Fidel Castro

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov tento týden vyrazil sbírat podporu jihoamerických států. Zatím poslední zastávkou Putinova ministra byla Kuba, už ve středu Lavrova přivítal brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Ten během jednání prohlásil, že za konflikt na Ukrajině mohou obě strany a Západ jej navíc umocňuje dodávkami zbraní. Proti těmto slovům se Washington obratem vymezil. Brazílie přitom oficiálně zaujala k ruské invazi na Ukrajinu neutrální stanovisko a volá po urovnání války diplomatickou cestou.

Kuba čelí největšímu exodu obyvatel za desítky let. Jen v loňském roce uteklo ze země čtvrt milionu Kubánců. Během posledních dvou měsíců americká pobřežní stráž zachytila na moři tři tisíce migrantů. Bílý dům se chystá, že od nového roku obnoví konzulární služby v Havaně a vydá nejméně dvacet tisíc víz. Americké úřady by tak mohly omezit počet nebezpečných plaveb na moři a také migrační tlak na hranici s Mexikem.

Kuba zažívá nový fenomén. Zatímco za života Fidela Castra se režim mohl pyšnit masivní účastí při volbách, která přesahovala i 95 procent, od smrti El Comandanta se snižuje počet Kubánců, kteří se rozhodnou jít k urnám. Stále platí, že si mohou vybírat kandidáty jen jediné strany. Dosud rekordní neúčast zažil karibský ostrov v neděli během hlasování do obecních zastupitelstev. Téměř třetina Kubánců raději zůstala doma.

Riziko jaderné apokalypsy je podle amerického prezidenta Joea Bidena nejvyšší od kubánské raketové krize z roku 1962. Ruští představitelé hrozí možností použít jaderné zbraně poté, co utrpěli vážné neúspěchy ve válce proti Ukrajině, kterou sami vyvolali.

V Brazílii tento týden začala kampaň před prezidentskými volbami a podle pátečního průzkumu by stávajícího prezidenta Jaira Bolsonara porazil Inácio Lula da Silva. Ten stál v čele jihoamerické velmoci v letech 2003 až 2011 a jeho případný politický comeback by byl o to velkolepější, že šest let po odchodu z úřadu skončil kvůli korupci a praní špinavých peněz ve vězení.

Pro výkonného ředitele ČT24 Petra Mrzenu nejsou čísla sledovanosti na prvním místě. „Když se děje něco pro naše životy opravdu podstatného, tak se diváci dívají na Českou televizi,“ říká. Než se vypracoval na pozici šéfa zpravodajství, nosil kolegům kazety do střižny a bral jakákoliv volná témata pro zpracování televizních reportáží. „Když je člověk na místě, tak se mu dříve nebo později příležitost naskytne,“ míní. V nejnovějším díle podcastu Background se šéf ČT24 rozpovídal o tom, jak se mu podařilo udělat rozhovor s Fidelem Castrem, i jak zásadní jsou pro budoucnost České televize očekávání jednotlivých generací diváků.

Světoznámá autorka Chimamanda Ngozi Adichiová v interview pro ČT24 poodhaluje, jaké mylné představy panují o feminismu. Spisovatel David Mitchell, který se proslavil románem Atlas mraků, zase v rozhovoru mluví o scénáři očekávaného filmu The Matrix Resurrections, který napsal společně s režisérkou Lanou Wachowski. Hostem akce Svět knihy byl vedle dvou zmíněných autorů také polský novinář Witold Szabłowski, s nímž ČT24 také natáčela.

Kubánský vůdce Raúl Castro na úvod osmého stranického sjezdu potvrdil, že předá vedení Kubánské komunistické strany (PCC) mladší generaci, která je „plná vášně a protiimperialistického ducha“. Mnozí Kubánci ale od této výměny praktické změny nečekají, podobně jako se jich nedočkali od nové ústavy z roku 2019, která sice zakotvila soukromé podnikání, ale zachovala vedoucí úlohu PCC, která na Kubě vládne jako jediná povolená strana přes půl století. Někteří analytici míní, že Raúl Castro bude dál ovlivňovat dění na tomto karibském ostrově.

Ve zdech detenčních center v Guantánamu umírali lidé, mezinárodní právo i americké hodnoty. Ohýbání pravidel a mučení neobviněných vězňů ve jménu války proti terorismu odstartovalo na americké vojenské základně na Kubě před takřka dvaceti lety. S krvavým a temným dědictvím se musí vypořádávat už čtvrtý americký prezident. Joe Biden osm let sledoval snahy Baracka Obamy o zavření takzvaného Gitma i jejich selhání. Nyní má šanci ohavnou kapitolu vojenské základny uzavřít sám.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel provedl svou zemí delegaci zahraničních novinářů. Stal se tak první tamější hlavou státu, která tak učinila. I když se Díaz-Canel snaží prezentovat jako lidový vůdce, naději na změnu kubánských poměrů pravěpodobně nepředstavuje.

Britský princ Charles s manželkou Camillou zavítali na komunistickou Kubu. Jde o první oficiální návštěvu členů britské královské rodiny na ostrově za posledních šedesát let. Někteří američtí politici to kritizují. Charles se na Kubě nesetká s disidenty ani s lidskoprávními aktivisty.

Kuba je sice asi osmkrát menší a třikrát méně lidnatá než Venezuela, na politiku a obchod v zemi má ale velký vliv. Madurův režim podle všeho pomáhají udržet u moci tisíce vojáků, zpravodajců a „poradců“. Do Venezuely přišli v rámci výměnné dohody uzavřené po přelomu tisíciletí mezi spřátelenými levicovými prezidenty Hugem Chávezem a Fidelem Castrem. Havana se teď obává krize, jelikož lukrativní dodávky ropy dlouho držely kubánskou ekonomiku při životě. Na Kubu chtějí prostřednictvím sankcí mířených na venezuelskou ropu zatlačit i Spojené státy. Takzvaná „Kubazuela“, velmi úzké spojenectví mezi oběma státy, ale zatím drží.