Krymští Tataři

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Český prezident Petr Pavel a slovenská hlava státu Zuzana Čaputová se setkali s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Na Ukrajinu dorazili v pátek ráno. Přijeli vlakem krátce poté, co se řada míst na Ukrajině včetně metropole stala v noci terčem nové série ruských raketových útoků. Nejdřív Pavel a Čaputová zamířili do Irpině, pak se přesunuli do Boroďanky. Český prezident pokračoval i do nedaleké Buči, jednal také s šéfem ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem.

Ukrajinci na některých okupovaných územích musejí přijmout ruský pas a zříct se ukrajinského občanství, aby dostali výplatu. Jinde bez dokladu nemohou pracovat ve zdravotnictví. Když ho ovšem přijmou, hrozí jim povolání do ruské armády. Státy Evropské unie je navíc nejspíš nebudou chtít vpustit do země. Rusko vůči svým sousedům využívá politiku nucené pasportizace již dvě desetiletí.

Pro 85 procent Ukrajinců obnáší vítězství jejich země osvobození všech Ruskem obsazených území, včetně Moskvou ovládaných částí Donbasu a poloostrova Krym. Vyplývá to z průzkumu Rating Group pro Centrum transatlantického dialogu. Na Krymu v současné době působí několik proukrajinských hnutí. K nedávnému požáru v ruských kasárnách se přihlásilo Hnutí odporu Krymských Tatarů a Ukrajinců, které si říká Ateš. Rusové se zároveň na severu Krymu připravují na útok ukrajinské armády a odvážejí své blízké pryč z poloostrova. Spolupracovnici České televize Julii Netidovové to v rozhovoru řekla stálá představitelka Ukrajiny v Autonomní republice Krym Tamila Taševová.

Lídr krymských Tatarů Mustafa Džamilev v rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že podle informací z vnitřku této menšiny z pěti tisíc mobilizovaných na anektovaném Krymu polovinu tvoří právě příslušníci tohoto etnika. Džamilevovi soukmenovci prý také čelí různým represím, část z nich proto prchla například do Kazachstánu. Domnívá se, že je nutné okupanty z poloostrova vyhnat.

Ukrajinský exodus je podle OSN nejrychleji rostoucí migrační krizí na území Evropy od konce druhé světové války. Do bezpečí se z Kyjeva vydala i ukrajinská zpěvačka Džamala, která před šesti lety zvítězila v televizní soutěži Eurovize. Triumfovala s písní o osudu stovek tisíc krymských Tatarů, které z poloostrova deportoval v roce 1944 Josif Stalin. Tragickou kapitolu dějin zažila i její prababička a Džamala netušila, že podobný příběh bude jednou vyprávět sama.

Světová rada Podkarpatských Rusínů se prostřednictvím svého místopředsedy Mychajla Ťaska omluvila prezidentovi Miloši Zemanovi i české veřejnosti. Zeman podle něj při jednání s delegací Rusínů ani při oslavách 28. října na Pražském hradě nikdy neřekl, že uznává Moskvou obsazený ukrajinský poloostrov Krym za součást Ruska. Ťasko také zdůraznil, že pozvání prezidenta na Hrad se týkala výhradně zástupců Rusínů. Uvedl to na videu, které večer na sociálních sítích sdílel mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že řešit spor mezi Ukrajinou a Ruskem ohledně podpory východoukrajinských separatistů a diskriminace menšin na Krymu spadá do jeho kompetence. Nevyhověl tak námitkám Moskvy a soudní spor, v němž se Kyjev domáhá odsouzení Ruska za podporu radikálů v Donbasu, bude dál pokračovat.

Prezident Miloš Zeman nesouhlasí s tím, aby se volby konaly jen jeden den. V současnosti jsou volební místnosti otevřené v pátek i sobotu. Podle prezidenta by taková změna snížila volební účast, a kdyby návrh parlament schválil, zřejmě by takovou změnu zákona vetoval. Hlava státu se k nápadu ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) vyjádřila v rozhovorupro TV Barrandov. Zeman znovu zopakoval, že je zastáncem volební povinnosti.

Ukrajina se nezúčastní finále letošního ročníku mezinárodní soutěže Eurovize. Zpěvačce Maruv, která vyhrála národní kolo, vadily podmínky smlouvy s televizí. Ta po ní požadovala mimo jiné zrušení koncertů v Rusku, ale i další závazky, které hudebnice vnímá jako politické. Účast proto odmítla. Na květnové finále do Tel Avivu poté odmítli jet i interpreti, kteří se umístili v národním kole na dalších místech, a ukrajinská veřejnoprávní televize proto účast v soutěži úplně zrušila.