Člověk

PFAS neboli věčné chemikálie jsou látky, které se nedaří z přírody odstraňovat. Nový výzkum ukázal, jak moc se usazují v rybách žijících v severoamerických vodních tocích. Podle vědců představují tyto chemikálie významnou hrozbu pro veřejné zdraví.

Informace o nově nabytých schopnostech nebo dlouhodobých změnách v chování zvířat pomůže vědcům odhalit metoda četby DNA, kterou vyvinul český tým. Podobné drobnosti lze zkoumat při pohledu na genom živočichů, tedy kompletní genetickou informaci.

Zkamenělé ostatky jednoho z nejstarších předchůdců člověka jsou přibližně o milion let starší, než si vědci původně mysleli. Vyplývá to z nového výzkumu, jehož autoři došli k závěru, že vyhynulá skupina australopitéků (Australopithecus africanus) se po Zemi pohybovala už před 3,4 až 3,7 milionu let.

Vytáhnout lidi z bublin na sociálních sítích a přimět je ke společné diskuzi – to je cílem akce s názvem Česko si povídá. Při ní si k jednomu stolu sednou lidé s naprosto odlišnými názory. Akci pořádá společnost HateFree Culture. Koordinátorka projektu Bohdana Rambousková v Událostech, komentářích řekla, že veřejná diskuze v Česku je na tom podobně jako kdekoliv jinde v Evropě. Společnost se podle ní polarizuje, čehož politici velmi šikovně využívají.

Zámek Kinských ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku se po třech letech opět otevřel návštěvníkům. Zámek, který spravuje Muzeum regionu Valašsko, se od roku 2019 rekonstruoval. Oprava vyšla téměř na 120 milionů korun. Kromě stavebních úprav nebo nových depozitářů čeká na návštěvníky nová stálá expozice o vztahu člověka a přírody.

V okolí Prahy i v neděli pokračovalo pátrání po medvědovi, který se hledá už od pátku. Svědek zvíře údajně v neděli viděl v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi. V okolí města dokonce létal i vrtulník s termovizí, doposud se ale žádné stopy po medvědovi najít nenašlo. Do akce se podle policejního mluvčího Pavla Truxy zapojili také místní myslivci.

V Rakousku hygienici zaznamenali největší přírůstek od začátku pandemie. Od pondělí proto vláda zavede plošnou uzávěru, trvat bude nejvýše dvacet dní a zakázané budou turistické cesty ze zahraničí. Od 1. února bude navíc očkování proti covidu-19 povinné. Počty nakažených stoupají v Německu, Maďarsku, Francii i Nizozemsku. Bavorsko kvůli koronaviru zavírá na nejméně tři týdny bary a kluby, adventní trhy nebudou. Podobná opatření aplikuje i Sasko. Ve slovenských nemocnicích se za měsíc ztrojnásobil počet pacientů s covidem-19. Evropská léková agentura doporučila léčbu některých dospělých covidovou pilulkou firmy Merck. V USA dostanou posilující dávku všichni dospělí, ne jen ti z rizikových skupin.

Skupina vědců navrhla, aby se nově klasifikovaný druh předků dnešních lidí jmenoval Homo bodoensis. Tento druh žil v Africe asi před pěti sty tisíci lety, během středního pleistocénu. Podle výzkumníků byl přímým předkem moderního člověka. Paleontologům by měla klasifikace pomoci lépe poznat méně známá období pravěku.

Věda zatím nedokázala zjistit, jaké změny stály za vývojovým skokem, který vedl k evoluci z lidoopů v člověka. Na konci září přišla skupina psychologů s hypotézou, že v tom mohly mít doposud podceňovanou roli psychotropní látky.

Mezinárodní vědecký tým našel na ostrově Kréta ve Středozemním moři stopy primáta, který chodil po dvou zadních končetinách. Jsou staré nejméně šest milionů let, tvrdí výzkumníci, jejichž práce vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Novinkou letošní předvolební superdebaty ČT byla umělá inteligence (AI) Matylda, která pokládala lídrům otázky. „Superprogram“, jak se sama Matylda nazvala, je podle expertů schopen velmi rychle se naučit obrovské množství informací, to ale nezaručuje, že všem pojmům rozumí stejně jako člověk nebo že dokáže rozeznat dobro od zla. Moment, kdy AI nabude vlastní vědomí, je ale daleko a cestou podle hostů Událostí, komentářů není nadvláda strojů, nýbrž spolupráce s člověkem. O umělé inteligenci debatovali ředitel Alpha Industries Jan Tyl a Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

I když to, jak člověk bude vysoký, ovlivňují především geny, nezanedbatelná je v tomto ohledu také role dalších faktorů. Podle odborníků, které citoval článek na webu Metafact.io, se jedná například o dostupnost jídla nebo třeba úroveň zdravotní péče.

Zemědělce a chovatele dobytka i drůbeže v okolí Hanušovic na Šumpersku trápí volně žijící rys, který postrádá plachost. Na svědomí už má roztrhané jehně, téměř dvě desítky slepic, pro které vlezl i do kurníku. Troufl si i na stádo daňků ve výběhu. Lidé ho běžně vídají i přímo v obcích. Poprvé se v oblasti objevil asi před měsícem. S největší pravděpodobností přišel z Polska, kde byl vypuštěn v rámci projektu návratu rysa do volné přírody.

Schopnost komunikovat pomocí jazyka je jedinečná vlastnost lidského druhu. Je založená na porozumění kombinacím slov a vztahům mezi nimi. Evoluční historii této schopnosti ale věda zatím rozumí jen velmi málo. Výzkumníkům z Warwické univerzity se její základy podařilo datovat do doby před nejméně 30–40 miliony lety – a to u posledního společného předka opic, primátů a lidí.

Lidé se liší od ostatních primátů velmi výrazně v tom, kolik péče věnují otcové svým potomkům. Doba vzniku ani příčina této jedinečné formy otcovství není známá a dá se jen těžko prokázat - ale nová teorie navrhuje, že vznikla z potřeby partnerství v reakci na měnící se ekologické podmínky.

Rekordních 22,5 milionu korun se loni podařilo vybrat ve sbírce Skutečný dárek, která pomáhá lidem v rozvojových zemích. To je přibližně o pět a půl milionu korun víc než za předešlý rok. České televizi to potvrdila organizace Člověk v tísni, která sbírku pořádá. Za deset let, kdy Češi nákupem certifikátů v nejchudších zemích světa pomáhají, se už podařilo nakoupit pomoc za více než 130 milionů korun. Nejvíce si dárci loni oblíbili certifikáty na kuřata, školní pomůcky nebo kozu.