Národní kulturní památka

Tachov otevřel zrekonstruovanou jízdárnu ve Světcích. Podle odborníků je po Španělské jízdárně ve Vídni druhá největší ve střední Evropě. Záchrana 162 let starého objektu, který je od roku 2010 národní kulturní památkou, trvala 23 let a stála zhruba 180 milionů korun. Poslední zásadní etapu mohlo město dokončit díky evropské dotaci z programu IROP ve výši 61 milionů korun, památka se tak otevírá veřejnosti v začínající turistické sezoně. Svým významem přesahuje hranice regionu i republiky, řekl starosta Petr Vrána (Volím Tachov).

Radnice v Plumlově na Prostějovsku plánuje už letos zahájit opravu fasády severní strany tamního zámku, který je národní kulturní památkou. Práce na stěně směřující do nádvoří si vyžádají více než sto milionů korun. Část nákladů pokryje dotace ve výši 57 milionů z evropských fondů. Radnice současně 1. března vypíše i veřejnou sbírku a o příspěvek požádala i Olomoucký kraj. Několik milionů poskytne ze svého rozpočtu, řekla starostka Gabriela Jančíková (KDU-ČSL). Podle ní by oprava severní fasády mohla být dokončena za tři až čtyři roky.

Pražská městská firma bude od příštího roku provozovat starou čistírnu odpadních vod. V současnosti je v ní muzeum, které vytvořil spolek Továrna, tomu ale město neprodlouží nájemní smlouvu, uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman. Prahu kvůli tomu kritizuje Český národní komitét Mezinárodní rady památek (ICOMOS). Nelíbí se mu, že město jasně neřeklo, co chce s památkově chráněným areálem udělat.

Vláda schválila na výjezdním zasedání v Bučovicích prohlášení čtrnácti historických radnic, pomníku krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech, hradu a zámku Poběžovice a dvou historických tramvají za národní kulturní památky. Jako takové jsou definovány památky, které jsou nejvýznamnější součástí kulturního bohatství národa.

Automatické mlýny vstoupily do nového života. Zrekonstruovaný areál ale místo mletí slouží kultuře a turistickému ruchu. Sídlí v něm dvě galerie, kavárna, vzdělávací centrum pro děti i dospělé, kulturní centrum s multifunkčním sálem a turistické informační centrum. Majitelé do renovace národní kulturní památky, která je raným dílem Josefa Gočára, investovali přes 900 milionů korun, z toho 430 milionů získali od Evropské unie.

Památkáři zahájili další část obnovy zámku ve Vimperku na Prachaticku. Rekonstrukce se týká především oprav havarijního stavu některých částí objektu. Obnova potrvá do příštího roku a předpokládané náklady jsou sto milionů korun, které zajistí vládní program Péče o národní kulturní dědictví I.

Národní kulturní památka Ploština na Zlínsku, která připomíná vypálení pasekářské osady v závěru druhé světové války, se otevřela po téměř tříleté rekonstrukci. V areálu je nové návštěvnické centrum, opravená je budova číslo 23. Nové jsou i expozice nazvané Tragédie na Ploštině a Nová Ploština, řekl jejich autor, historik a etnograf Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Ondřej Machálek. Muzeum je správcem památky. V areálu je upravený také betonový památník z roku 1975. Obnova stála 151 milionů korun, necelých 110 milionů pokryla evropská dotace, zbytek financoval Zlínský kraj.

Na seznam národních kulturních památek (NKP) se dostane osm historických objektů, převážně zámků, hradů či klášterů. Jejich prohlášení památkami s nejvyšší ochranou státu ve středu schválila vláda. Informovala o tom Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva kultury. Je mezi nimi například klášter augustiniánů v Brně nebo v Roudnici nad Labem. Nemovitosti se stanou národními kulturními památkami 1. července 2023.

Před třinácti lety se pražská Bertramka vrátila do rukou Mozartovy obce. Slavnou vilu, kde Wolfgang Amadeus Mozart psal operu Don Giovanni, zabavili komunisté v osmdesátých letech. Bohužel teď je zřejmé, že magické místo na pražském Smíchově po změně vlastníka neprospívá. Zahrada pustne a často v ní sídlí narkomani. Turisté a Pražané většinou narazí na uzamčenou bránu. Vila je po většinu času pro veřejnost uzavřená a je v žalostném stavu, přestože jde od roku 2019 o národní kulturní památku. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

Tuzemské národní kulturní památky (NKP) se po středečním jednání vlády rozrostly o soubor nazvaný Broumovská skupina kostelů, které jsou v Královéhradeckém kraji. Jejich autory jsou významní barokní stavitelé Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Památkami s nejvyšší ochranou státu se stavby stanou od července. O rozhodnutí vlády informoval na sociálních sítích ministr kultury Martin Baxa (ODS).

V Mariánské Týnici na Plzeňsku dokončili dostavbu východního ambitu národní kulturní památky. Dělníci dokončili klenutou chodbu, kterou předkové dobudovat nestihli. Projekt přišel na téměř šedesát milionů korun, vznikl na základě myšlenky stavitele kostela, Jana Blažeje Santiniho.

Restituce se staly jedním z výrazných prvků transformace českého hospodářství po roce 1989. K přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích neboli restitučního zákona vedla před třiceti lety tehdejší československé zákonodárce snaha zmírnit následky některých majetkových křivd, kterých se po únoru 1948 dopustil komunistický režim. Federální parlament zákon schválil 21. února 1991.

V bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce končí náročná rekonstrukce za 114 milionů korun. Jedno z nejznámějších poutních míst v Česku bylo před dvěma lety prohlášeno národní kulturní památkou a ve stejném roce začala také oprava, na kterou se podařilo získat evropskou dotaci. Práce probíhaly uvnitř baziliky i na hlavním nádvoří a v zahradě. Nově budou přistupná i místa, do kterých byl doposud vstup zakázán.

Deset milionů korun dá Jihomoravský kraj na úpravu zámku v Moravském Krumlově, finanční podporu ve čtvrtek schválili zastupitelé.  V zámku by město mělo od příštího léta vystavit plátna Alfonse Muchy, Slovanská epopej už byla na krumlovském zámku k vidění i v minulosti. Nyní si město plátna půjčí od Prahy, která pro ně zatím nemá prostory. Úpravy zámku mají stát až 40 milionů, město usiluje i o 13 milionů z ministerstva kultury.

Vláda se postavila proti zavedení povinné maturity z matematiky. Podpořila tak návrh ministra školství Roberta Plagy (za ANO) na zrušení plánu, podle něhož měli poprvé povinně z matematiky maturovat gymnazisté v roce 2021. Ministr soudí, že je třeba nejprve zlepšit kvalitu výuky, včetně například zvýšení počtu učitelů, a až potom případně uvažovat o zavedení povinné zkoušky. Návrh změny nyní posoudí sněmovna. Kabinet se také shodl na růstu platů učitelů o osm procent.

Vláda prohlásila pražskou Bertramku za národní kulturní památku (NKP), oznámil ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Nový status podle něj pomůže s financováním oprav objektu. Klasicistní vila z 18. století spojená s pobytem skladatele Wolfganga Amadea Mozarta patří Mozartově obci, již dva roky je ale zavřená. Vláda také projednávala klimatický plán, rozvoj umělé inteligence a schválila novelu usnadňující emitentům akcií přístup na kapitálový trh.