Ruzyně

Vedení Prahy souhlasí se záměrem stavby severozápadní části Pražského okruhu mezi Ruzyní a Březiněvsí, doporučuje však některé úpravy projektu. Vyplývá to z vyjádření města pro hodnocení vlivu stavby na životní prostředí (EIA), které ve středu na mimořádném jednání schválili radní. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by podle vedení metropole mělo zvážit prodloužení tunelů, výsadbu izolační zeleně či omezení vlivu výstavby u Drahaňské rokle. Dvě části okruhu s číselným označením 518 a 519 mají propojit dálnice D7 a D8.

Téměř o čtvrtinu více pasažérů za první půlrok než vloni i odbavování větších letadel – taková je zatím bilance terminálu pro soukromé lety pražského Letiště Václava Havla. I tak mu ale chybí 20 tisíc pasažérů oproti předcovidovým rokům. Létat totiž přestali převážně lidé ze Škody Auto, jejíž zaměstnanci z Terminálu 3 mířili do mateřského Volkswagenu. Kontakt mezi oběma automobilkami se přesunul do online prostředí. Informace vyplývají z dat, která České televizi poskytlo pražské letiště.

Plány na výstavbu nové ranveje na Letišti Václava Havla v pražské Ruzyni se rušit nebudou. Krajský soud v Praze minulý pátek zamítl návrh na zrušení vymezení paralelní dráhy v zásadách územního rozvoje Středočeského kraje. ČT to potvrdil mluvčí kraje Josef Holek. Proti projektu se staví některé pražské městské časti a ekologové. Obávají se negativních vlivů na obytnou zástavbu i životní prostředí. Podle letiště je ale nutné navýšit letovou kapacitu. Středočeský kraj už v minulosti uvedl, že projekt dostatečně zohlednil vlivy na udržitelný rozvoj. Proti rozhodnutí soudu lze ještě podat kasační stížnost.

Varovná stávka odborů za vyšší mzdy v pondělí ochromila provoz na letištích v západoněmeckém Düsseldorfu a Kolíně nad Rýnem/Bonnu. Zrušeno bylo přes tři sta letů, několik desítek dalších spojů odbavují jiná letiště. Protest v obou směrech zasáhl i ranní a večerní linku společnosti Eurowings mezi mezi Prahou a Düsseldorfem.

V pražské Žitné ulici odhalili pamětní desku letci RAF Karlu Janštovi. Umístěná je na domě, ve kterém Janšta od svého návratu z Anglie až do své smrti v roce 1986 žil. Původně se s ním počítalo pro vyšší funkci v nové poválečné vládě. Místo toho ho komunisté poslali dělat asfaltéra.

Pašování peněz je podle celní správy vzhledem k válečným konfliktům ve světě čím dál častějším problémem. Vyhledávat pašované bankovky celníkům pomáhají speciálně vycvičení psi. Jejich výcvik chtějí celníci posílit. Tento týden proto pořádají mezinárodní kynologický seminář v Heřmanicích na Frýdlantsku.

Požár naváděcích světel pozastavil ve čtvrtek před polednem déle než na hodinu provoz na ruzyňském letišti v Praze. Mluvčí letiště Klára Divíšková uvedla na Twitteru, že oheň zasáhl naváděcí světelnou řadu na hlavní dráze. Podle pražských hasičů hořela elektroinstalace k naváděcím světlům, příčinou požáru byla technická závada. Omezení se dotklo asi dvou desítek letů.

Znovuotevření hranic po covidových restrikcích má i odvrácenou stránku – opět kvete pašování vzácných rostlin a živočichů pod ochranou úmluvy CITES. Jen na pražském letišti zaznamenali celníci do konce srpna 59 případů, což je stejně jako za celý loňský rok.

Investigativní reportáž odhaluje podezřelé obchody několika tuzemských i zahraničních firem se sovětskými vojenskými vrtulníky, maskovanými za civilní. Stroje zadržené celní správou na ruzyňském letišti se měly dostat do Chorvatska. Jenže na vývoz vojenského materiálu do Jugoslávie, kde právě probíhala válka, se vztahovalo zbrojní embargo OSN.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Na ruzyňském letišti pobývala několik dní skupina 13 kurdských uprchlíků, která byla do Prahy poslána s doprovodnou eskortou z Dánska. Právě tam vedla jejich původní cesta, ovšem poté, co Dánové zjistili, že Kurdové neměli platné doklady, uprchlíky nechali v Československu podle práva prvního azylu. Československo však jejich deportaci považovalo za neoprávněnou, jelikož žádný z Kurdů letadlo během technického mezipřistání v Praze neopustil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před třiceti lety bylo na ruzyňském letišti v Praze slavnostně pokřtěno první z pěti nových letadel Boeing 737, které dostalo název Plzeň. V rámci prováděných změn přistoupily Československé aerolinie i k novým symbolům. Značku OK nahradil červenomodrý symbol a nově i stylizovaný nápis ČSA. V řešení byl v té době také privatizační projekt se spoluúčastí Air France.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

S omezením musejí počítat všichni, kteří poletí od 11. do 15. července z Letiště Václava Havla. Kvůli českému předsednictví EU se bude uzavírat příjezd k terminálu 2 – tedy k hale pro cesty do schengenského prostoru. Právě odsud míří většina Čechů na dovolenou.

Na pražském letišti Václava Havla ve středu po poledni vypadl systém pro řízení provozu. Letiště proto zastavilo všechny plánované odlety, povoleny byly pouze přílety spojů, které už do Prahy mířily.  Kolem 13:40 uvedlo Řízení letového provozu (ŘLP), že v omezené kapacitě znovu zahajuje provoz (přílety a odlety). Po 16. hodině pak informovalo, že kapacity se budou postupně vracet do plného provozu během „dnešní noci.“

Úsek Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1 má platné územní rozhodnutí. Pravomocně ho potvrdil jihočeský krajský úřad, který případ řešil kvůli námitkám na možnou podjatost pražského magistrátu. Silničáři tak mohou začít s výkupem pozemků pro stavbu, měla by být zahájena v roce 2024. Informovalo o tom Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Proč letos tolik fouká? To je jedna z nejčastějších otázek, kterou dostávali meteorologové během února. Není to jen subjektivní pocit, letošní únor je skutečně nezvykle větrný – nejen u nás ale i v celé západní a severní Evropě. Rostou materiální škody, vítr si napříč Evropou vyžádal už desítky obětí. Častěji než v jiných zimách se vyskytují bouřky. Naprosto výjimečná byla tornáda, která zaznamenali v Polsku.

Americký vojenský konvoj, který přes české území přejížděl od minulého úterý, opustil Českou republiku. Jeho poslední část v úterý večer vyjela ze stanového tábora v Rančířově na Jihlavsku a krátce před 23:00 překročila hraniční přechod Břeclav.

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.

Městský soud v Praze podle informací, které získala České televize, zamítl žádost odsouzeného lobbisty Romana Janouška o zápočet přerušeného trestu. Janoušek požadoval, aby mu soud k celkové době ve vězení připočetl i čas, kdy měl trest ze zdravotních důvodů přerušený.

Pražské Letiště Václava Havla ožívá. Aktuálně se odtud létá do zhruba devadesáti destinací. V červenci pak mají přibýt jak spoje, tak i cestující. V květnu jich letištěm prošlo podle prvních odhadů zhruba 130 tisíc – oproti květnu roku 2019 asi desetina. Podnikatelé očekávají, že v létě bude zájem o lety vysoký, kapacity mají poptávku převýšit opět na podzim.

Bývalý ředitel Nemocnice na Homolce Vladimír Dbalý nastoupil do ruzyňské věznice. Odpykat si má sedmiletý trest za ovlivňování zakázek a přijímání úplatků. Kauza se týká nemocničních zakázek z let 2008 až 2011. Za jejich uzavření přijal Dbalý podle obžaloby milionové úplatky.

Do Rančířova na Jihlavsku v úterý nad ránem dorazili další vojáci amerického konvoje. Dvě ze tří skupin, které do Česka přijely v pondělí v pozdně večerních hodinách z Německa, jsou již ve stanovém táboře. Třetí je ještě na cestě – krátce před osmou ranní jela po dálnici D1. Informovala o tom mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. V Rančířově je také konvoj, který v úterý zůstal na pražské Ruzyni. Větší část již Česko opustila, poslední američtí vojáci odjedou v noci.

Přesně před osmdesáti lety zatklo gestapo podplukovníka Josefa Balabána. Ten byl vůdčí postavou odbojové zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové, která svými činy dováděla německou tajnou policii k zuřivosti. Z odbojářů byl nejstarší a dalo by se říct, že celou skupinu vedl. Za přezdívkami dalších dvou králů se skrývali podplukovník Josef Mašín a štábní kapitán Václav Morávek. I ty v následujících měsících nacisté zavraždili.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

V Česku v pátek přibylo 14 920 potvrzených případů covidu, o 1750 více než předchozí pátek. Tento týden to bylo poprvé, kdy denní počet nově nakažených v mezitýdenním srovnání stoupl. Reprodukční číslo v pátek vzrostlo z 0,91 na 0,94. Od začátku epidemie nemoci covid-19 zemřelo v Česku přes 23 tisíc lidí s prokázaným koronavirem.