TÉMA

Jiřina Šiklová

Byla všude, kde jí bylo zapotřebí, vzpomíná na Šiklovou Sommerová. Statečná a neúnavná, dodává Pithart

V sobotu zemřela ve věku 85 let Jiřina Šiklová, doktorka filozofie, socioložka, signatářka Charty 77, disidentka, politická vězeňkyně, zakladatelka a propagátorka genderových studií. Za komunismu organizovala převoz exilové literatury. Po jeho pádu stála u vzniku katedry sociální práce na pražské Filozofické fakultě. „Měla energii atomové elektrárny a byla všude, kde jí bylo zapotřebí,“ zavzpomínala v pořadu Události, komentáře režisérka Olga Sommerová. „Pořád se rozhlížela, kdo potřebuje pomoc,“ doplnil politik a spisovatel Petr Pithart.
25. 5. 2021|

Zemřela socioložka a chartistka Jiřina Šiklová. V životě nechtěla být jen pasivním pasažérem

Ve věku 85 let zemřela Jiřina Šiklová, oznámil to její syn. Doktorka filozofie, socioložka, signatářka Charty 77, disidentka, vězeňkyně, zakladatelka a propagátorka genderových studií, zasvětila svůj život angažování se pro politickou a sociální spravedlnost. Za komunistického režimu organizovala převoz exilové literatury, po jeho pádu stála u vzniku katedry sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také založila Gender Studies Centrum – mezinárodně uznávanou organizaci a knihovnu.
22. 5. 2021Aktualizováno22. 5. 2021, 23:19|

„Je to, jako když vám někdo trhá zub pomalu.“ Psychiatr Höschl mluví o pandemii i Státní bezpečnosti

Psychiatr Cyril Höschl říká v rozhovoru pro Interview ČT24 Speciál, že kvůli pandemii v české společnosti trojnásobně narostl počet depresí, zdráhá se však označit českou společnost za nemocnou. Popírání viru je podle něj normálním obranným mechanismem. Řeč také přišla na Höschlovy kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Nikoho prý nepoškodil, spoustě lidí naopak podle svých slov pomohl.
2. 5. 2021|

Musíme si pomáhat? Fokus Václava Moravce zkoumal lidské sobectví

Je sobectví přirozené? Probouzí krize v lidech to nejlepší – nebo to nejhorší? Musíme si pomáhat? Tyto otázky se snažilo zodpovědět nové vydání Fokusu Václava Moravce z prostoru Jatka 78. Pozvání přijali lékař Tomáš Šebek, socioložka Jiřina Šiklová, etoložka Jitka Lindová, právník Petr Svoboda, bojovnice a diplomatka Martina Ptáčková a principál Rosťa Novák.
23. 3. 2021Aktualizováno23. 3. 2021, 22:33|

Češi se málo prosazují, říká Šiklová v debatě s Prokopem k výročí sametové revoluce

Socioložka a signatářka Charty 77 Jiřina Šiklová a sociolog Daniel Prokop diskutovali o tom, zda Čechy zajímají věci veřejné a co pro ně znamená občanská angažovanost. Českou společnost podle nich spojuje nedůvěra k autoritám, zároveň o ní platí řada mýtů. Pandemie bude podle obou sociologů znamenat další ekonomický pokles zejména pro ty již znevýhodněné.
18. 11. 2020|

„Zde jsem také žil,“ připomíná Václava Havla deska na jeho rodném domě. Před osmi lety zemřel na Hrádečku

Lidé si v Praze i v dalších městech ve středu připomínali Václava Havla. Jeho rodný dům ozdobila pamětní deska. Dramatik, spisovatel, disident a první český prezident zemřel před osmi lety na své milované chalupě Hrádeček. Také tam mu přišli lidé zapálit svíčku.
18. 12. 2019|
90' ČT24

Rozloučení s Vlastou Chramostovou. Hosty speciálního vysílání byli historik Blažek či režisér Brabec

Jaká byla Vlasta Chramostová? Na mimořádnou osobnost herecké i občanské scény vzpomínali socioložka Jiřina Šiklová, režisér Jaroslav Brabec, biskup Václav Malý. Spolu s nimi dobu i osudy herečky a disidentky připomněli historik Petr Blažek či editor Jan Lukeš.
14. 10. 2019|

Svěží, plná humoru, nadhledu a ironie. Přátelé a kolegové vzpomínají na Vlastu Chramostovou

Vlasta Chramostová si neuměla stěžovat a byla vždy svěží, shodují se její známí a kolegové. I když v životě zažila mnohá příkoří, dokázala si zachovat optimismus a nadhled. Zásadní v tomto ohledu byl její vztah se Stanislavem Milotou. „Byli to lidi, kteří se neustále špičkovali, a díky tomu mohla být Vlasta tak svěží, jak byla, a díky tomu Standa nepodléhal chmurám,“ prohlásil v ČT režisér Jaroslav Brabec.
6. 10. 2019|

Studie přibližuje život politických vězňů v normalizačních věznicích

Cenzura korespondence, postavení politických vězňů nebo ideologie za mřížemi – nová studie Ústavu pro studium totalitních režimů se zaměřuje na vězeňství v době normalizace. Projekt nabízí pohled pamětníků, historiků, ale i psychologů.
19. 4. 2019|