HIMARS

Některá média informují, že Rusové zničili dvě ukrajinská odpalovací zařízení systému protivzdušné obrany Patriot u města Pokrovsk v Doněcké oblasti. Ozbrojené síly Ukrajiny se k tomu nevyjádřily, zatímco Institut pro studium války (ISW) upozornil, že dosud nezískal důkaz, který by to potvrdil. Bylo by to poprvé za dva roky plnohodnotné ruské invaze, kdy by se Rusům podařilo najít a zničit odpalovací zařízení systému Patriot. Zahraniční zpravodajské portály zároveň informovaly, že z bojů byly údajně vyřazeny i tři salvové raketomety HIMARS využívané ukrajinskou armádou.

Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády ČR na letišti v Mošnově navštívilo podle pořadatelů akce během dvou dnů přibližně sto osmdesát pět tisíc lidí. Proti loňsku je to o sedmdesát pět tisíc diváků více. Lidé mohli vidět dynamické ukázky ve vzduchu i na zemi, v areálu si mohli prohlédnout desítky letadel a další techniky. Největším lákadlem byla vystoupení leteckých akrobatických skupin z Polska a Švýcarska a pětice letadel F-35 Lightning II.

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak se zástupci americké vlády podepsal smlouvu o nákupu 486 raketometů HIMARS, informují polská média. V minulosti polská armáda získala osmnáct těchto salvových raketometů, které se osvědčily na Ukrajině v boji proti ruským invazním jednotkám.

Ukrajinská armáda podle Moskvy ve čtvrtek poprvé použila střely Storm Shadow, když zaútočila na dva objekty v okupovaném Luhansku. Rakety darovala Británie a jde o první řízené střely dlouhého doletu, které Kyjev od Západu obdržel. Tato technologie umožní obráncům zasáhnout cíle daleko za frontovými liniemi a může hrát zásadní roli při protiofenzivě.

Měnící se využití dronů v pokračující válce na Ukrajině, tímto tématem se zabýval pořad Zóna ČT24, který moderovali Jakub Szánto a David Miřejovský. Dále se věnoval například také americkým raketometům HIMARS či britským raketám Storm Shadow.

Rusko nebo proruské síly jsou podle tří amerických představitelů, kteří hovořili s agenturou Reuters, pravděpodobně za únikem amerických tajných informací o podpoře Ukrajiny před chystanou jarní protiofenzivou. Washington začal únik vyšetřovat.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřeleckého střeliva. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka. Také USA ve stejný den oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun).

Západní veřejnost zapomněla na hrozbu velké konvenční války. Invaze do Iráku a Afghánistánu vychýlily představy o ní a druhou světovou válku pamatuje už málokdo. Přitom právě té je způsob boje v ruské obnovené invazi na Ukrajinu nejpodobnější. A to přesto, že zbraňové systémy udělaly velký pokrok a objevila se i nová kategorie v podobě dronů.

Polsko ze Spojených států získá raketomety HIMARS, rakety do nich a taktické balistické střely ATACMS. Jejich prodej Varšavě, která je spojenecem USA v Severoatlantické alianci, schválilo americké ministerstvo zahraničí. Hodnota obchodu je podle něj až deset miliard dolarů (221,8 miliardy korun).

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,175 miliardy dolarů (asi 47,7 miliardy korun). Obsahovat bude mimo jiné systémy protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až sto padesát kilometrů. Na tiskové konferenci to v pátek oznámil tiskový mluvčí Pentagonu Patrick Ryder.

Přes velké ztráty nepřestávají Rusové útočit a postupovat na východě Ukrajiny. Na straně jejích západních spojenců proto sílí konzultace ohledně toho, jakými dalšími zbraněmi ji vybavit, aby se mohla jednak účinně bránit a jednak aby poté mohla zahájit svou oznámenou protiofenzivu. Spojené státy nyní údajně zvažují, že Ukrajincům poprvé nabídnou také rakety delšího doletu. Vycházejí i z toho, že dříve dodané systémy HIMARS se ukázaly jako výrazný prvek, který nepříteli způsobuje citelné ztráty.

Německý kancléř Olaf Scholz varoval před závody ve zbrojení při koordinované mezinárodní pomoci Ukrajině. Prohlásil to poté, co Kyjev nově požádal o dodávku stíhacích letounů. Tu Berlín zatím nezvažuje. Podobně před tím odmítal dodání teď už slíbených tanků Leopard. Němečtí zbrojaři ale jasně signalizují, že jsou schopní uspokojit i nejnáročnější zakázky, pokud na ně vláda vyčlení příslušné prostředky.

Ukrajinská armáda před několika dny zasáhla soustředění sil nepřítele u vsi Čulakivka v Chersonské oblasti na jihu země, téměř pět stovek ruských vojáků bylo zraněno či zabito, uvedl ukrajinský generální štáb v ranní svodce situace na bojišti. Rusko zase tvrdí, že v Družkivce v Doněcké oblasti zabilo přes sto ukrajinských vojáků. Informaci nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Polsko letos dalo na obranu více než ostatní státy střední Evropy dohromady. V přepočtu více než tři sta miliard korun. Většinu zbraní nakoupilo v Jižní Koreji nebo USA. Washington v prosinci schválil kontrakt na dodávku tanků Abrams. První korejské tanky a houfnice dorazily už v prosinci. Polská vláda přitom kontrakt na jejich dodávku podepsala v létě. V úterý polský ministr Mariusz Blaszczak a jeho francouzský protějšek podepsali dohodu o nákupu dvou francouzských družic.

Ukrajinská armáda pokračuje v osvobozování Chersonské oblasti, na některých místech už dorazila k pravému břehu Dněpru. Uvedl to její generální štáb. Rusové před útěkem z Chersonu zničili podle prezidenta Volodymyra Zelenského kritickou infrastrukturu. Ukrajinské síly už také osvobodily téměř celou Mykolajivskou oblast, uvedl předseda tamní správy. Rusové dosud okupovali její jihovýchodní část. Ukrajinská média s odkazem na satelitní snímky píší, že kromě mostů přes Dněpr je zničena i část Kachovské přehrady.

Spojené státy pošlou na Ukrajinu střely HARM, munici pro raketomety HIMARS i vojenská vozidla, oznámil Pentagon. Další dodávka vojenské pomoci bude mít podle něj hodnotu 725 milionů dolarů, tedy více než 18 miliard korun. Ukrajinci se pokusili z několika směrů postoupit k okupovanému městu Cherson. Neklidná situace zůstává i na východní frontě u Bachmutu. Cílem ruského ostřelování se stala Dněpropetrovská oblast i město Záporoží. Kromě raket S-300 použili okupanti i několik dronů, které jim dodal Írán.

Polsko uzavřelo četné vojenské zakázky, zejména s dodavateli v USA a Jižní Koreji. Země, která silně podporuje Ukrajinu v odporu proti ruské invazi, chce také zvýšit počet vojáků své armády i podíl zbrojních výdajů na hrubém domácím produktu. V hledáčku ministerstva obrany ve Varšavě jsou prakticky všechny zbraňové systémy, které se osvědčily při obraně Ukrajiny.

Země Severoatlantické aliance a další spojenci potvrdili, že jsou připraveni dodávat Ukrajině další zbraně k obraně proti stupňující se ruské agresi. Po schůzce zástupců pěti desítek zemí v bruselském sídle NATO to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin. Během jednání kontaktní skupiny vedené Spojenými státy řada zemí slíbila nejrychlejší možné dodávky protivzdušných systémů, dělostřelecké techniky či dalších zbraní, které se Kyjevu nedostávají. Ruské útoky, které v posledních dvou dnech zabily nejméně devatenáct lidí a zasáhly asi třetinu ukrajinské energetické infrastruktury, podle Austina zesílily odhodlání USA pomáhat napadené zemi.

Ruské vzdušné útoky od začátku týdne zabily na Ukrajině na dvě desítky civilistů a vyřadily z provozu část energetické sítě. V úterý slíbili světoví lídři skupiny G7 Ukrajině zintenzivnění její podpory ve válce s Ruskem a ve středu ministři obrany zemí NATO jednali o dodávkách systémů protivzdušné obrany Kyjevu. Ten už dostal od Německa první ze čtyř slíbených systémů protivzdušné obrany IRIS-T a čtyři další systémy M142 HIMARS z USA. Spojené státy slíbily dodávky také protiletadlových systémů NASAMS, v nejbližší době by měly na Ukrajinu dorazit dva. A Britové pošlou rakety AMRAAM.

Rusko bude podle slov Vladimira Putina pokračovat ve své ofenzivě nehledě na ukrajinský protiútok. Podle bezpečnostního analytika Michala Smetany z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ukrajina při aktuální protiofenzivě dobře využila ruských slabin a není nereálné, aby dobyla zpět území, která Rusko od února okupuje. V takovém případě se ale také zvyšuje riziko jaderné hrozby ze strany Kremlu, zmínil politolog v pořadu Interview ČT24.

Americký prezident Joe Biden schválil dodatečný příspěvek 675 milionů dolarů (16,6 miliardy korun) na zbraně pro Ukrajinu včetně raket pro systémy HIMARS, řekl ministr obrany Lloyd Austin ve čtvrtek v Německu. Na tamní letecké základně Ramstein se sešly desítky ministrů obrany k jednání o dlouhodobé podpoře Ukrajiny v boji proti ruské invazi. Spojené státy zároveň oznámily podporu 18 evropským zemím, které potenciálně ohrožuje ruská agrese. Podle agentury AP mezi nimi má být i Česko.

Raketomety HIMARS, které díky dodávkám ze Spojených států nyní používá ukrajinská armáda, údajně zasáhly základnu ruské žoldnéřské Wagnerovy  skupiny v okupovaném ukrajinském městě Popasna. Na Twitteru o tom informoval například poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. Na sociálních sítích kolovaly spekulace, že při útoku byl zabit i majitel skupiny Jevgenij Prigožin, ale vedoucí Luhanské oblasti Serhij Hajdaj to popřel.

Analýza videozáznamů a fotografií z Olenivky, satelitních snímků a práce forenzních a zbrojních expertů ukázala, že ruská verze úmrtí 53 ukrajinských válečných zajatců je s velkou pravděpodobností smyšlená. Je téměř vyloučeno, že by poškození budovy, kde byli vězni drženi, způsobila raketa ze systému HIMARS, konstatovala CNN.

Výbuchy, které v úterý otřásly ruským vojenským letištěm na anektovaném Krymu, signalizují začátek ukrajinské protiofenzivy na jihu a novou, kritickou fázi války, která může ovlivnit její konečný výsledek, uvedli pro server Politico pod podmínkou anonymity dva ukrajinští představitelé. Příčina výbuchů zatím není jasná, ukrajinská strana oficiálně jakoukoliv odpovědnost za ně odmítá. Satelitní snímky ukazují několik zničených stíhacích letounů a naznačují cílený útok, což odporuje ruské verzi, že na základně explodovala skladovaná munice.