Humanitární katastrofa

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který na příštích osmnáct měsíců chrání Palestince pobývající ve Spojených státech před případnou deportací. Podle agentury Reuters to ve středu večer oznámil Bílý dům, který v této souvislosti poukázal na zhoršující se humanitární podmínky v Pásmu Gazy. Na ty upozornili i premiéři Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, kteří ve společném prohlášení apelovali na vyhlášení humanitárního příměří. Postavili se také proti plánované ofenzivě Izraele do Rafáhu v Pásmu Gazy.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že nařídil armádě, aby připravila evakuaci Rafáhu před očekávanou pozemní invazí, píše agentura AP. Město Rafáh se nachází na samém jihu Pásma Gazy u hranice s Egyptem a před boji na severu se tam uchýlilo mnoho civilistů. Podle dvou egyptských bezpečnostních zdrojů agentury Reuters Káhira na severovýchod Sinaje v posledních dvou týdnech kvůli posílení bezpečnosti vyslala zhruba čtyřicet tanků a obrněných vozidel. Kancelář předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse v reakci uvedla, že cílem izraelské operace v Rafáhu je vyhnat Palestince z Pásma Gazy.

Na základě obvinění Izraele, že se několik pracovníků agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) zapojilo do loňského útoku Hamásu, propustila humanitární organizace několik svých zaměstnanců. Dvanáct zemí už také pozastavilo financování agentury, včetně největších přispěvatelů, jako jsou Spojené státy. Tento krok však může prohloubit humanitární katastrofu v Pásmu Gazy, varují představitelé OSN.

Ruskem okupované ukrajinské přístavní město Mariupol je zavaleno tisíci tunami odpadků, které kvůli zničené infrastruktuře není kam odvézt. Oznámil to starosta města Vadym Bojčenko. Mariupol, v němž panují otřesné hygienické podmínky, je podle něj na pokraji epidemiologické katastrofy. Ukrajinské ministerstvo životního prostředí odhadlo, že od začátku letošní invaze už ruští okupanti způsobili v zemi ekologické škody za více než šest miliard dolarů.

Mariupol je dnes zcela zničené místo, obklíčené ruskou armádou, která svrhává bomby na civilisty. Před válkou jich tam žilo na 430 tisíc, nyní je tam uvězněno posledních asi sto tisíc lidí. Ve městě nefunguje nic, obchází tam jen smrt, všude leží mrtvá těla. Propukla tam humanitární katastrofa a Mariupol se tak stal symbolem ruské agrese na Ukrajině. Ti, kteří útok i útěk z města přežili, přišli úplně o všechno. Někteří z nich utekli do Česka, pro pořad 168 hodin s nimi natáčeli Veronika Jonášová a Václav Crhonek.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval účastníky ženevské konference k Afghánistánu k rychlé pomoci zemi, které podle něj hrozí masivní potravinová krize. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zároveň kritizovala tamní vládu radikálního hnutí Taliban. Závazky hnutí neodpovídají reálné situaci na místě, mimo jiné i co se týče práv žen, uvedla Bacheletová.

Neúspěch Západu je založen na ignoraci požadavků obyčejných Afghánců. Budování demokratického státu chtělo více trpělivosti a pečlivosti. Řekl to bývalý šéf provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha, který byl hostem středečních Událostí, komentářů.

Jemen v současných hranicích existuje třicet let. Vznikl spojením dvou států: jižního převážně sunnitského a severního, kde sunnité žili společně se šíity. Spojení však klid nepřineslo. Zemí zmítá krvavá válka, která způsobila podle OSN nejhorší humanitární katastrofu současnosti zhoršenou ještě pandemií koronaviru. Rozdělení má totiž hluboké historické, náboženské i kulturní kořeny.

Jemenská vláda Mansúra Hádího uznávaná mezinárodním společenstvím podepsala mírovou dohodu s Jižní přechodnou radou reprezentující separatisty na jihu země, píše agentura Reuters. Strany se tak znovu spojí v boji proti Hútíům podporovaným Íránem. Válka trvá čtyři a půl roku a vyvolala nejhorší humanitární katastrofu současnosti.

Až sto lidí zahynulo při nedělním náletu koalice vedené Saúdskou Arábií ve městě Dhamar na jihozápadě Jemenu a dalších zhruba padesát jich bylo zraněno. Informoval o tom Červený kříž. Původní bilance hovořila o šedesáti obětech. Podle zdrojů agentury AP byla cílem útoku univerzita, jejíž objekt povstalečtí Húsíové využívají jako věznici. Válka je jednou z nejhorších humanitárních katastrof současnosti.

Třetina pacientů, se kterými se český chirurg Tomáš Šebek setkal na své jemenské misi s humanitární organizací Lékaři bez hranic, potřebovala zákrok kvůli střelnému zranění. Ve válkou zmítaném Jemenu, kde se střetává i zájem regionálních velmocí, je totiž kalašnikov prakticky běžnou součástí pánského oblečení – a to nejen u dospělých mužů, ale i u nedorostlých chlapců. O své blízkovýchodní zkušenosti mluvil český lékař v Událostech, komentářích.

Na jaře 1989 seděl Václav Havel ve vězení a československá armáda plně podřízená sovětské generalitě se pod transparenty „Se Sovětským svazem na věčné časy“ připravovala na možný střet s imperialisty ze Západu. Uběhlo pouhých deset let – a Havel v roli prezidenta suverénní a demokratické republiky stvrzuje ve Spojených státech vstup své země do Severoatlantické aliance. „Dává nám to naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována,“ řekl tehdy s odkazem na mnichovský diktát a sovětskou okupaci. Česko spolu s Polskem a Maďarskem se staly členy NATO přesně před dvaceti lety, 12. března 1999.