SNS

Od podzimních parlamentních voleb na Slovensku, které do křesla předsedy vlády vynesly předsedu Smeru–SD Roberta Fica, se v médiích objevila řada kontroverzních výroků slovenských představitelů na stranu Ukrajiny. Sousední zemi napadenou Ruskem Bratislava odmítá vojensky podporovat, někteří vládní politici také zpochybňují, že je Moskva v konfliktu agresorem. Podporu Kyjevu naopak vyjadřuje dosluhující prezidentka Zuzana Čaputová, kterou v prezidentském paláci vystřídá kritičtější Peter Pellegrini.

Zuzana Čaputová přijíždí do Česka. Letos v červnu skončí jako prezidentka Slovenska, o další mandát se již neuchází. V čele země stála v turbulentním období, které poznamenala pandemie covidu-19 i plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu. I vnitropolitická situace na Slovensku byla bouřlivá. Prezidentka provedla zemi dvěma parlamentními volbami a jmenovala čtyři premiéry.

Vláda Roberta Fica (Smer–SD) chystá výrazné změny ve fungování veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Návrhy vzbudily ostrou kritiku jak na slovenské, tak české mediální scéně, nevole zní i z Bruselu. Podle stávajícího ředitele RTVS Ľuboše Machaje jsou změny účelové, vláda si chce vybrat nové vedení média. Generální ředitel ČT Jan Souček vidí jako největší problémy návrhu odvolatelnost ředitele RTVS bez udání důvodu a vznik programové rady, která bude počínání média pravidelně vyhodnocovat. Poslanec vládní SNS Roman Michelko v Událostech, komentářích popřel, že by si Ficův kabinet chtěl vytvořit státní médium a ujistil, že odvolatelnost ředitele RTVS bez udání důvodu nakonec v novele zákona nebude.

Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová ve čtvrtek obhajovala chystané změny ve fungování veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) tím, že stanice podle ní cenzuruje názory. Kritizovala také práci slovenských novinářů a tvrdila, že lidé stále více spoléhají na alternativní média, protože v těch z hlavního proudu se prý dozvědí informace jen „jediného spektra a jedné jediné pravdy“. Návrhy na změny v RTVS vyvolaly kritiku opozice s tím, že se vláda chystá médium ovládnout.

Srbsko míří 17. prosince k předčasným parlamentním volbám, ve kterých se hraje o budoucí vztahy s Evropskou unií, ale i stabilitu celého regionu. Prezident Aleksandar Vučić vypsal hlasování v reakci na rozsáhlé protesty po květnových masových vraždách, důvodů měl ale podle expertů mnohem víc. Opozice volá po obnově právního státu a demokracie, podle odborníků nicméně nemá na celostátní úrovni příliš šancí uspět. Překvapit ale může v komunálních volbách v Bělehradu.

Slovenská sněmovna vyslovila důvěru nové vládě premiéra Roberta Fica, která vzešla ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Kabinet po čtyři dny trvající rozpravě o jeho programovém prohlášení podpořilo 78 ze 143 přítomných poslanců, tedy potřebná nadpoloviční většina.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jmenuje novou vládu ve středu odpoledne, informoval mluvčí hlavy státu Martin Strižinec. Novým premiérem bude Robert Fico, jehož strana Smer – sociálna demokracia (Smer–SD) vyhrála zářijové předčasné parlamentní volby. Fico bude ministerským předsedou už počtvrté. Smer–SD se na vytvoření kabinetu dohodl se stranami Hlas – sociálna demokracia (Hlas–SD) Petera Pellegriniho a nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS) Andreje Danka.

Předsedové tří politických stran na Slovensku, které se po zářijových parlamentních volbách dohodly na vytvoření nové vlády, v pondělí podepsali koaliční dohodu. Uzavřely ji Smer–SD, Hlas–SD a Slovenská národná strana (SNS). Kandidáty na členy nového kabinetu nová vládní koalice zatím nezveřejnila; podle šéfa Smeru–SD Roberta Fica vedení stran budou tyto kandidáty teprve schvalovat. Z vyjádření koaličních politiků vyplynulo, že novým premiérem by měl být Fico, který tuto funkci v minulosti zastával už třikrát.

Trestem za to, že slovenští sociální demokraté mají „suverénní názory,“ je podle předsedy strany Smer–SD a pravděpodobného příštího slovenského premiéra Roberta Fica rozhodnutí Strany evropských socialistů (PES) pozastavit Smeru–SD členství.

Předsedové slovenských stran Smer–SD, Hlas–SD a SNS podepsali po parlamentních volbách memorandum, které se stane základem koaliční smlouvy. Volby byly referendem o tom, zda země patří na Západ a voliči rozhodli, že se jim tam nelíbí, domnívá se spisovatel a komentátor televize JOJ Arpád Soltész, který se na Slovensku obává maďarského scénáře. Podle politologa Západočeské univerzity Lukáše Valeše ale bude Hlas–SD případný příklon k Východu korigovat. O povolební situaci na Slovensku debatovali v Událostech, komentářích.

Strana evropských socialistů (PES) pozastavuje členství slovenským stranám Smer–⁠SD Roberta Fica a Hlas–⁠SD Petera Pellegriniho. Odůvodnila to Ficovým „jasným odklonem od hodnot“ evropských socialistů. Šéf Smeru Robert Fico odmítá vojenskou pomoc Ukrajině a vystupuje proti začlenění Kyjeva do NATO. Obavy vyvolalo také oznámení o vzniku koalice zmíněných dvou slovenských stran s nacionalisty ze SNS. Tu evropští socialisté označili za „krajně pravicovou“.

Strany Smer – Sociálna demokracia (Smer–SD), Hlas–SD a Slovenská národná strana (SNS) se dohodly, že vytvoří novou slovenskou vládu. Vyplývá to z memoranda o porozumění, které během středy v Bratislavě podepsali předsedové trojice stran Robert Fico (Smer–SD), Peter Pellegrini (Hlas–SD) a Andrej Danko (SNS).

Slovenská strana Hlas–SD Petera Pellegriniho oznámila, že o vytvoření nové vlády bude jednat už jen s vítězem zářijových voleb Smerem–SD a se Slovenskou národnou stranou (SNS). Vedení Hlasu, který skončil v předčasných volbách na třetím místě a mohl se účastnit i jiné koalice, rozhodlo jednomyslně.

Jednání o slovenské vládě pokročilo. Ke koalici má blízko Smer expremiéra Roberta Fica a Hlas Petera Pellegriniho. Podle zákulisních informací je dohoda blízko. Podle člena předsednictví Smeru Roberta Kaliňáka už vedení stran opakovaně jednalo o programových prioritách. Záměr o dohodě by mohli oznámit prezidentce příští týden. Třetím členem vlády by měla být Slovenská národná strana (SNS). Všechny ostatní varianty – kromě předčasných voleb – jsou nyní méně pravděpodobné.

Třetí nejsilnější slovenská strana Hlas–SD podle svého šéfa Petera Pellegriniho udělá všechno pro vytvoření vlády. Oznámil to po jednání s prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Pellegrini nevylučuje rozhovory se žádnou z hlavních stran, tedy vítězným Smerem–SD ani hnutím Progresívne Slovensko, které skončilo v sobotních volbách na druhém místě. Bez Hlasu nemůže vzniknout žádná koalice, Pellegrini proto slíbil, že bude k jednáním přistupovat zodpovědně.

Proevropské hnutí Progresívne Slovensko (PS) se podle výsledků volebního modelu, který si objednal list Sme, před sobotními parlamentními volbami poprvé těsně dostalo do čela žebříčku popularity slovenských stran. Do sněmovny by se podle tohoto zdroje dostalo devět stran či koalic, podpora hned několika z nich se ovšem pohybuje blízko pětiprocentního volebního prahu. Do předvolební kampaně promluvila zahraniční politika i otázka migrace.

Do slovenské Národní rady by se ve volbách na konci září mohlo dostat až jedenáct uskupení. Některá jsou tradiční, jiná vznikla nedávno nebo po chaotických přeskupeních. Některá mají věcný program, jiná se veřejnost snaží oslovit z populistických pozic, a téměř všechna mají jedno společné: silného lídra, který nesnese velkou osobní konkurenci. To je také jeden z hlavních důvodů rozdrobenosti slovenské scény. K rámcové orientaci v ní pomůže následující přehled.

Slovenský ministr financí Igor Matovič přečkal pokus opozice o vyslovení nedůvěry ve sněmovně. K prosazení zmíněného návrhu při úterním hlasování parlamentu, ve kterém už vláda nemá většinu, chyběly tři hlasy.

21. prosince 1991 představitelé jedenácti republik Sovětského svazu podepsali dohodu o vzniku Společenství nezávislých států. Tím SSSR oficiálně přestal existovat. Nové uskupení navazovalo na Sovětský svaz, ale na základě dobrovolného členství jednotlivých států. Účastníci summitu rovněž zrušili funkci prezidenta SSSR, čímž jeho lídra Michaila Gorbačova definitivně zbavili moci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Slovenský expremiér Robert Fico stáhnul svou kandidaturu na ústavního soudce a varoval před spojením části koalice s opozicí při hlasování o kandidátech. Podle něj by tak došlo k bezprecedentnímu porušení koaličních dohod. V prvním kole volby ústavních soudců nezvolili poslanci ani jednoho z potřebného počtu 18 kandidátů, neúspěšní zájemci postoupili do čtvrtečního druhého kola.