Československá armáda

Ozbrojený odpor proti okupaci v srpnu 1968 by nepochybně vedl k masakru, to si uvědomoval i tehdejší prezident Ludvík Svoboda, prohlásil ve speciálním vysílání ČT24 k výročí invaze historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Milan Bárta. Podle historika z Ústavu pro soudobé dějiny Oldřicha Tůmy nebylo ani možné bránit hranice. „Československá armáda byla součástí nějakého vojenského celku, její bojové útvary byly rozmístěny na západních hranicích, měly jasné úkoly pro případ války se Západem,“ poznamenal.

„Každý, kdo se narodil v republice a chodil do školy v republice, tak musí pomáhat,“ řekl v pořadu Interview ČT24 veterán druhé světové války Ervín Hoida ke své motivaci bojovat. Jako jeden z prvních vstoupil k československé armádě ve Francii, následně se účastnil obléhání města Dunkerk a s Američany došel až k československým hranicím. Během svého života viděl britskou královnu i prezidenta Edvarda Beneše. S veteránem vedl rozhovor v Liverpoolu Lukáš Dolanský.

Zemřel Vasil Timkovič. Veteránovi bojů na východní frontě za druhé světové války bylo 99 let. O jeho odchodu informovala nezisková organizace Post Bellum, která vyhledává a zaznamenává vzpomínky pamětníků klíčových momentů 20. století. Timkovič byl rodák z Podkarpatské Rusi, byl vězněn v gulagu, potom vstoupil do formující se československé jednotky. Po roce 1989 se zapojil do obnovení tradice Československé obce legionářské.

Památník německého odboje v Berlíně zpracovává dokumenty nacistické justice z českých archivů. Zajímá se o složky československých generálů a dalších občanů, které nacisté nechali zavraždit v berlínské věznici Plötzensee. Na příští rok o nich chystá velkou výstavu.

Někteří z lidí, kteří se podělili o své příběhy s dokumentaristy z Post Bellum, nyní čelí izolaci a strachu ze zapomnění. Část z nich je příliš hrdá a raději si neřekne o pomoc, i když má problémy se zaplacením vysokých účtů za energie. Do Evropy se zároveň vrátila válka a události na Ukrajině nás musí přivést k zamyšlení, v jaké době žijeme, řekl v Interview ČT24 Mikuláš Kroupa, ředitel organizace Post Bellum, která spolupracuje s pamětníky 20. století.

V současné době se v České republice nachází víc než tři sta tisíc ukrajinských uprchlíků a v zimě možná budou přicházet další. Za posledních sto let se Češi museli vyrovnávat i s jinými migračními vlnami. V průběhu 20. století přicházeli Židé, Bosňané nebo Řekové a další etnické skupiny z různých koutů Evropy. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

První skupina vojáků z mise UNPROFOR se v neděli 11. října vrátila z Jugoslávie do Českého Krumlova. Českoslovenští vojáci na Balkáně měli spolu s Francouzi a Keňany odpovědnost za tzv. sektor Jih v okolí Plitvických jezer. Obměna československých vojáků v misi se uskutečnila celkem ve třech etapách tak, aby byla dodržena kontinuita práce československé jednotky a noví vojáci měli možnost převzít odpovědnost vyplývající za zastávané funkce.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Federální ministr obrany Imrich Andrejčák se vyslovil pro existenci společné armády i během přechodného období po rozpadu federace. Tím by podle něj byla zajištěna obrana obou nástupnických republik mezi rozpadem federace a vznikem národních armád. Jednoznačně proti ovšem byla ODS, včetně českého premiéra Václava Klause. A podobně se posléze vyjádřil i slovenský premiér Vladimír Mečiar.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Zemřel válečný veterán Josef Kaufman, bojovník z východní fronty druhé světové války. V řadách 1. československého armádního sboru prožil krvavé bitvy u Machnówky nebo na Dukle. Kaufmanovi, který se narodil ve Volyni na současné Ukrajině, bylo 95 let. Zemřel 11. července.

U vojenského velitelství Střed v Olomouci proběhlo cvičení zaměřené ochranu a obranu teritoria Moravy. Cvičení se zúčastnil i náčelník generálního štábu československé armády generálporučík Karel Pezl. Ten byl během tiskové konference dotázán, zda má armáda katastrofický scénář pro případ rozpadu federace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

První železniční spoj s vojáky československé mírové jednotky OSN pro Jugoslávii odjel z nádraží Velešín do Mariboru. Zbytek československých vojáků se pak do Jugoslávie dopravil dalšími dvěma transporty. Jednotka měla na starost dohled nad dodržováním příměří v šedesátikilometrovém úseku severně od Plitvických jezer.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

První profesionální vojenská jednotka v Československu vznikla v Českém Krumlově. Právě tam bylo zřízeno výcvikové středisko Mírových sil OSN, takzvaných modrých baretů. První nasazení československé jednotky mělo proběhnout na jaře 1992 v Jugoslávii.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Uplynulo osmdesát let od výsadků Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše nad tehdejším protektorátem. O pět měsíců později provedli atentát na Reinharda Heydricha. Vzpomínkovou akci ve středu završilo odhalení nového památníku v Nehvizdech, kde muži ze skupiny Anthropoid seskočili.

Ve věku 92 let zemřel v úterý český skaut a účastník protinacistického a protikomunistického odboje Lubor Šušlík. Účastnil se Pražského povstání, bojoval o Český rozhlas, byl odsouzen k smrti nacisty a málem i komunisty.

Česká televize připravila na podzim osmadvacet nových dokumentů a deset publicistických pořadů. Nabídnou intimní portrét písničkáře Honzy Nedvěda, příběhy samoživitelek nebo otevřené výpovědi obětí sexuálního násilí. Připomenou se i výročí – sto let Československých legií i 1100 let od mučednické smrti svaté Ludmily. Vítězka první řady soutěže Peče celá země Petra Burianová pak v novém týdeníku Pečení na neděli seznámí diváky s recepty z venkova.

Ve věku sto let zemřel ve čtvrtek v Izraeli válečný veterán Josef Müller. Informoval o tom s odkazem na rodinu historik a autor knihy Müllerových vzpomínek Jiří Klůc. Müller se v době druhé světové války účastnil bojů u Kyjeva nebo na Dukle, byl nositelem dvou československých válečných křížů. Osobně potkal Ludvíka Svobodu nebo Edvarda Beneše.

Státní zástupce podal k soudu návrh na povolení obnovy procesu s armádním generálem Janem Syrovým. Ten byl po druhé světové válce odsouzen ve zpolitizovaném soudním řízení k dvacetiletému trestu vězení za spolupráci s nacisty. Žalobce vyhověl žádosti rodiny, která se domáhá obnovy řízení a zrušení verdiktu nad bývalým předsedou vlády a ministrem národní obrany. Případem se bude zabývat Městský soud v Praze. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.

Před 76 lety probíhalo v Praze už druhým dnem povstání. Na českou metropoli začaly z několika směrů útočit německé jednotky s těžkou technikou. Té bylo na straně povstalců zoufale málo. Nahrazovaly ji hlavně obrněné vlakové soupravy. Celkem operovalo v metropoli nebo jejím okolí 17 obrněných vlaků.

Prezident republiky Václav Havel odvolal z funkce náčelníka generálního štábu Československé armády generála Antona Slimáka. Jeho nástupcem se stal generálmajor Karel Pézl. Důvodem změny ve funkci byl nový pohled na věc, nikoli nedůvěra vůči generálu Slimákovi. Změny ve funkcích se tak od této chvíle měly stát obvyklým jevem s důrazem na politickou složku výběru.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

I více než sedmdesát let po konci nacistické okupace vydávají archivy nové dokumenty. Jeden odhaluje podrobnosti o osudu brigádního generála in memoriam Olega Václava Procházky. Do jeho případu se osobně vložil Adolf Hitler.

V roce 1971 čtrnáctiletí spolužáci David Vávra a Milan Šteindler založili takzvaný Kobil klub ve sklepě Vávrovy babičky. Položili tak základy divadlu Sklep. To se postupem času zařadilo k nejvýraznějším českým souborům osmdesátých let. Vystřídaly se v něm významné osobnosti české kultury a svým humorem baví dodnes.

Před třiceti lety byl v tehdejším Československu v plném proudu odsun sovětských vojsk. Společně s okupačními vojáky tehdy zmizely i jaderné hlavice. Sověti je v tuzemsku rozmístili na základě přísně tajné úmluvy z prosince 1965. Nukleární zbraně se nacházely ve třech skladech, zachoval se jen jeden v Míšově na Plzeňsku. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Josef Šupa se v roce 1957 s kamarády doslova prostříhal přes elektrické dráty do Rakouska. Víc než rok tam žil v uprchlickém táboře, pak dostal vízum do Ameriky. Tam se rozhodl stát knězem, vystudoval teologii v Římě a po návratu do Spojených států pracoval jako vojenský kaplan. Po sametové revoluci pomohl založit duchovní službu v Československé armádě. Letos se kněz v penzi vrátil z Ameriky natrvalo do vlasti.

Přesně před 82 lety, 17. září 1938, vznikl Sudetoněmecký Freikorps. Šlo o polovojenskou organizaci, která bojovala proti československým ozbrojeným složkám. Během střetů padlo víc než 170 vojáků, policistů, četníků nebo příslušníků finanční stráže. I přesto, že Československo Německu tehdy válku nevyhlásilo, byla jí situace velmi podobná.