Povstání

Bývalý prezident Donald Trump není způsobilý znovu vykonávat svou někdejší funkci, rozhodl nejvyšší soud státu Colorado. Trumpa diskvalifikoval z hlasování v prezidentských primárkách v tomto státě. Informovaly o tom agentury AP a Reuters, podle nichž soud rozhodl s odvoláním na 14. dodatek americké ústavy kvůli exprezidentově podílu na násilnostech v sídle Kongresu 6. ledna 2021. Trumpovi právníci uvedli, že se proti diskvalifikaci odvolají k nejvyššímu soudu USA, který má v ústavních záležitostech poslední slovo.

Ruský lídr Vladimir Putin v pondělním vystoupení k národu poprvé připustil, že si sobotní vzpoura wagnerovců vyžádala oběti mezi ruskými vojáky. V úterý jejich památku uctil na kremelském náměstí. Podle Putinova spojence Alexandra Lukašenka byla kvůli povstání uvedena do bojové pohotovosti i běloruská armáda. Podle CNN o povstání měly Spojené státy s předstihem detailní informace, které však sdílely jen s některými spojenci.

Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin po téměř dvoudenní odmlce zveřejnil na komunikační platformě Telegram audionahrávku. V ní podle Reuters uvedl, že cílem víkendového tažení jeho bojovníků na Moskvu nebylo svrhnout ruské vedení. Tento odpor podle něj poukázal na závažné bezpečnostní problémy v Rusku. Bojovníci z řad wagnerovců se nyní přesouvají do Běloruska, kde vzniká tábor pro zhruba osm tisíc lidí, píší média s odkazem na ruský investigativní portál Vjorstka. Informaci ale zpochybnila běloruská opoziční monitorovací skupina.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Ozbrojená vzpoura žoldnéřů ze soukromé Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina je zradou Ruska a její osnovatelé budou tvrdě potrestáni, řekl v sobotu v první reakci na dění na jihu země prezident Vladimir Putin. Vojáci podle něj postupu wagnerovců „hrdinně“ vzdorují, prezident však zároveň připustil, že situace v Rostově na Donu je velice složitá. Podporu Putinovi vyjádřili předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin i čečenský lídr Ramzan Kadyrov.

Podporovatelé opoziční proruské strany Šor v neděli v moldavské metropoli Kišiněv protestovali proti prozápadně orientované vládě. Ve městě se odpoledne sešlo několik tisíc lidí, kteří podobně jako při předchozích protestech požadovali okamžitou demisi kabinetu i prezidentky Maii Sanduové. Moldavská policie zároveň pode agentury AP oznámila, že zmařila spiknutí vyvolat v rámci protestu masové nepokoje.

Končící brazilský prezident Jair Bolsonaro udělil na Štědrý den tradiční milosti. Vyvolal tak ale velkou kontroverzi, protože kromě starých a těžce nemocných lidí odpustil tresty také sedmi desítkám bývalých vojenských policistů, kteří byli odsouzeni za vraždu vězňů v roce 1992, ale do vězení nikdy nenastoupili. Proti milosti protestují státní zástupci, podle kterých by mohla být protiústavní.

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.

Celý svět ji znal jako afghánskou dívku, dokonce jako afghánskou Monu Lisu. Její ikonický portrét z obálky časopisu National Geographic z roku 1985 obletěl celou planetu. Teprve v roce 2002 se k neznámé podařilo přidat jméno – Šarbat Gulaová. Po obnovení nadvlády Talibanu dostala dnes už vdova se svými dětmi šanci na nový začátek v Itálii.

Alžírsko ocenilo omluvné vyjádření ze strany francouzského Elysejského paláce za loňská slova popírající existenci alžírského národa. Obě země prožívaly diplomatickou krizi od říjnového výroku prezidenta Macrona k alžírské historii. Africký stát kvůli tomu odvolal svého velvyslance v Paříži a uzavřel vzdušný prostor pro francouzská vojenská letadla. Po pařížské reakci přislíbil účast na páteční konferenci o Libyi.

Do varšavského ghetta nacisté před 80 lety nastěhovali statisíce Židů a obehnali je zdí. Stejně jako jinde se však mělo jednat jen o krok před jejich zavražděním v koncentračních táborech. Část obyvatel ghetta se ale osudu nalinkovanému nacisty vzepřela. S vědomím, že nemají co ztratit, se odhodlaní mladíci a dívky o několik let později postavili přesile německé armády.

Jemenští separatisté na jihu země vyhlásili autonomii. Centrální jemenská vláda varovala, že by takový krok měl „katastrofické důsledky“. Autonomii povstalci podle mírové dohody, kterou s vládou uzavřeli, vyhlásit neměli, tvrdí však, že Saúdy podporovaný kabinet nedostál závazkům.

Archeologové v egyptském Luxoru objevili nejméně dvacet starověkých dřevěných sarkofágů. O nálezu informovalo egyptské ministerstvo pro památky na Twitteru a uvedlo, že podrobnosti k „největšímu a nejvýznamnějšímu“ nálezu za poslední léta sdělí v sobotu na tiskové konferenci.

Ukrajina přizná zvláštní status povstaleckých zón v Luhanské a Doněcké oblasti na východě země. V Kyjevě to oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinských i ruských expertů by rozhodnutí mohlo výrazně přispět k naplnění minských dohod o míru na Donbasu z roku 2015, kde od počátku války před pěti lety zemřelo přes 13 tisíc lidí.

Do polsko-izraelských vztahů vnesla napětí chybná interpretace vyjádření izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, z níž vyznělo, že Poláci jako národ za druhé světové války pomáhali nacistům zabíjet Židy. Varšava kvůli tomu začala uvažovat i o tom, že zruší svoji účast na summitu visegrádské čtyřky (V4) v Izraeli. To, že by Netanjahu polský národ obviňoval z podílu na holocaustu, ale popřela velvyslankyně Izraele ve Varšavě, od které chce vysvětlení polské ministerstvo zahraničí. Popřel to i úřad izraelského premiéra.