů. Hinduistickou elitu vyhnalo na začátku 90. let islámské násilí.
29. 8. 2019|
Doporučujeme

Tolerovaní, ale raději neviditelní. Zoroastrijci opouštějí Írán, jejich víra inspirovala i Freddieho Mercuryho

„Jste pýchou Íránu,“ vzkázal loni zoroastrijcům na světovém kongresu prezident Hasan Rouhání. Ve skutečnosti se ale řada stoupenců prastarého náboženství necítí v islámské republice vítaná a od revoluce postupně opouští zemi. Zoroastrijci, jejichž učení inspirovalo západní filozofy i umělce, patří mezi menšiny chráněné ústavou, konzervativní síly však usilují o to, aby byli nejlépe neviditelní. Další náboženské skupiny, jako baháisté, svou víru praktikovat podle zákona vůbec nemohou. A mnohdy končí za mřížemi.
30. 5. 2019Aktualizováno2. 6. 2019, 12:52|

Tisíce Ujgurů uprchly před čínským útlakem do Turecka, jejich budoucnost je ale nejistá

Čína slíbila, že převýchovné tábory pro muslimskou ujgurskou menšinu postupně zmizí – ovšem pouze pokud se ukáže, že už nejsou potřeba. Podle OSN Čína drží v těchto centrech až milion Ujgurů. Mezi hlasité kritiky patří i Turecko, kam řada příslušníků muslimské menšiny utekla. I tady ale Ujguři čelí mnoha problémům.
14. 3. 2019|