Dolní sněmovna

Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová v Dolní sněmovně představila zákon, podle kterého bude ministerstvo vnitra povinné vyhostit ze země každého, kdo do ní vstoupí nelegální cestou. Takový člověk také nebude mít možnost žádat ve Spojeném království o azyl. Vláda podle Bravermanové při tvorbě zákona musela „posunout hranice mezinárodního práva“ a norma vyvolala ve sněmovně střety mezi vládou a opozicí. Do Británie se loni přes Lamanšský průliv dostalo 45 tisíc lidí. Premiér Rishi Sunak za jednu z priorit své vlády určil právě „zastavení lodí“ s migranty.

Britský konzervativní poslanec Neil Parish, který v jednacím sále sněmovny dvakrát sledoval porno, se rozhodl rezignovat na funkci. Sdělil to britské stanici BBC. Původně chtěl do vyšetření události zůstat poslancem, nakonec ho ale tlak kolegů i veřejnosti donutil ke změně postoje.

Britský parlament je vzorem zákonodárných orgánů v mnoha světových demokraciích. V Dolní sněmovně často dochází k ostrým výměnám názorů, které musí ukočírovat předseda Lindsay Hoyle. Považuje se za krotitele a rozhodčího, a i když interpelace označuje za cirkus, zdůrazňuje jejich důležitost pro demokracii. Z Westminsteru chce udělat vlídnější místo a kultivovanější debatu by rád přenesl i do brexitem rozdělené společnosti. „Protože nakonec všichni věříme jedné věci – věříme demokracii,“ řekl v rozhovoru, který s ním vedl zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal.

Policie označila páteční útok nožem na britského poslance Davida Amesse za teroristický čin. Konzervativce napadl během setkání s voliči v Leigh-on-Sea pětadvacetiletý muž, který byl krátce po činu zadržen. Podle BBC zřejmě pochází ze Somálska. Soud mu v sobotu večer prodloužil vazbu do 22. října. Na místo činu v sobotu dorazil premiér Boris Johnson společně s vůdcem opoziční Labouristické strany Keirem Starmerem.

Britský premiér Boris Johnson vystoupil při pravidelných interpelacích v dolní komoře britského parlamentu. Tam také pokračuje projednávání zákona o brexitové dohodě.

Členové britské Dolní sněmovny se po vánoční pauze vrátili do poslaneckých lavic. Nejdůležitějším bodem programu byl prováděcí zákon o brexitové dohodě. Ještě před závěrečným hlasováním, které se očekává ve čtvrtek, ho projednávají výbory.

Britský premiér Boris Johnson na prvním povolebním zasedání Dolní sněmovny řekl, že je nutné vzdorovat hlasům, které volají po rozdělení Spojeného království. Podle agentury Reuters Johnson evidentně odkazoval na nedávná slova regionální skotské premiérky a šéfky Skotské národní strany (SNP) Nicoly Sturgeonové, která minulý týden řekla, že bude usilovat o vyhlášení nového referenda o nezávislosti Skotska na Spojeném království. Sturgeonová ale zatím k uspořádání všelidového hlasování potřebuje souhlas Londýna.

Vůdce britských labouristů Jeremy Corbyn převzal osobní odpovědnost za tvrdou porážku své strany v nedávných volbách do Dolní sněmovny britského parlamentu. V článku pro nedělník The Observer označil výsledek hlasování za „zoufalé zklamání“. V mnoha ohledech ale podle něj labouristé „argumentačně“ vyhráli.

Konzervativci Borise Johnsona jasně zvítězili v britských volbách. Po sečtení všech okrsků budou mít v parlamentu velkou většinu a budou moci dokončit brexit podle svých představ. Labouristé zažili nejhorší výsledek za desetiletí a straníci volají po rezignaci předsedy Jeremyho Corbyna. Ve Skotsku značně posílili tamní nacionalisté požadující nové referendum o nezávislosti.

Šéfem britské Dolní sněmovny se stal labourista a dosavadní místopředseda Lindsay Hoyle. Poslanci jej zvolili v tajném hlasování ve čtvrtém kole, v kterém Hoyle porazil svého stranického kolegu, anglikánského vikáře Chrise Bryanta. Nejvíc hlasů získal Hoyle i v prvních třech kolech. Ve funkci bude do středy, kdy bude Dolní sněmovna rozpuštěna kvůli prosincovým předčasným volbám. Po nich ho budou muset poslanci v čele komory potvrdit, nebo si zvolí někoho jiného.

Svými kroky zásadně ovlivnil dění kolem brexitu, když v parlamentu zablokoval některé vládní návrhy. Kvůli tomu čelil kritice, že není nestranný. Je známý svérázným vystupováním i extravagantní volbou kravat, především ale velmi hlasitým zjednáváním si pořádku mezi poslanci. Svým „Order!“ rozburácel Dolní sněmovnu celkem čtrnácttisíckrát. Po deseti letech John Bercow v čele komory i ve funkci poslance končí.

Britský parlament se po více než dvoutýdenní přestávce v zasedání vrátil do běžného provozu. Lídři obou komor v úterý svolali zákonodárce zpět do Westminsteru poté, co nejvyšší soud anuloval předchozí ukončení parlamentní schůze a označil postup vlády v této věci za nezákonný. Před poslanci vystoupil mimo jiné premiér Boris Johnson. Řekl, že britský parlament je paralyzovaný, poslanci opozičních stran nechtějí nechat rozhodnout voliče ve volbách a také nechtějí uskutečnění britského odchodu z Evropské unie.

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu schválili návrh zákona, který má zabránit premiérovi Borisu Johnsonovi vyvést zemi 31. října z Evropské unie bez dohody. Předlohu podpořilo 327 zákonodárců, proti se jich postavilo 299. Návrh nyní poputuje do Sněmovny lordů, kde bude muset překonat ještě řadu nástrah. Johnson chtěl kvůli přijetí zákona vyvolat předčasné volby, které by se uskutečnily 15. října. Nenašel však pro to dostatečnou podporu sněmovny.

Britská premiérka Theresa Mayová se rozhodla rezignovat na svou funkci v čele strany a později i na post předsedkyně vlády. Nahradit by ji mohl někdejší ministr zahraničí Boris Johnson. Podle politologa z Metropolitní univerzity Praha Bořivoje Hnízda ale hrozí, že Johnson se bude potýkat v čele konzervativců se stejným problémem, jako labouristický protějšek Jeremy Corbyn. Ten je podle Hnízda sice oblíbený mezi členy strany, v britském parlamentu ale ne, a to ani mezi svými straníky. Hnízdo to řekl v pořadu Interview ČT24.

Po necelých třech letech končí éra Theresy Mayové. V pátek šéfka britské vlády oznámila svou rezignaci, v čele konzervativců skončí sedmého června. Premiérkou zůstane, dokud si její strana nenajde nového vůdce. Dvaašedesátiletá Mayová, jejíž vládnutí je spojené s nekončícím vyjednáváním o brexitu, vstoupila do politiky před více než dvaceti lety, když se stala konzervativní poslankyní. Předtím, než se stala šéfkou vlády, šest let vedla britské ministerstvo vnitra.

Chaotická brexitová situace v britském parlamentu pokračuje, reagují na středeční vývoj britské deníky. Všechny také zdůrazňují krok premiérky Theresy Mayové, která výměnou za schválení rozvodové dohody s EU připustila rezignaci. Podle tisku ale není jisté, zda se tato nabídka nemine účinkem.

Britské poslance čeká další hlasování o brexitu. Nebudou se však primárně vyjadřovat k již dvakrát odmítnuté dohodě, kterou s Evropskou unií dojednala premiérka Theresa Mayová. Prosadili si možnost přijít s vlastními návrhy řešení brexitové patálie. Které varianty přijdou v Dolní sněmovně na pořad dne, rozhodne její předseda John Bercow. Výsledek hlasování však není závazný, vláda jej nemusí respektovat. To by si poslanci mohli vymoci přijetím zvláštního zákona, což by podle odborníka Jana Vášky vedlo k „ústavní revoluci“.

Britská konzervativní premiérka Theresa Mayová uvedla, že parlament nebude příští týden hlasovat o brexitové dohodě, má se tak ale stát do 12. března. Labouristická opozice označila její krok za lehkomyslný pokus donutit poslance, aby si vybrali mezi dohodou o podmínkách odchodu, kterou Mayová dojednala s Bruselem, a brexitem bez dohody. Zákonodárci již dokument jednou odmítli. List The Guardian s odvoláním na unijní zdroje dokonce spekuluje o prodloužení vyjednávání mezi Londýnem a Bruselem do roku 2021.  Podle The Telegraph ale mají Mayové stačit dva měsíce.

Pokud by Británie opustila Evropskou unii takzvaně natvrdo, tedy bez dohody, okamžitě by přišla o 40 unijních smluv o volném obchodu se sedmi desítkami zemí. Zatím se jí podařilo podepsat jen několik náhradních, a to se Švýcarskem, Chile nebo Izraelem. Do termínu brexitu přitom zbývá už jen 46 dní. Tvrdý odchod by měl citelný dopad i na českou ekonomiku. Byla by pátou nejzasaženější hned po Irsku, Belgii, Nizozemsku a Slovensku.

Členové britské vlády tajně jednali o plánech na odložení odchodu Británie z Evropské unie o osm týdnů. S odvoláním na své zdroje o tom informoval server The Telegraph. Premiérka Theresa Mayová přitom dlouhodobě odmítá odložit termín brexitu, který je nyní stanoven na 29. března. Sporným bodem zůstává takzvaná irská pojistka. Její změny ale ve středu odmítl jak irský premiér Leo Varadkar, tak předseda Evropské rady Donald Tusk. O irské pojistce mezitím jednala premiérka Mayová v Belfastu, kde ji irští republikáni varovali před neřízeným brexitem.