Poušť

Velké koule uschlých pouštních rostlin se valí americkými polopouštěmi vždy na konci zimy. Letos se jich ale na některých místech urodilo tolik, že zavalily města a městečka ve vnitrozemí USA.

Na vyschlé Sahaře před dvěma tisíci lety existovala stabilní bohatá říše, která dokázala přežít, a dokonce prosperovat v místech, kde netekla žádná povrchová voda. Byla to první civilizace, která existovala bez přítomnosti řek. Vědci teď popsali, proč garamantské království zaniklo.

Desetitisíce lidí zůstaly uvězněny na končícím festivalu Burning Man v americké Nevadě poté, co oblast zasáhly silné deště. Jeden člověk zemřel. Obvykle vyprahlou Nevadu zasáhly lijáky už podruhé za deset dní. V Las Vegas způsobily záplavy. Čtyři tisíce lidí zůstaly bez proudu. Úřady během prodlouženého víkendu zrušily přes sto letů a téměř sedm set jich mělo zpoždění.

Do pouště Atacama na severu Chile přilákal v těchto dnech turisty a experty z různých oborů výjimečný fenomén. Nejsušší poušť planety rozkvetla.

Ve Spojených arabských emirátech žijí a pracují zhruba dvě tisícovky Čechů. Kulturně a klimaticky jde o zcela odlišné prostředí. I proto krajané letos uvítali obnovu česko-slovenského spolku.

Tradiční svátek zvaný Sukot, nebo též Svátek stanů (či stánků, ale také Svátek sklizně), který slaví Židé, odráží v historii více významů. Tím nejdůležitějším je pohanská oslava podobná dožínkám, kdy zemědělci žili přímo na polích ve stanech, v posledním období před sklizní. Neméně důležitým je ale i význam náboženský. Rabíni připomínají biblický příběh, kdy Židé putovali z Egypta směrem k území dnešního státu Izrael a během čtyřicetiletého exodu bydleli ve stanech. Svátek se slaví sedm dní a letos připadl na období od 20. do 27. září.

Iniciativa Green Wall (Zelená zeď) zahájila svůj první projekt v roce 2007 a jejim cílem bylo zpomalit dezertifikaci v africkém regionu Sahel. Nyní přišla s dalším nápadem, jak zabránit rozšiřování pouště a zabezpečit vesnicím větší soběstačnost. Jde o kruhové zahrady zvané Tolou Keur, na jejichž vzniku se podílí domorodé obyvatelstvo. Takto vysázené zahrady jsou odolnější vůči horkému podnebí. Kruhové lože umožňuje růst kořenů dovnitř, čimž dochází k lepšímu zadržování vody v podloží a horšímu pronikání hlodavců mezi rostliny. Obyvatelé vesnic tento projekt aktivně podporují s tím, že je pro ně velmi důležitý.

Čínský megaprojekt Velká zelená zeď byl zahájen v roce 1978. Půda na severu země je dlouhodobě přetížena nadměrným zemědělstvím a kácením lesů. Dohromady s erozí půdy kvůli tomu vysychá Žlutá řeka na spodním toku. V okolí Pekingu také zuří časté písečné bouře a poušť se rozšiřuje. Zelená zeď to má změnit. Číňané se vrhli do masivní výsadby stromů v oblasti okrajů pouště Gobi. V plánu je, že by měly lesy obepínat celou oblast Vnitřního Mongolska. Projekt, který by měl být dokončen v roce 2050, je ale úspěšný pouze částečně. Obrazová příloha představuje situaci v některých oblastech a „boj“ místního obyvatelstva proti rozšiřování pouště.

Výroba vody ze suchého pouštního vzduchu, 3D tisk, český design, umění a technologie. To vše má světu představit český pavilon na výstavě Expo v Dubaji. Kvůli pandemii začne s ročním zpožděním 1. října. Při rozhodování o finálních úpravách interiérů pavilonu pomáhá i jeho model převedený do virtuální reality. Hostem Událostí, komentářů byl generální komisař české účasti na výstavě Jiří František Potužník.

Umělohmotný odpad není jen problémem v oceánech nebo ve městech. Nová studie zkoumala, jak velkou hrozbu představuje pro velbloudy, kteří žijí v pouštích. Vědci naznačují, že na následky konzumace plastů může zemřít až jedno procento těchto savců.

Postupující poušť a nadměrné spásání ohrožují Nogajskou step na jihu Ruska. Mění se rozsáhlý ekosystém i způsob života tamních pastevců. Pohyblivé písečné duny postupně pohlcují pastviny, ornou půdu a dokonce i domy.

V současné době polovyprahlá mongolská náhorní plošina se může brzy stát zcela pustou – podobně mrtvou jako třeba pouště na americkém jihozápadě. Experti varují, že tomuto regionu hrozí „začarovaný kruh“. Vedra zhoršují vysychání půdy, a tím v důsledku vytvářejí další vlny veder.

Přírodovědci objevili zatím neznámý druh korýše. Žije na jednom z nejvíce nehostinných míst na Zemi, na solné poušti Lút v Íránu, kde se teploty pohybují kolem sedmdesáti stupňů Celsia.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Symbol regionální stability, ale také moderní a tolerantní stát. Omán se nachází v neklidné oblasti, sám však láká turisty na svou vstřícnou tvář. Nabízí toho opravdu hodně – obří kaňon, duny, jezírka ke koupání, stovky pevností či nové mešity s nádhernými zahradami. Do této blízkovýchodní země jsme se vydali začátkem roku autem po vlastní ose z emirátů. Pozitivní dojem z Ománu nám nakonec nezkazila krize kolem Íránu, nejistota ohledně vývoje po úmrtí dlouhodoletého vládce ani náhlé záplavy.

Písečné duny na severu Afriky jsou domovem nejrychlejších mravenců světa. Biologové, kteří měřili jejich pohyb, zjistili, že mravenci jsou schopní sprintovat rychlostí jednoho metru za sekundu.

Rovina, kam jen oko dohlédne. Indická solná poušť Kutch, která se rozléhá na ploše 7500 kilometrů čtverečních, přitahuje turisty z celého světa. Nehostinná krajina má ale i své stinné stránky, hlavně pro místní obyvatele. Ti se často živí těžbou soli v extrémních podmínkách, které se podepisují na jejich zdraví.