Chráněné území

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy existuje už padesát let. Jde o největší chráněné území v Česku. Má téměř 1200 kilometrů čtverečních, na kterých se nacházejí i výjimečné pralesní porosty. Rostou v nich i víc než 250 let staré stromy.

Pomoci majitelům domů s rozhodováním, zda a jak mohou na své památkové objekty umísťovat fotovoltaické panely, má nová metodika Národního památkového ústavu (NPÚ). Rozlišuje různé stupně ochrany od kulturní památky, kde se budou podle ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové i nadále povolovat jen výjimečně, přes památkové rezervace a zóny po chráněná území. V těch by lidé měli mít možnost za určitých podmínek panely na střechy či fasády instalovat. Zástupci NPÚ a ministerstva kultury ve čtvrtek metodiku prezentovali novinářům.

Ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny přípravou podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory. Do konce roku 2024 by tak měl vzniknout první návrh velkoplošné ochrany krušnohorské přírody. Státní podnik Lesy ČR, který spravuje největší část tohoto území, však se záměrem vyhlásit chráněnou krajinnou oblast nesouhlasí. Podle něj by plošná územní ochrana přírody představovala jen administrativní zátěž pro majitele pozemků a hospodářů v této lokalitě.

Přínos návštěvnických center k ochraně přírody je neprokazatelný, sice pomáhají návštěvníky vzdělávat, ale jsou drahá. V některých lokalitách v chráněných územích, kde jsou tato střediska, se počet přestupků dokonce zvýšil. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval systém přidělování dotací na projekty návštěvnické infrastruktury z operačního programu Životní prostředí (OPŽP) v letech 2012 až 2020.

Ekvádor vytvořil novou mořskou rezervaci kolem souostroví Galapágy. Chce tak rozšířit ochranu ohrožených druhů stěhovavých živočichů. Nově vyhlášené chráněné území představuje zhruba třetinu celé mořské rezervace kolem souostroví, která patří k největším na světě.

Obce a města v Beskydech bojují s neukázněnými řidiči, kteří přijíždějí do hor. Často parkují, kde se nesmí, mnohdy přímo v chráněném území. Pokud na auto v zákazu vjezdu narazí revírník, ochránce přírody nebo policista, může řidič dostat pokutu až 10 tisíc korun.

Podyjí a Šumava. První je svou rozlohou 62,6 kilometru čtverečních vůbec nejmenším národním parkem v Česku, druhý naopak největším – rozprostírá se na 680 kilometrech čtverečních. A oba tyto parky spojuje nejen jejich vznik záhy po sametové revoluci a to, že vznikly v místech bývalé železné opony, ale také fakt, že „jim předcházel sen o národním parku, který byl u regionální i odborné veřejnosti poměrně zakořeněn“, podotkl ředitel národního parku Šumava Pavel Hubený. A společná je jim především „ochrana přírodního a kulturního dědictví společnosti, které spočívají v neopakovatelnosti obou typů krajin a jejich jedinečné přírody“, doplnil ředitel národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Více nezodpovědných řidičů letos zaznamenávají správci a strážci národních parků, chráněných krajinných oblastí i jeskyní. Za vjíždění nebo parkování na chráněná území už letos rozdali desítky pokut, někde až o polovinu více než loni. Na problém s nadměrným množstvím aut už tradičně upozorňují třeba v Adršpachu nebo v Jeseníkách. V Českém Švýcarsku řidiči letos dokonce začali nocovat v obytných vozech.

Hospodaření Lesů ČR zlikvidovalo na Pálavě tisíce přísně chráněných motýlů. Oznámili to vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Podle biologů státní podnik do lokality nevhodně zasahuje, hlavně co se týče těžby dřeva, strojního čištění pasek a příliš velkého počtu zvěře v oboře. Podle Lesů ČR je naopak na vině především klimatická změna a její dopady na tuzemskou krajinu.

Odbor životního prostředí Moravskoslezského kraje vydal povolení k odchytu medvědů. Platí v případě, že se šelma bude pohybovat mimo území Chráněné krajinné oblasti Beskydy a Poodří a bude ohrožovat lidi. Zvíře může být dokonce v krajním případě zabito. Medvěda lidé naposledy viděli před několika dny nedaleko tábora u Frenštátu pod Radhoštěm.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) po osmnácti měsících dokončila návrh nového rozdělení parku na zóny a návrh vymezení klidových území. Letos v lednu ministerstvo životního prostředí, které je zřizovatelem KRNAPu, postup správy parku schválilo. Nová zonace by mohla začít platit již letos.

Za celý loňský rok se velrybám černým v severním Atlantiku podle přírodovědců nenarodilo ani jedno mládě. Už roku 2017 varovaly americké úřady, že tito ohrožení kytovci by mohli vyhynout úplně; výzkum naznačil, že tyto velryby ztratily šanci přežít. Letos se ale mláďata narodila už tři.