Salisbury

V kauze Vrbětice založili čeští detektivové společný vyšetřovací tým s britskými policisty, zjistili Reportéři ČT. Propojí se tak informace z vyšetřování výbuchu ve Vrběticích a útoku na bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v Salisbury, ze kterých jsou podezřelí agenti ruské tajné služby GRU Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin.

Při srážce dvou osobních vlaků v anglickém městě Salisbury utrpělo asi dvanáct lidí zranění. Na svém webu o tom informovala BBC. Nehoda se stala v neděli večer poté, co jeden vlak narazil do jistého předmětu v tunelu. Druhý do něj naboural, neboť předchozí náraz vyřadil z provozu signalizační zařízení.

Severoatlantická aliance odebrala akreditaci osmi členům ruské mise při NATO. Podle NATO pracovali jako tajní důstojníci ruské zpravodajské služby. Aliance také zmenšila velikost moskevského týmu způsobilého pracovat v jejím sídle. Moskva na krok NATO odpoví, uvedl šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij podle agentury Interfax.

Rusko je odpovědné za smrt svého zběhlého agenta Alexandra Litviněnka v jeho londýnském exilu v roce 2006. Uvedl to ve verdiktu Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Bývalý agent ruské tajné služby FSB a kritik prezidenta Vladimira Putina byl otráven vzácným radioaktivním izotopem polonia 210. Moskva považuje závěry soudu za neopodstatněné. Britové mezitím začali stíhat třetího Rusa, kterého podezírají z pokusu o zabití dalšího zběhlého agenta Sergeje Skripala. Moskva obvinění odmítla.

Na portugalském summitu Evropské unie se za Českou republiku v kauze Vrbětice rozhodně postavil i francouzský prezident Emmanuel Macron. S působením ruské vojenské rozvědky má své zkušenosti také jeho země. Jak potvrdily francouzské zpravodajské služby, stejná jednotka GRU, která je spojená s aférou Vrbětice, měla základnu v horských střediscích Savojských Alp i na středomořské riviéře.

Agenti ruské vojenské rozvědky GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga, kteří jsou podezřelí z podílu na explozi ve Vrběticích a útoku na bývalého ruského zpravodajského důstojníka Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém Salisbury, byli povýšeni a pracují pro Kreml. Ve videu zveřejněném na YouTube kanálu ruského opozičníka Alexeje Navalného to uvádí investigativní novinář skupiny Bellingcat Christo Grozev.

Země Evropské unie by měly sáhnout ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů v reakci na kauzu Vrbětice a vyostřenou situaci mezi Českem a Ruskem. Požadují to v návrhu rezoluce hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu. O vztazích mezi EU a Ruskem a dalším postupu vůči Moskvě debatovali ve středu europoslanci s šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem. O nezávazném usnesení bude europarlament hlasovat ve čtvrtek.

Zjištěné údaje ukazují, že údajní ruští agenti byli přítomni v Bulharsku v letech 2014 a 2015 v době výbuchů v šesti tamních zbrojních skladech, které se odehrály podle stejného vzoru. Poukázala na to na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) v souvislosti s podobnými událostmi ve Vrběticích v Česku v roce 2014, které nyní vedly k diplomatickému střetu mezi Prahou a Moskvou. Nová analýza a další důkazy podle stanice naznačují možné spojení ruské vojenské tajné služby GRU s explozemi v Bulharsku.

Podle Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nastražili ruští agenti do nákladu munice ve Vrběticích výbušniny, které měly explodovat na území Bulharska. Za zakázkou podle všeho stojí tamní velkoobchodník se zbraněmi Emilian Gebrev. Majitel společnosti EMCO, která má po řadě skandálů zákaz obchodovat ve Spojených státech, se po předčasných explozích stal sám obětí pokusu o vraždu.

Světová média přinesla rozsáhlé zprávy o sdělení českých politických špiček o zapojení ruské rozvědky GRU do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 a o vyhoštění osmnácti pracovníků ruské ambasády v Praze. Zaměřují se především na spojení mezi vrbětickými výbuchy a otravou novičokem v britském Salisbury. Česká policie totiž současně vyhlásila pátrání po mužích, kteří jsou z otravy agenta Skripala podezřelí.

Počet případů nákazy koronavirem ve Spojeném království prudce narůstá. Vláda tlačí na severoanglický Manchester, aby stejně jako Liverpool přijal nejpřísnější omezení. Město to ale odmítá. Britská královna Alžběta II. se mezitím poprvé od března objevila na veřejnosti mimo svá sídla. Na jihu Anglie označila virus za příšernou věc.

Ruská média spustila „významnou dezinformační kampaň“, aby zhoršila dopad epidemie koronaviru, vyvolala paniku a nedůvěru, uvádí se v dokumentu Evropské unie, s jehož obsahem se seznámila agentura Reuters. „Odehrává se významná dezinformační kampaň ruských státních a prokremelských médií, která se týká (nemoci) COVID-19,“ stojí podle agentury v interním dokumentu s pondělním datem. Kreml tato tvrzení popřel.

Když se slaví 11. listopadu svatý Martin, je to oslava křesťanského světce i symbolů. Toto datum má ale mnohem starší kořeny, které vedou až do minulosti vzdálené desetitisíce let a do dob, kdy lidé v Evropě uctívali nejstaršího známého boha – Medvěda.

Britská premiérka Theresa Mayová se na okraj summitu G20 setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Přímo mu řekla o důkazech, že za loňským útokem na dvojitého agenta Sergeje Skripala stojí dva agenti ruské vojenské rozvědky. Prohlásila rovněž, že Londýn bude usilovat o to, aby tito muži stanuli před soudem. Vyzvala také Putina, aby ukončil „nezodpovědné a destabilizující aktivity“ včetně šíření lživých informací nebo kybernetických útoků, informuje BBC.

Jeden z agentů ruské tajné služby zapojený do případu loňské otravy Sergeje Skripala v britském Salisbury figuruje i v jiném neúspěšném pokusu o zabití nervovou látkou novičok. Tvrdí to ruský server The Insider a mezinárodní investigativní skupina Bellingcat. Podle nich byl tímto jedem v roce 2015 otráven bulharský obchodník se zbraněmi Emilijan Gebrev.