Sociální zabezpečení

Lidé pracující na dohodu o provedení práce asi budou muset podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zvýšit odvody pojistného na sociální zabezpečení. V opačném případě jim hrozí, že od státu nedostanou důchody. Ministr to v neděli uvedl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Opatření podle něj musí být jedním z témat chystané důchodové reformy kvůli zvýšení příjmů pro financování penzí.

Pravidla u příspěvku na bydlení se zjednoduší a v případě čerpání rodičovské dojde k úpravám limitů. Změny přinese od července vládní novela, kterou ve středu nejprve schválil Senát a poté ji podepsal prezident Miloš Zeman. Předloha ještě musí vyjít ve sbírce zákonů. Horní komora přijala také novelu k nižším odvodům zaměstnavatelů na sociální zabezpečení u kratších pracovních úvazků nebo novelu o ochraně označení původu a zeměpisných označení.

Obce budou moci za dotace a úvěry od státu budovat sociální byty. Návrh nařízení s pravidly pro získání peněz na pořízení bytů schválila vláda, informovalo v tiskové zprávě ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Výzvu k podávání žádostí o podporu zveřejní hned poté, co předpis začne platit. Účinný má být od 30. dubna. Letos kabinet počítá s rozdělením jedné miliardy korun v rámci programu Výstavba ze Státního fondu rozvoje bydlení. Ten má nahradit původně plánovaný zákon o sociálním bydlení.

Finský systém základních příjmů sice nepřiměl nezaměstnané, aby více pracovali na doplnění svých příjmů, ale přispěl k jejich dobrému životu. Tak zněl závěr výzkumníků, když v pátek vláda oznámila první výsledky studie. Programu, který skončil před měsícem, se zúčastnily na dva tisíce náhodně vybraných nezaměstnaných Finů. Po dobu dvou let dostávali od státu měsíční příjem 560 eur – v přepočtu skoro 15 tisíc korun. Tuto částku pobírali bez ohledu na to, zda si našli práci.