Mikrobiom

Podle nové studie vídeňských vědců se v teplejších půdách vyskytuje větší rozmanitost aktivních mikrobů. Protože dosavadní poznání o životě mikroorganismů není pro vědce dostatečné a protože půda současně skýtá největší světovou zásobárnu uhlíku, od nového zjištění si slibují, že jim pomůže lépe modelovat budoucnost s vyššími teplotami.

Umělá sladidla by se nadále neměla považovat za bezpečnou náhražku cukru. Čtyři nejpoužívanější totiž zasahují do složení střevních bakterií a dvě z nich mají vliv na metabolismus glukózy. Uvádí se to ve studii týmu izraelského imunologa Erana Elinava publikované v časopisu Cell.

Lidé přicházejí o svůj střevní mikrobiom, který se u nich vytvořil během milionů let. Nejrozsáhlejší je tento fenomén v městském prostředí, prozradil nový výzkum.

Mezinárodní výzkumný tým poprvé vytvořil atlas, který popsal, jaká archea osídlila lidská střeva. O funkci a významu těchto prastarých organismů přitom věda až doposud měla jen minimum informací.

Bifidobakterie ve střevech primátů se liší druh od druhu, popsal mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i čeští experti. Výzkum by mohl pomoci lépe pochopit jejich funkce i u lidí – a třeba i využít pro lepší léčiva.

Na zemské oběžné dráze se v současnosti nachází 128 malých chobotnic. Vědci je tam vyslali v rámci studie UMAMI (Understanding of Microgravity on Animal-Microbe Interactions), která se snaží zjistit, jak pobyt v mikrogravitaci ovlivňuje mikrobiomy živočichů.

Složení mikrobiomu může u nejmenších dětí ovlivňovat, jak se dokážou vypořádat se stresovou situací. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Střevní bakterie tak podle vědců zřejmě mohou hrát důležitou roli při neurologickém vývoji.

Nerovnováha střevního mikrobiomu může mít vliv na postup zánětlivé kožní nemoci s názvem hidradenitis suppurativa (HS). Upozornili na to lékaři v nové studii, jejíž výsledky byly představené na jarní konferenci European Academy of Dermatology and Venereology (EADV).

Vědci poprvé poukázali na možnou spojitost mezi množstvím mikroorganismů ve střevech a používáním běžných úklidových prostředků v domácnostech. Novou studii publikoval časopis Environmental Science and Technology Letters.

Transplantace stolice sice zní jako něco odporného, ve skutečnosti se ale jedná o velmi moderní metodu, jak vyléčit poškozenou střevní mikroflóru. Pro vědce má ale tento postup stále řadu otazníků. Nyní řeší, jestli existují lidé, jejichž stolice má mnohem léčivější vlastnosti než u běžných osob.