Cyril Höschl

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava letos získala kardioložka Zuzana Moťovská. Kromě Moťovské dostali cenu například Jan Martínek za nové minimálně invazivní způsoby léčby onemocnění žaludku a jícnu nebo archeolog Jiří Macháček za objev germánských run na slovanském sídlišti. Laureáty představil předseda správní rady projektu Česká hlava Martin Vlach na tiskové konferenci v Kampusu Hybernská v Praze. O ocenění Moťovské tento týden rozhodla vláda.

Systém trestných bodů pro řidiče se od příštího roku změní, zvýší se některé pokuty. Řídit auto bude možné už od 17 let, ale jen pod dozorem mentora. Zavedou se také řidičské průkazy na zkoušku. Schválil také zpřísnění vlastnictví médií vrcholnými politiky, možné navyšování jmění státních podniků nebo exekuční náhrady. Horní komora také nominovala rekordní stovku adeptů na státní vyznamenání, mimo jiné členy třetího odboje.

Jak na člověka působí různé informace, záleží do značné míry na individuálním psychickém nastavení. Nejen o optimistickém a pesimistickém přístupu, strachu či úzkosti nebo odložené satisfakci se rozpovídal v Interview ČT24 psychiatr, popularizátor vědy a pedagog Cyril Höschl, jenž se stal laureátem Ceny Arnošta Lustiga. „Psychiatři jsou většinou ti, co kážou vodu, ale pijí víno,“ říká v nadsázce.

Psychiatr Cyril Höschl je novým laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Převzal ji ve středu odpoledne v rezidenci pražského primátora. Kdo letos cenu převezme, ohlásil ráno ve Studiu 6 Jan Pirk, který je předsedou výboru, jenž ocenění za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost uděluje. Podle něj Höschl „vrchovatě splňuje“ všechna čtyři tato kritéria.

Obrazy i hudba ovlivňují mysl člověka a v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech nejde jen o zdraví pacientů, ale i zdravotníků a výzkumných pracovníků. Díky projektu Umění – cesta do duše je budova plná darovaných či zapůjčených uměleckých děl. Konají se zde také koncerty komorní hudby.

Národní ústav duševního zdraví má nového ředitele. Cyril Höschl nedávno skončil, protože chtěl. Nový šéf Petr Winkler se chce více angažovat v reformě psychiatrické péče a posilovat výjimečné postavení ústavu v oblasti výzkumu a vzdělávání. Zároveň uvedl, že rok s pandemií dopadl na duševní zdraví Čechů a počet onemocnění narostl. Petr Winkler byl hostem Interview ČT24.

Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) povede Petr Winkler, do funkce ho v úterý jmenoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Winkler, který uspěl v otevřeném výběrovém řízení, se řízení ústavu ve středočeských Klecanech ujme ve středu, oznámilo ministerstvo zdravotnictví. Ve funkci nahradí psychiatra Cyrila Höschla, který rezignoval počátkem dubna.

Časopis Vesmír, jehož první číslo vyšlo 3. května 1871, je jedním z nejdéle vycházejících českých časopisů, popularizujících výsledky aktuálního, zejména přírodovědného výzkumu a informujících o dění ve světě vědy. Jeho redakční radu tvoří přední čeští vědci a propagátoři vědy, mezi nimi aktuálně například astronom Jan Palouš či psychiatr Cyril Höschl. List má velké renomé a i za komunistického režimu si udržel solidní kvalitu. Dodnes je považován za „vlajkovou loď“ scény popularizující českou vědu. Nejdéle, necelých 80 let, do něj přispíval vloni zesnulý geolog Vojen Ložek.

Psychiatr Cyril Höschl říká v rozhovoru pro Interview ČT24 Speciál, že kvůli pandemii v české společnosti trojnásobně narostl počet depresí, zdráhá se však označit českou společnost za nemocnou. Popírání viru je podle něj normálním obranným mechanismem. Řeč také přišla na Höschlovy kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Nikoho prý nepoškodil, spoustě lidí naopak podle svých slov pomohl.

V čele Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) ve středočeských Klecanech skončí psychiatr Cyril Höschl, vedl ho od založení v roce 2015. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) po vzájemné domluvě přijal jeho rezignaci, informovalo v pátek ministerstvo v tiskové zprávě.

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví zjistili, že kvůli koronavirovým restriktivním opatřením přibylo dospělých, kteří trpí úzkostnými poruchami nebo depresemi. Ředitel ústavu psychiatr Cyril Höschl ve Studiu 6 v tomto ohledu připomněl, že jedním z rizikových faktorů je také alkohol. Rozhovor s ním vedla Jolka Krásná.

Co odhalila pandemie? Jaké limity má věda a jaké jsou limity politického rozhodování? V pořadu Fokus Václava Moravce na téma Soumrak rozumu v sídle Národní knihovny v Klementinu diskutovali chemik Pavel Jungwirth, psychiatr Cyril Höschl, virolog Pavel Plevka, imunoložka Jiřina Bartůňková, internista Richard Češka a filozof Václav Němec.

Doba covidová rozdělila společnost na ty, kteří nákaze nepřikládají velký význam, a ty, kteří mají pochopitelný strach. Nová studie Národního ústavu duševního zdraví zjišťuje, co se děje s psychikou pod náporem negativních zpráv. Už nyní vzrůstá počet těch, kteří mají úzkosti a deprese. Psychologové a psychiatři zároveň radí, jak s temnými emocemi bojovat. Tématu se věnoval Reportér ČT David Vondráček.

V Česku žije přes sto tisíc lidí s demencí, asi šedesát procent z nich má Alzheimerovu chorobu. Jakým směrem se ubírá výzkum nemoci? Jak daleko je k účinnému léku? V 90' ČT24 o tom hovořili Martin Tolar, neurolog působící v USA, a psychiatr Cyril Höschl.

V Praze začíná filmový festival Na hlavu, který se věnuje tématu duševního zdraví. I když světové instituce jsou vůči tématu stále otevřenější, ve východní Evropě jsou psychické obtíže stále tabu, říká psychiatr Petr Winkler, který byl hostem ČT24.