Zahraniční mise

Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Francie hledá nový přístup k Africe. Prezident Emmanuel Macron ve středu odstartoval v Gabonu pětidenní turné po zemích ve středu kontinentu. Zamíří také do Angoly, Konga a Demokratické republiky Kongo. Paříž se tak snaží chytit ujíždějící vlak, který k dominanci na kontinentu veze Rusko a Čínu, ale i korigovat historická selhání.

Kriminalisté podali návrh na obžalobu ze zpronevěry na bývalou účetní jedné z olomouckých základních škol. Ta podle policie zpronevěřila více než 14,5 milionu korun z prostředků školy, řekl policejní mluvčí Libor Hejtman. Žena na sociálních sítích uvěřila podvodníkovi, kterému později peníze určené na výplaty zaměstnanců školy posílala.

Čeští vojáci by měli v následujících dvou letech působit na Slovensku, v Pobaltí, Iráku, Kuvajtu a nově i na západním Balkánu. Zahraniční mise armády odsouhlasila Poslanecká sněmovna, posoudit je musí ještě Senát. Naopak z afrického Mali armáda odchází. Poslanci v úterý také kývli na pobyt ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku.

První skupina vojáků z mise UNPROFOR se v neděli 11. října vrátila z Jugoslávie do Českého Krumlova. Českoslovenští vojáci na Balkáně měli spolu s Francouzi a Keňany odpovědnost za tzv. sektor Jih v okolí Plitvických jezer. Obměna československých vojáků v misi se uskutečnila celkem ve třech etapách tak, aby byla dodržena kontinuita práce československé jednotky a noví vojáci měli možnost převzít odpovědnost vyplývající za zastávané funkce.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Sněmovna v úvodním kole podpořila zvýšení letošního schváleného schodku státního rozpočtu z 270 miliard korun na 330 miliard korun. Vládní novela státního rozpočtu nyní zamíří do rozpočtového výboru. Předloha navyšuje jak příjmy, tak i výdaje, které mají překročit dva biliony korun. Poslanci předtím schválili plán zahraničních misí do roku 2024, podle nějž česká armáda bude moci nasadit v příštích dvou letech na východní hranici NATO až 1200 vojáků.

Generál Aleš Opata stojí v čele české armády od roku 2018 jako náčelník generálního štábu, letos ve funkci končí. Působil v několika důležitých zahraničních misích a například za záchranu francouzských vojáků ze základny Karin v bývalé Jugoslávii si vysloužil francouzský válečný kříž. V Interview ČT24 Speciál vzpomínal nejen na nasazení v Afghánistánu a v bývalé Jugoslávii, ale okomentoval i současnou válku na Ukrajině.

První železniční spoj s vojáky československé mírové jednotky OSN pro Jugoslávii odjel z nádraží Velešín do Mariboru. Zbytek československých vojáků se pak do Jugoslávie dopravil dalšími dvěma transporty. Jednotka měla na starost dohled nad dodržováním příměří v šedesátikilometrovém úseku severně od Plitvických jezer.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Nová ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v úterý navštívila generální štáb české armády. Vyzdvihla význam armády při zvládání covidové pandemie a zopakovala, že cílem nové vlády je dostat se do roku 2025 s armádním rozpočtem na dvě procenta HDP. Nerozhodla však ještě, jaký bude osud zakázky na nová bojová vozidla pěchoty. Chce tak učinit počátkem ledna.

Britská vláda oznámila, že v rámci modernizace armády plánuje snížit počet vojáků. Armáda se má více zaměřit na použití dronů či kybernetických technologií a její početní stav se má do roku 2025 snížit o 9500 armádních příslušníků na 72 500. Podle deníku The Guardian tak bude armáda co do počtu vojáků nejmenší od roku 1714, kdy skončila válka o španělské dědictví.

Česká armáda bude moci vyslat do zahraničních misí příští rok až 851 vojáků a o rok později nejvýše o stovku více. Předpokládá to vládní plán vojenských misí v cizině pro příští dva roky, s nímž souhlasila Poslanecká sněmovna hlasy 131 ze 158 přítomných poslanců. Proti byli poslanci SPD, KSČM a nezařazení zákonodárci. Nyní může mít armáda v zahraničí až 1096 vojáků, ve skutečnosti jich je nasazeno méně.

Zákon o liniových stavbách, který má urychlit výstavbu klíčové infrastruktury, prošel sněmovnou ve znění, v němž z ní již jednou odešel. Senátní návrhy poslanci nepřijali.

Už dvacet let je Česká republika členem Severoatlantické aliance, jejíž priority se postupně mění. V nejbližší budoucnosti mezi klíčové cíle patří odstrašení Ruska a s tím související posílení mise v Pobaltí, ale i boj s falešnými zprávami. Aliance by také do svých řad mohla přivítat nové členy, mluví se třeba o Gruzii či Makedonii.

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.