Vodní nádrž

Kvůli klimatické změně nebude patrně největší česká vodárenská nádrž Švihov na Želivce schopna pokrýt budoucí poptávku po pitné vodě. Po roce 2040 může nastat situace, kdy nebude možné zajistit ani všechny povolené odběry. Je třeba udělat řadu opatření, která mají zajistit, aby bylo zásobování pitnou vodou zachované v současné míře a existoval prostor pro další rozvoj zásobovaných území. Na konferenci tvůrců a uživatelů projektu Intersucho to řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Zjištění vyplývají ze studie, kterou si nechal státní podnik v minulých letech zpracovat.

Rekreanti u vodních nádrží v Česku často komplikují práci vodních záchranářů. Jde sice o drobnost, záchranáře ale stojí spoustu času. Lidé na ně totiž mávají, čímž je matou. Právě mávající člověk je totiž zpravidla ten, který záchranářům ukazuje místo, kde mají první pomoc poskytnout.

Stále víc evropských států se už na jaře potýká s vytrvalým suchem. Po Itálii se o letošní úrodu obává i Španělsko. Část farmářů zasetou úrodu rovnou odepsala, další váhají, jestli se mají za současné situace pokoušet zasít například kukuřici, rýži nebo vojtěšku. V ohrožení se tak kvůli nedostatku krmiva ocitnou i chovatelé dobytka. Sucho pociťují rovněž na francouzských vinicích či v rakouských Alpách.

Francií zmítají další protesty – vedle hlasitých nepokojů kvůli důchodové reformě se na západě země vzbouřily tisíce lidí proti plánované výstavbě vodní nádrže. Aktivisté proti ní protestují už několik měsíců, o víkendu se tvrdě střetli s bezpečnostními složkami. Minimálně devětadvacet policistů a sedm demonstrantů utrpělo zranění. Vláda mluví o neomluvitelném násilí a radikalizaci.

Je polovina prázdnin a záchranáři už zasahovali u stovky závažných případů tonutí. Přes třicet lidí zemřelo, další mají vážné následky. Více výjezdů než loni evidují v Jihomoravském nebo Královéhradeckém kraji, zejména k dětem. Mezi nejčastější příčiny patří přecenění sil, vdechnutí vody i alkohol.

Území o rozloze bezmála 360 hektarů s neznámým množstvím nezajištěné munice, na osm set chátrajících objektů, půda, zejména v okolí letiště Boží dar, prosáklá pohonnými hmotami. To vše bylo nevítané dědictví, které po sobě ve vojenském prostoru Milovice zanechala odsunutá Sovětská armáda. To vše na začátku devadesátých let dělalo nejednomu českému politikovi těžkou hlavu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Radní Jihomoravského kraje schválili vybrané projekty z prvního kola výzvy dotačního programu Podpora boje proti suchu, zadržení vody v krajině a následná péče o zeleň. Celková výše navrhované podpory 120 žadatelům přesahuje 13 milionů korun. Peníze by měly jít například na výstavbu vodní nádrže u Moravského Krumlova nebo ošetření vzrostlých stromů v Únanově.

Turecko se potýká s extrémním suchem. Například hladiny vodních nádrží v okolí nejlidnatějšího města země, sedmnáctimilionového Istanbulu, jsou nejníž za posledních patnáct let. Odborníci varují, že pokud pořádně nezaprší, může to ohrozit letošní úrodu. Za hlavní důvod extrémního sucha označují změny klimatu.

Přehrady v Česku před zimou snižují hladinu. Kvůli nedávným dešťům ale odpouštějí až několikanásobně víc vody než loni. Například ve Vraném pod Vltavskou kaskádou je v současnosti průtok skoro sedminásobný oproti minulému roku, dosahuje až 270 metrů krychlových za sekundu. Nejvyšší snížení hladiny bude na Orlíku, kde klesne o více než pět metrů. Mimo Vltavu se na zimu připravují i největší vodní nádrže na Labi a v povodí Moravy.

Orlickou přehradu čekají úpravy za miliardu a půl, které by ji měly připravit až na desetitisíciletou vodu. Výběr dodavatele ale zatím provázejí problémy, i přesto chce však stát začít se stavbou už v příštím roce. Pro lidi, kteří v okolí přehrady žijí, to bude znamenat komplikace, například dopravní omezení nebo opakované snižování hladiny.

Vodní záchranáři z Rozkoše musí vrátit pojišťovně peníze, které dostali na nákup nových lodních motorů místo dvou, které jim někdo ukradl. Situace se zkomplikovala, když policie ukradené motory našla. Nevypátrala však pachatele, a proto z krádeže nikoho neobvinila. Z pohledu pojišťovny se tedy žádná krádež nestala.

Případná stavba vodní nádrže u Holštejna na Blanensku by podle zástupců CHKO Moravský kras zničila hydrologii a život v jeskynním systému, chráněná krajinná oblast by se pak tím pádem podle nich mohla zrušit. Ministerstvo zemědělství chce nově hájit jednatřicet území pro vodní nádrže, mezi nimi je také Holštejn. Na negativní dopady možné stavby upozornil i ministr životního prostředí.

Jak zasáhla vodní nádrž Nové mlýny do krajiny lužních lesů pod Pálavou? Vyplatilo se zaplavit obrovské plochy úrodné půdy a vesnici Mušov? Právě tím se zabývala reportáž Televizních novin.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V Lamperticích na Trutnovsku budují nádrž na zachycení vody z bývalého černouhelného dolu Jan Šverma. Těžba tam skončila před 27 lety a nevyužívané štoly zatopila voda, která dosud volně vytékala do okolních potoků. V nádrži ale poslouží krajině i místním hasičům.

Vláda hledá další tři miliardy korun na boj s kůrovcem. Jedním z nejzasaženějších krajů je Vysočina, kde situaci komplikuje fakt, že lesy jsou rozděleny mezi desítky tisíc vlastníků. Další potíže jsou například v okolí vodní nádrže Švihov, kde kácení stromů vyžaduje šetrnější postup. Do okolí přehrady se ve středu vydal premiér Andrej Babiš (ANO) v doprovodu ministrů zemědělství, životního prostředí a financí. O kůrovcové kalamitě zároveň jednal i zemědělský výbor sněmovny.

Více než miliardu korun investují Lesy České republiky do stavby a obnovy rybníků, mokřadů a vodních nádrží v rámci projektu Vraťme vodu lesu. Dalších 300 milionů dá do staveb, které zadrží vodu v krajině, Státní pozemkový úřad.

Povodí Moravy dokončuje opravy vodní nádrže Opatovice, odkud bere vodu 42 tisíc lidí na Vyškovsku. Stavební práce trvaly zhruba dva roky a stály 95 milionů korun. Na léto se turistům i místním otevře také opravená koruna hráze ve Vranově nad Dyjí. Naopak v Letovicích se práce teprve chystají.

Vstupovat na zamrzlé přírodní vodní plochy v Brně je stále nebezpečné. Potvrdilo to měření strážníků, kteří se tuto zimu poprvé vydali zjistit, jak tlustý led na jednotlivých místech je. I přes několik dní trvající mrazy není tloušťka ledu dostatečná a bruslení může být velmi rizikové. Vstupovat na led vodních nádrží nedoporučuje ani Povodí Moravy.