Lesy České republiky

Lesy České republiky pokácely nebezpečné stromy v přírodní rezervaci Psí kuchyně u Litomyšle. Kmeny ale zatarasily cestu k místní vysvěcené studánce a poničily také její přístřešek. Kvůli tomu se teď turisté k prameni nedostanou. Jenže státní podnik stromy odklidit nechce, odvolává se na bezpečnost návštěvníků a přísnou ochranu přírody.

Iniciátoři petice v úterý před poslanci zdůvodnili, proč odmítají vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko, který chystá ministerstvo životního prostředí. Dokument podepsalo více než 11 300 lidí, kteří chtějí zachovat nynější chráněnou krajinnou oblast (CHKO). Ochrana je podle nich dostatečná a připomínají, že jde především o kulturní krajinu, nikoliv původní, člověkem neovlivněnou přírodu. Resort zase argumentuje potřebou ochrany přírody, NP by měl chránit lesy, skály a rozmanitá prostředí včetně kaňonu řeky Berounky. Podle ministerstva je třeba změnit i systém lesního hospodaření, aby byl bližší přírodě.

Majetek na Břeclavsku, mimo jiné zámky v Lednici a ve Valticích, stát a další instituce nemusí rodu Lichtenštejnů vracet. Krajský soud v Brně ve čtvrtek potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, který zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna požadující vydání majetku od státu, jenž podle ní užívá neoprávněně. Lichtenštejnové přišli o tento majetek v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Právní zástupce nadace Aleš Linhart novinářům po jednání řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Lesy ČR ještě do konce roku začnou s obnovou další části Ždánického lesa, který je na pomezí Hodonínska a Vyškovska. Půjde celkem o 15 hektarů. Podnik kritizují ochránci přírody, podle nich se kácí příliš vzrostlých stromů a v lokalitě zůstaly na řadě míst jen vykácené plochy. Kritizují i současné plány státního podniku.

Bývalý generální ředitel Lesů České republiky Daniel Szórád dostal odškodnění sto tisíc korun za stíhání v kauze údajného podvodu. Ministerstvo spravedlnosti mu zároveň zaslalo omluvu. Obžaloba vinila Szóráda z toho, že po odvolání z funkce šéfa podniku nedodržel konkurenční doložku. Soudy ale muže osvobodily.

Kárný senát má podezření, že pražský státní zástupce Marek Solar zneužil pravomoc, minimálně v nepřímém úmyslu a s velkou škodou. Nereagoval na dopisy švýcarské prokuratury, ta kvůli tomu uvolnila peníze zablokované předtím ve švýcarské bance na žádost české strany. Kárný senát případ předal státnímu zastupitelství. Solar vinu popírá. Kárné řízení, které začalo ve středu u Nejvyššího správního soudu, zůstane zatím přerušené. Solar působí u Vrchního státního zastupitelství v Praze, proto nejspíš případ skončí na stole žalobců z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

Město Jablunkov zakázalo vstup do lesů v oblasti Mostů u Jablunkova na Frýdecko-Místecku. Vinou bouří a silných větrných smrští z konce srpna tam hrozí pády stromů. Zákaz zatím platí do konce listopadu. Záchranáři Horské služby Beskydy vyzývají turisty, aby zákaz respektovali.

Státnímu podniku Lesy České republiky hrozí, že přijde o stamiliony korun. Důvodem je smlouva na dodání velkého množství dřeva. Podle zjištění Reportérů ČT ji státní podnik podepsal před čtyřmi roky se slovenskou firmou Drevoindustria Smolenice, která nyní žádá za nesplnění kontraktu odškodnění.

Nejvyšší soud potvrdil osvobození bývalého ředitele státního podniku Lesy České republiky Daniela Szóráda. České televizi informaci potvrdil mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Szórád se měl podle obžaloby dopustit podvodu tím, že po odvolání z funkce v roce 2018 údajně nedodržel konkurenční doložku. Podle justice ale muž trestný čin nespáchal.

Lesy České republiky chtějí po obcích, aby zakázaly vstup do vzácných bučin v Krušných horách. Prý tak chtějí ochránit návštěvníky před hrozbou pádu prohnilých stromů. Tvrdí, že kácet mohou stromy jen takzvaně nahodile, plošnou těžbu státnímu podniku Ústecký kraj zakázal. Kraj je proti zákazu. Říká, že kácet stromy ohrožující cesty či domy možné je. Podle hejtmana je také odpovědností návštěvníků lesa dávat pozor.

Na řadě míst v Česku doznívá kůrovcová kalamita. Vyplývá to z údajů Lesů České republiky. Těžba kůrovcového dřeva podle státního podniku postupně klesá a lesníkům se daří obnovovat zdevastované plochy.

Kalamita, kterou v českých lesích v předchozích letech způsobili sucho a kůrovec, dál zpomaluje. Těžby ubylo i loni, objem je ale pořád nadprůměrný a podle odborníků ještě několik let zůstane.

Štěpka vyráběná z klestí je výnosnou surovinou pro elektrárny a teplárny, její cena jen v loňském roce na českém trhu dvojnásobně stoupla. Hlavním tuzemským dodavatelem jsou Lesy ČR patřící pod ministerstvo zemědělství. V roce 2021, kdy byl ministrem Miroslav Toman (ČSSD) a Lesy ČR vedl Josef Vojáček, uzavřel podnik bez soutěže miliardovou smlouvu na její prodej s firmou CB-EKO. Smlouva má nebývale dlouhou platnost a současné vedení podniku by ji kvůli údajné nevýhodnosti rádo vypovědělo, což nemůže. Neobvyklé je také množství utajených informací v dokumentu.

V Ústeckém kraji se potýkají s problémy v označování turistických cest. Značky poškodil nejen loňský požár v Národním parku České Švýcarsko, ale také přetrvávající kůrovcová těžba. Navíc zásadně ubylo vhodných míst, kam nové značky udělat. Klub českých turistů (KČT) a Lesy ČR proto musely zavést nové a méně obvyklé způsoby, jak turistické trasy v krajině vyznačit, což je náročné a finančně nákladné.

Restituční kauzu Walderode bude ještě řešit Ústavní soud. Vdova po Karlovi Des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová, která se marně domáhala navrácení majetku, podala stížnost. Vyplývá to z justičních databází. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky.

Částečná uzavírka frekventované Březnické ulice od pondělí komplikuje dopravu ve Zlíně. Kvůli opravám je ulice průjezdná pouze při výjezdu z města směrem na Březnici, Bohuslavice u Zlína a Uherské Hradiště. V opačném směru musejí řidiči aut do 7,5 tuny využívat objízdnou trasu přes zlínskou část Kudlov. Ráno se zde tvořily dlouhé kolony. Objížďka pro nákladní vozidla vede přes Otrokovice.

V Česku vznikne nová chráněná krajinná oblast, stane se jí lokalita soutoku Moravy a Dyje – Soutok. Jde o území s největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo životního prostředí spolu s Jihomoravským krajem. Ministerstvo ve způsobu ochrany našlo shodu se starosty i hejtmanstvím. Vláda se v programovém prohlášení zavázala, že Soutok bude národním parkem, CHKO by měla být prvním krokem k jeho vyhlášení. V Česku je dosud 26 chráněných krajinných oblastí. Po větší ochraně lužních lesů v lokalitě volají ochránci přírody několik desítek let.

Lesníci na Šumavě sčítají škody, které tam napáchala jelení zvěř. Ta kvůli slabé vrstvě sněhu stále přezimuje mimo obory, protože má snadný přístup k potravě. Okusuje i mladé stromky. Škodám se správci parku snaží předcházet odstřelem. A letos spoléhají i na vlky.

Ekonomickým ředitelem státního podniku Lesy České republiky bude od 1. ledna 2023 Daniel Szórád, který byl v letech 2014 až 2018 generálním ředitelem podniku. Od února 2019 je Szórád ředitelem divize Morava lesnické společnosti LST z Trhanova na Domažlicku. V nedávném výběrovém řízení se ucházel o místo generálního ředitele. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.

Ministerstvo životního prostředí rozhodlo, že lesníci nesmějí zasahovat v nejvíce chráněné části Boubínského pralesa. Lesní závod, který v Boubíně hospodaří, chtěl kvůli bezpečnosti turistů v lokalitě pokácet souše, jež hrozí pádem na stezku. Ta je právě kvůli tomu od letošního jara zavřená.

Na konci dubna ministerstvo financí informovalo, že v Česku se podařilo zabavit ruský majetek v celkové hodnotě přibližně jedné miliardy korun. Reportér ČT Jiří Hynek, který se této problematice věnuje již dvě dekády, ale upozorňuje, že jde pouze o zlomek skutečně investovaného objemu peněz. Podle Jiřího Skuhrovce z Datlab Institutu je k odhalování ruského majetku v Česku potřeba „spousta datové alchymie“.

Pravčická brána je unikátní přírodní památka, o jejíž osud se turisté báli během rozsáhlého požáru v Českém Švýcarsku. Katastrofa ji nezničila, ale odkryla letité problémy. Přestože je toto území součástí národního parku, Pravčická brána leží na soukromém pozemku, k němuž patří i zámeček Sokolí hnízdo. Ten vlastní ruský podnikatel Alexej Krenke. Soužití státu se soukromým majitelem má dopad i na stav tamní přírody a infrastruktury. Pro pořad Reportéři ČT se tématu věnovala Zuzana Černá.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) objevil u některých stromů geny spojené s lepší odolností vůči suchu. Vědci tak dokážou vypěstovat dřeviny odolnější vůči nedostatku srážek. Ústav také spustil projekt, kdy hledá směs dřevin, která bude nejlepší pro zalesnění holin po kůrovci.

Kůrovec a oteplování urychlily rozpad tuzemských lesů, především smrkových monokultur. Podle údajů, které získali reportéři pořadu Bilance z ministerstva zemědělství, padlo dosud za oběť kůrovcové kalamitě přes dvacet procent smrků, přičemž masivní gradace ještě neskončila. V některých oblastech, třeba na Dačicku, byl úbytek stoprocentní. Na Vysočině, která patří k nejpostiženějším regionům, odumřelo až 60 procent lesů. Právě tam měly smrky v dřevinné skladbě vysoké zastoupení. Podle náměstka ministra zemědělství Patrika Mlynáře je kůrovcová kalamita nejviditelnějším projevem klimatické změny v Česku.