Kolaborace

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.

Ukrajinská tajná služba SBU podle ukrajinských médií zlikvidovala v Rusku bývalého proruského ukrajinského poslance Illju Kyvu, který otevřeně podpořil ruskou agresi a na Ukrajině byl v nepřítomnosti odsouzen za vlastizradu. Exposlancovo tělo bylo podle ruské agentury RIA Novosti nalezeno u Moskvy. V okupovaném Luhansku pak SBU podle ukrajinských médií zlikvidovala kolaboranta Oleha Popova, člena „parlamentu“, který v oblasti zřídili okupanti.

Situace na frontě u Kupjansku v Charkovské oblasti se zhoršila, informoval ukrajinský generál Oleksandr Syrskyj. Rusové se tam snaží o průlom a tamní úřady v důsledku intenzivního bombardování vyhlásily evakuaci. Situaci dále komplikuje proruská část obyvatelstva, ve které se mohou vyskytovat kolaboranti. Naopak na jihu a východě země Kyjev zaznamenává při protiofenzivě určité úspěchy.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov představil plán kroků, které chce Kyjev podniknout poté, co získá zpět kontrolu nad okupovaným Krymem. Obsahuje mimo jiné záměr zbourat strategický most, který spojuje okupovaný černomořský poloostrov s Ruskem, nebo trestní stíhání Ukrajinců, kteří pracovali pro ruskou správu Krymu. Danilov plán zveřejnil v době, kdy se ukrajinská armáda připravuje na jarní protiofenzivu v naději, že po více než 13 měsících války dosáhne nových rozhodujících úspěchů a ukončí ruskou invazi. Informovala o tom agentura AP.

V noci z 21. na 22. ledna 1933 přepadli moravští fašisté kasárny v Brně-Židenicích. Chtěli tak začít změnu v Československu – pokus asi šesti desítek nepřipravených a špatně ozbrojených pučistů ale selhal.

Na Ukrajině zadrželi Vjačeslava Boguslajeva, šéfa společnosti Motor Sič, která vyrábí letecké motory a sídlí v Záporoží. Podle obvinění jeden z nejbohatších Ukrajinců kolaboroval s Ruskem a dodával mu letecké motory, které země používala pro výrobu a opravy svých útočných vrtulníků typu Mi-8, Ka-52 a Mi-28. Informovala o tom agentura Unian.

Jiří Arvéd Smíchovský byl mimořádně vzdělaným člověkem, okultistou, ale také spolupracovníkem nacistů i Státní bezpečnosti. Rozporuplnou osobnost si za hlavní postavu svého filmu zvolil Vojtěch Mašek. Stylizovaný historický snímek Arvéd je celovečerním režijním debutem tohoto scenáristy a komiksového kreslíře. V premiéře se představí 3. srpna na závěr Letní filmové školy (LFŠ) v Uherském Hradišti. O tři týdny později vstoupí i do českých biografů.

Třicet let bojují příbuzní generála Jana Syrového a bývalého předsedy vlády Rudolfa Berana za očištění jejich jmen. Syrový a Beran byli vrcholnými představiteli země v období druhé republiky a po válce byli odsouzeni za kolaboraci s nacisty. Městský soud v Praze návrh státního zástupce na obnovu procesu z roku 1947 zamítl. Pro Reportéry ČT se případu věnoval Karel Vrána.

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) sáhlo po adaptaci románu spojeného s Ostravou. Spisovatel Ota Filip v autobiografickém Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy použil ostravský region jako hřiště, přes které se přehnala druhá světová válka i komunistický puč. Fotbal v nich hraje důležitou roli. NDM hru uvádí s podtitulem Fotbalový driblink napříč dějinami dvacátého století. Lojzka hraje Robert Finta.

Dědicové Karla des Fours Walderode nedostanou od státu zámek Hrubý Rohozec ani další majetek v celkové hodnotě zhruba tři miliardy korun. Jejich nárok na restituci nepravomocně zamítl Okresní soud v Semilech. Soudce Michal Polák odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle něhož není Walderode oprávněnou osobu z hlediska restitučního nároku. Advokát Walderodů avizoval, že podají odvolání.

Dva prominentní polští historici se mají podle varšavského soudu omluvit za výrok ve své studii, v níž se zabývají chováním některých Poláků k Židům během druhé světové války. Historiky zažalovala žena, která tvrdí, že badatelé pomluvili jejího strýce, jenž podle studie kolaboroval s nacisty. Rozsudek v tomto občanskoprávním sporu zatím není pravomocný. Polští akademici a židovské organizace varují, že proces může ohrozit svobodu bádání v zemi.

Prezident Václav Havel hovoří z balkonu liberecké radnice k zaplněnému náměstí a s odkazem na poválečnou zkušenost vyzývá občany, aby ve volbách nevkládali důvěru v ty, kteří se nyní prezentují jako nejnekompromisnější mstitelé křivd doby minulé.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Do polsko-izraelských vztahů vnesla napětí chybná interpretace vyjádření izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, z níž vyznělo, že Poláci jako národ za druhé světové války pomáhali nacistům zabíjet Židy. Varšava kvůli tomu začala uvažovat i o tom, že zruší svoji účast na summitu visegrádské čtyřky (V4) v Izraeli. To, že by Netanjahu polský národ obviňoval z podílu na holocaustu, ale popřela velvyslankyně Izraele ve Varšavě, od které chce vysvětlení polské ministerstvo zahraničí. Popřel to i úřad izraelského premiéra.