Antonio Tajani

Představitelé řady států v pátek opět vyzvali ke snížení napětí na Blízkém východě po zprávách o nočních, patrně izraelských úderech na íránském území a o ranním útoku na pozice protivzdušné obrany v Sýrii. Izrael se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil a íránská strana oficiálně nepřiznala škody.

Prezidentské „volby“ v Rusku nebyly svobodné, a o skutečné volby tak nešlo. V tomto smyslu hodnotí tamní víkendové dění řada západních politiků, například reprezentanti Litvy, Německa, Francie či Evropské unie. Odsoudili také uspořádání „voleb“ na okupovaných ukrajinských zemích, neboť takové hlasování je zcela nelegální. Naopak představitelé autoritářských států a diktatur, mezi nimi Čína, Severní Korea, Indie či Írán, ruskému vůdci Vladimiru Putinovi gratulují.

Rusko se chová ke svým občanům stejně jako ve své zahraniční politice, proměnilo se v násilnický stát, který zabíjí lidi snící o lepší budoucnosti, okomentoval ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) zprávu o smrti ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězeňském táboře. Kritické reakce na adresu režimu ruského diktátora Vladimira Putina přicházejí i ze světa. Za smrt Navalného je zodpovědný Putin, prohlásil například americký prezident Joe Biden.

Nigeru v noci na pondělí vypršelo ultimátum, které dalo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) armádě na to, aby vrátila do úřadu svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. ECOWAS bude ve čtvrtek jednat o dalším postupu. Minulý týden přitom pohrozilo vojenskou intervencí. Itálie v pondělí regionální blok států vyzvala, aby ultimátum prodloužil. Nigerská junta ještě před vypršením termínu pro splnění požadavku uzavřela vzdušný prostor země.

Italskou vládní konzervativní stranu Vzhůru, Itálie (Forza Italia) nově povede ministr zahraničí a vicepremiér Antonio Tajani. Do funkce ho jednomyslně zvolila stranická národní rada, píše italská agentura ANSA. Devětašedesátiletý Tajani přebírá vedení po zesnulém mediálním magnátovi Silviu Berlusconim. Jeho úkolem bude oživit šance strany, jejíž podpora u veřejnosti klesala již několik let před Berlusconiho smrtí.

Itálie plně podporuje Ukrajinu v jejím odporu proti ruské invazi, řekl v sobotu ukrajinskému prezidentu Volodymyrovi Zelenskému jeho italský protějšek Sergio Mattarella na úvod jejich setkání v Kvirinálském paláci. Zelenskyj se dále setkal s premiérkou Giorgiou Meloniovou, která přislíbila pokračování vojenské podpory. Potkal se i s papežem Františkem. V neděli odcestuje na návštěvu Německa, uvedla agentura DPA s odvoláním na zdroje z vládních kruhů. Německo v sobotu slíbilo Ukrajině další velký balík vojenské pomoci.

Při útoku na přímořské promenádě v Tel Avivu v pátek zemřel italský turista, dalších sedm lidí ze zahraničí utrpělo zranění. Národnost oběti potvrdil Řím. Izraelská policie uvedla, že zastřelila útočníka. Byl to podle ní izraelský Arab. Muž najížděl autem do chodců a střílel na ně.

Bývalý italský ministerský předseda Silvio Berlusconi trpí leukémií a ve středu, kdy byl hospitalizován v milánské nemocnici San Raffaele, zahájil chemoterapii. Zprávu italských médií potvrdil Berlusconiho ošetřující lékař Alberto Zangrillo. Šestaosmdesátiletý politik je na jednotce intenzivní péče kvůli zápalu plic.

Po nehodě lodi u pobřeží Libye se nadále pohřešuje třicet lidí, sedmnáct se jich podařilo zachránit. Podle zahraničních agentur o tom v neděli večer informovala pobřežní stráž, která tak upřesnila dřívější informace médií a humanitárních organizací o „desítkách pohřešovaných“. Na palubě převržené lodi byli migranti mířící do Itálie, uvedly humanitární organizace. Jedna z nich, Alarm Phone, již v sobotu varovala, že lodi hrozí potopení a 47 uprchlíkům na palubě smrt. Záchranné práce pokračují i za pomoci letadel unijní agentury Frontex.

Prezident Sergio Mattarella pověřil sestavením nové italské vlády šéfku pravicově populistické strany Bratři Itálie Giorgiu Meloniovou. Politička, jejíž strana vyhrála zářijové volby, pověření přijala a rovnou předložila seznam ministrů. Nová vláda složí přísahu v sobotu dopoledne, řekl šéf prezidentské kanceláře Ugo Zampetti. Meloniová se stane první ženou v čele italského kabinetu.

Při teroristickém útoku ve Vídni nebyla použita munice ze Slovenska, podezřelé osoby se ji ale snažily na Slovensku zakoupit, uvedla slovenská policie s tím, že o podezřelém pokusu o nákup informovala rakouskou stranu. Tamní tajná služba informaci měla, justice ale zprávu dostala až po útoku. Do centra Vídně se po pondělním útoku opět vrací život, zvýšená bezpečnostní opatření ale trvají. Videa zachycující tento útok potvrdila, že atentátník jednal sám, řekl ve středu rakouský ministr vnitra Karl Nehammer. Ke 14 osobám zadrženým v hodinách po útoku nyní upřesnil, že jsou ve věku 18 až 28 let a všichni pocházejí z prostředí imigrantů.

V úterý se poprvé od květnových evropských voleb v novém složení sešel Evropský parlament (EP), který ve středu zvolí svého předsedu. Ten nahradí dosavadního šéfa Antonia Tajaniho. Poslanecký klub socialistů (S&D) v Evropském parlamentu večer navrhl do funkce předsedy italského europoslance Davida-Mariu Sassoliho. Oznámilo to vedení druhé nejsilnější parlamentní skupiny. Levicový kandidát by s přislíbenou podporou nejsilnější lidovecké frakce mohl uspět, pokud se za něj postaví i poslanci některé z dalších skupin.

Vyzdvihnutím „pozitivních“ skutků italského fašistického diktátora Benita Mussoliniho vyvolal polemiku v Bruselu i v domovské Itálii předseda Evropského parlamentu (EP) Antonio Tajani. Několik vlivných europoslanců během bouřlivé debaty Tajaniho vyzvalo, aby vzal svá slova zpět, nebo aby odstoupil. Tajani se později za své výroky veřejně omluvil.

Brexit je možné posunout maximálně do července, sdělil šéf europarlamentu Antonio Tajani německým médiím. Britové by podle něj měli pro případný odklad uvést dobrý důvod jako nové referendum či předčasné volby. Tajani také zdůraznil, že je nutné předejít chaotickému odchodu. Britský parlament bude o rozvodové smlouvě znovu hlasovat v úterý.

Venezuelský opoziční lídr a šéf parlamentu Juan Guaidó odmítl možnost dialogu s autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem a vyzval k dalším demonstracím. Od neděle chce také zahájit kampaň mezi vojáky, jimž nabídl amnestii, když mu pomohou v zemi obnovit demokracii. Guaidó vystoupil na veřejnosti poprvé od středy, kdy při demonstracích složil přísahu jako úřadující prezident.