Poplatky

Maďarsko je připraveno vetovat rozšíření schengenského prostoru volného cestování o Bulharsko, pokud Sofia nezruší tranzitní poplatky za ruský plyn přepravovaný přes bulharské území. Podle agentury Reuters to uvedlo maďarské ministerstvo zahraničí, které tím oficiálně potvrdilo dřívější hrozbu. Deník Financial Times již dříve napsal, že je Sofie připravená se požadavku podřídit.

Některé části vládního konsolidačního balíčku snižují konkurenceschopnost českých průmyslových firem, problémem je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje zejména výrazné zvýšení poplatků za obnovitelné zdroje pro energeticky náročné firmy. Jejich zvýšení označil za znamení neznalosti problematiky i evropského kontextu. Vyzval vládu, aby o tomto bodě jednala. Svaz na úterním sněmu v Brně, jehož se zúčastnil i premiér Petr Fiala (ODS) a další ministři, představil „neodkladné úkoly“ pro českou ekonomiku.

Energie pro spotřebitele dál zlevňují, během týdne snížil ceny taky největší tuzemský dodavatel – ČEZ. Nabídky hlavních hráčů na trhu se tak pohybují pod vládou stanoveným stropem. Kabinet ale počítá s tím, že koncem roku limity skončí. Podle odhadů ministra průmyslu a obchodu vydá stát letos na pomoc s cenami energií přes 110 miliard korun.

Krajská veterinární správa se na podnět obce Měnín na Brněnsku zabývá podezřením na týrání psů a jejich nekontrolovatelné množení. V nevyhovujících podmínkách rodinného domu přebývá celkem 28 psů. Jejich majitelé ale s nikým nekomunikují. Na štěkot a také zápach si dlouhodobě stěžují sousedi. Podle veterinářky psi trpí nemocemi i nevhodnou stravou.

Ministerstvo životního prostředí chce prosadit poplatky za slevové letáky. Měli by je hradit jejich výrobci a distributoři a pokrýt tím náklady obcí na jejich recyklaci. Cílem je ale také omezit množství reklamních letáků v papírové podobě. Podle odhadu resortu tvoří tyto materiály skoro čtvrtinu odpadu z modrých popelnic. Změny mají být součástí připravované novely, která mimo jiné zavádí zálohování PET lahví.

Celkem 97,5 procenta Čechů platí za energie méně, než je uvedeno v ceníku. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN), který zatím prozkoumal 70 procent trhu. Právě ceníkové ceny přitom dostává Eurostat. Síkela předloží poslancům novelu energetického zákona, který dá pravomoci Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) získávat od dodavatelů reálné ceny. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) to však není logický krok, protože se tím změní vzorek.

Situace na trhu s energiemi se pomalu uklidňuje. Dodavatelé energií začínají stále více nabízet tarify s cenami i pod státem stanoveným stropem. I přesto ale ministerstvo průmyslu o rušení stropů zatím neuvažuje. Resort předpokládá, že na energetickou pomoc půjde letos 130 miliard korun, včetně poplatku za obnovitelné zdroje. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen na burze.

Platba kartou je považována za standard, někteří obchodníci ale přesto začínají prodávat jen za hotové, dokonce i v centrech velkých měst. Nejčastěji proto, že chtějí ušetřit na poplatcích bankám. Pro některé to totiž můžou být i desítky tisíc ročně.

Kraje rozdělí dotace z programu Obchůdek prodejnám v menších obcích. Každý region má nárok až na čtyři miliony korun. Peníze mohou provozovatelé využít na mzdy prodavačů, nájem za objekt, poplatky za energie nebo platební terminál. Přesto mnohdy nestačí a prodejny končí.

Česká pošta od října zpoplatní službu SIPO i pro bezhotovostní platby formou inkasa z bankovního účtu. Pokud zákazník vyžadoval potvrzení pouze e-mailem, byla služba dosud zdarma. Nově za ni bude podnik vybírat pět korun. Důvodem jsou rostoucí náklady, uvedla Pošta v oznámení zákazníkům.

Jižní část ropovodu Družba nepracuje. Potrubí je podle zdrojů agentury Reuters odstavené od začátku srpna. Zastavení tranzitu potvrdila bratislavská rafinerie Slovnaft i slovenský přepravce ropy Transpetrol. Ropovod přivádí ruskou surovinu do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Důvodem přerušení je podle Reuters problém s platbou tranzitních poplatků mezi Ukrajinou a Ruskem. Tranzitu ropy v severní části Družby se spor netýká.

Na pomoc firmám a domácnostem s energiemi na příští topnou sezonu vyhradí vláda 66 miliard korun, pro domácnosti je určeno 27 miliard. Kabinet také od října zruší poplatek za obnovitelné zdroje, opatření má platit i celý příští rok, rozpočet to vyjde na 23 miliard.

Na pomoc s drahými energiemi vláda plánuje vynaložit desítky miliard. Očekávaný speciální energetický tarif dostal první obrysy. Vláda chce během příští topné sezony přispět domácnostem, které topí plynem nebo elektřinou. Podle prvních náznaků pomoc nepřesáhne deset tisíc korun. Opozice upozorňuje na mezery v avizovaném tarifu.

Spojené státy uvalily další sankce v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2. Oznámil to americký ministr zahraničí Antony Blinken. Terčem je společnost Transadria spojená s Ruskem a její loď, která na plynovodu pracovala. Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Plynovod je už hotov, k zahájení provozu ale ještě potřebuje získat v Německu povolení.

Londýn rozšířil oblast zpoplatněnou pro řidiče starších aut, která více znečišťují životní prostředí. Za vjezd tam nyní zaplatí 12,50 libry (380 korun), informují o tom britská média. Londýnská zóna nízkých emisí (Ultra Low Emission Zone) už fungovala v centru města, ale nyní je rozlohou téměř dvacetkrát větší. Novým opatřením se britská metropole snaží zlepšit kvalitu ovzduší.

Vedení Prahy chce zvýšit turistický poplatek za ubytování z nynějších 21 na 50 korun za den. Důvodem je zvýšení příjmů města, které jsou nižší než výdaje spojené s turismem. Město proto schválilo memorandum se svou firmou Prague City Tourism a Asociací hotelů a restaurací ČR, podle kterého vznikne do března 2022 návrh zavedení nové ceny.

Nizozemský antimonopolní úřad nařídil americké společnosti Apple úpravu současného systému, kdy technologický gigant požaduje po vývojářích, aby využívali její systém pro platby v aplikacích. Dle úřadu takové regule narušují hospodářskou soutěž. Platební politika App Store je už delší dobu terčem kritiky ze strany vývojářů, zejména kvůli požadavku, aby využívali pouze systém, který strhává poplatky v rozsahu 15 až 30 procent.

Výpadky z výběru daní nebo třeba nájemného v první polovině roku dolehly na rozpočty měst a obcí, a některé proto musely omezit investice. S rozvolňováním se ale situace zlepšuje. Příjmy z rozpočtového určení daní podle Svazu měst a obcí v květnu mírně vzrostly a pomohlo také otevření sportovišť a památek.

Autorský svaz Intergram, který spravuje autorská práva umělců a výrobců zvukových a zvukově-obrazových záznamů, musí zaplatit pokutu 20,8 milionu korun, kterou mu uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za účtování poplatků hotelům za prázdné pokoje. Sankci potvrdil svým rozhodnutím předseda ÚOHS Petr Mlsna, který zamítl podaný rozklad. Intergram rozhodnutí analyzuje a předpokládá, že se bude bránit soudně.

S novým rokem se už tradičně zvyšují různé ceny. V některých městech zdražují například poplatky za svoz komunálního odpadu anebo za psy. Připlatí si nejen majitelé rodinných domů, ale také ti, kteří vlastní byty a využívají dálkové teplo, anebo žijí v nájmu. Téměř všech se bude týkat zvýšení cen elektřiny nebo vodného a stočného.

Lidé starší sedmdesáti let a děti do tří let nebudou od příštího roku platit v Brně za svoz komunálního odpadu. Rozhodli o tom zastupitelé. Dosud platili sníženou cenu pět set korun, plná cena je 670 korun.

Olomoucká radnice plánuje příští rok zvýšit poplatek za komunální odpad z nynějších 660 korun na 816 korun. Návrh městské vyhlášky by měla ještě na podzim projednat městská rada a v prosinci zastupitelstvo. Olomouc naposledy poplatek zvýšila v roce 2013 po devíti letech, kdy roční poplatek činil 492 korun. V Přerově se bude na toto téma ještě jednat, lidé tam zatím platí 700 korun ročně. Prostějov zdražování nechystá.

V Libanonu pokračují druhým dnem největší protesty za poslední roky. Policie rozháněla protestující slzným plynem. Lidé si stěžují na špatnou ekonomickou situaci. Rozlítil je také plán vlády zavést nové daně a poplatky na tabák, benzin, ale i aplikaci WhatsApp. Premiér Saad Harírí dal politickým oponentům třídenní ultimátum na dohodu o zásadních reformách.

Vláda přijala novelu horního zákona, která má zajistit případné budoucí výdaje státu na odstraňování viditelných následků těžby, jako jsou třeba povrchové doly. Změna ale prošla v jiné podobě, než dojednal ministr průmyslu se zástupci Těžební unie. Firmy, které těží například uhlí, budou muset poslat peníze na vázaný účet už do poloviny roku 2022, o tři roky dříve, než se původně domluvili.