Šanghaj

Akcie čínského developera China Evergrande Group, který se potýká s problémy, se v pondělí na burze v Hongkongu propadly až o 87 procent. Burza obchodování s akciemi silně zadlužené realitní společnosti pozastavila loni v březnu a nyní ho obnovila.

Cenzoři v Číně cílí na technologie pro sdílení souborů mezi cizími lidmi. Chtějí tím především bránit rychlému šíření informací z nepokojů, jako byly loňské protesty proti covidovým uzávěrám. V zemi funguje jeden z vůbec nejdůkladnějších kontrolních a sledovacích systémů. Přezdívá se mu Velká zeď čínského internetu.

Do Číny přicestovala početná delegace z Ruska vedená tamním premiérem Michailem Mišustinem. Výpravy se účastní i řada podnikatelů včetně těch, kteří jsou kvůli agresi Moskvy vůči Ukrajině na západních sankčních seznamech. Mišustin v úvodu cesty navštívil obchodní fórum, na programu má i schůzku s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Čína se stala v prvním čtvrtletí největším světovým exportérem automobilů, když předstihla dosavadního lídra Japonsko. Podle oficiálních statistik zveřejněných minulý týden vyvezla 1,07 milionu vozů, což je meziročně o 58 procent více. Z Japonska putovalo na světové trhy 954 185 automobilů, o šest procent více než ve stejném období loni, napsal zpravodajský server BBC. Čínský vývoz podpořila poptávka po elektromobilech a prodej do Ruska.

Čínský hrubý domácí produkt (HDP) se v prvním letošním čtvrtletí meziročně zvýšil o 4,5 procenta. S odvoláním na tamní statistický úřad to uvedla agentura Reuters. Analytici původně očekávali čtyřprocentní růst HDP, v předchozím čtvrtletí to bylo 2,9 procenta. K rychlejšímu oživení druhé největší ekonomiky světa přispělo ukončení přísných protiepidemických opatření koncem loňského roku.

Velká města na pobřeží moří nemají kam přirozeně expandovat, a tak jejich obyvatelé vytvářejí novou umělou pevninu. Nová studie popsala, jak mohutně se tento trend rozvíjí, ale i to, jaká rizika přináší.

Pro Čínu bude složité dosáhnout plánovaného růstu ekonomiky kolem pěti procent HDP, varoval čínský premiér Li Čchiang. Informovala o tom agentura AFP, která zároveň připomněla, že tento cíl je již tak jedním z nejnižších za poslední desítky let. Li také bez bližšího upřesnění slíbil lepší podmínky pro soukromé firmy.

Po znovuzvolení prezidenta Si Ťin-pchinga prezidentem a instalaci šanghajského komunistického vůdce Li Čchinga do role premiéra zvolil čínský parlament další členy jeho vlády. Ministrem obrany bude Li Šang-fu, který je na sankčním seznamu Spojených států. Nečekané bylo rozhodnutí ponechat ve funkcích dosavadního ministra financí Liou Kchuna a guvernéra centrální banky I Kanga, i když již měli jít do důchodu. Poslanci to učinili na přání hlavy státu, která si nechala do klíčových pozic dosadit své politické spojence.

V šanghajském parku Gucun kvetou třešně. Lidé využívají chvíle, kdy se park zahalil do růžového kabátu, snaží se pořídit tu nejhezčí fotku a být svědky přírodní podívané. Park plný růžových květů v čínském městě je každoročně dlouho očekávanou událostí.

Po jednomyslném znovuzvolení Si Ťin-pchinga čínským prezidentem zvolil čínský parlament premiérem jeho politického spojence Li Čchianga. Tato volba nebyla sice jednomyslná, ale i tak velmi jednoznačná. Li Čchiang byl dříve vůdcem komunistů v Šanghaji a zodpovídal za tvrdá opatření proti covidu-19 v tomto městě. Nyní bude mít za úkol nastartovat znovu čínskou ekonomiku.

Odcházející čínský premiér Li Kche-čchiang prohlásil, že by Peking měl podporovat mírový rozvoj vztahů s Tchaj-wanem, pokročit v procesu „mírového sjednocení Číny“ a zároveň podniknout rozhodné kroky proti tchajwanské nezávislosti. Řekl to na zahájení každoročního výročního zasedání čínského parlamentu. Poslanci se během něj chystají schválit více peněz pro armádu a zvolí nové vedení země. Podle odborníků potvrdí na dalších pět let v čele státu prezidenta Si Ťin-pchinga. Změny v dalších vysokých funkcích, včetně premiérské, jen upevní jeho moc.

Čína kritizuje, že některé země vyžadují při příletu jejích občanů negativní test na covid-19, a hrozí protiopatřeními. Epidemie se v Číně výrazně zhoršila poté, co vláda 7. prosince uvolnila proticovidová omezení. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto žádá Peking, ať začne posílat přesná data o úmrtích a nakažených i o variantách viru.

Čína se zároveň s uvolněním proticovidových opatření chystá otevřít světu. Po třech letech lockdownů, povinných karantén a omezených kontaktů zatím jako poslední z velkých ekonomik stále omezuje přístup do země. Od 8. ledna už by ale na hranici měl stačit negativní výsledek PCR testu. Skončí i povinnost třítýdenní izolace, zároveň by čínští občané opět získali možnost cestovat do zahraničí.

Čína bude pokračovat ve strategické komunikaci a spolupráci s Evropskou unií, slíbil v Pekingu čínský prezident Si Ťin-pching šéfovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Si ale chce, aby instituce a členské státy Unie vnímaly asijskou zemi objektivně. Čínský vůdce dal podle Michela jasně najevo, že Čína nedodává Rusku zbraně. Předseda Evropské rady zemi navštívil v době protestů proti covidovým opatřením. Čínská vláda nyní svá vyjádření o nulové toleranci vůči koronaviru mírní.

Ve věku 96 let zemřel bývalý čínský prezident Ťiang Ce-min. Podle agentury Nová Čína na leukémii a mnohočetné selhání orgánů. Na svém vrcholu byl současně prezidentem, generálním tajemníkem komunistické strany i šéfem armády. Kormidlo opouštěl s pověstí ekonomického reformátora, který přivedl Čínu do Světové obchodní organizace (WTO) a povolil soukromé podnikání. Zároveň se ovšem Ťiang Ce-min zapsal jako tvrdý autoritářský vůdce, pro nějž byl ekonomický rozvoj důležitější než lidská práva.

Velká přítomnost policie v centrech několika čínských měst včetně Pekingu, Šanghaje, Kantonu či Chang-čou brání novým protestům proti vládní politice nulové tolerance vůči covidu-19. V mnoha případech příslušníci bezpečnostních složek zastavují kolemjdoucí, kteří musejí ukazovat své mobilní telefony, zda v nich není podezřelý obsah nebo programy na obcházení cenzury, informovala v úterý agentura DPA.

V Číně přerostl odpor proti politice nulové tolerance k šíření nemoci covid-19 v otevřené protesty. Jde o největší protirežimní vzepětí za posledních třicet let. Směřuje i proti prezidentu Si Ťin-pchingovi, který si tvrdé potírání koronaviru vzal za své. Podle biochemika Libora Grubhoffera je tam nulová tolerance ke covidu v současnosti nesmysl. Politický a kulturní geograf Vladimír Baar podotýká, že odpor občanů změnu nemusí přinést, protože jich zatím jsou možná desítky tisíc, ale ne miliony. Situaci se věnoval pořad 90' ČT24.

Nepopsané listy papíru, státní hymna i nápadité slovní hříčky se staly způsobem, jak Číňané při víkendových protestech vyjadřovali svou nespokojenost s vládou v Pekingu a její přísnou covidovou politikou. Na prestižní pekingské univerzitě Čching-chua se například studenti vyfotografovali s Fridmanovou rovnicí, která je pojmenována po ruském fyzikovi, jehož jméno připomíná výraz „free man“, svobodný člověk, uvedla agentura AFP.

V mnohamilionové čínské Šanghaji v neděli stovky lidí znovu demonstrovaly proti přísným protikoronavirovým opatřením. S odvoláním na očitého svědka o tom informuje agentura AFP. Protesty v Číně v posledních dnech sílí a v některých městech se přelévají i do požadavku na odstoupení prezidenta Si Ťin-pchinga. Britská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice BBC uvedla, že čínská policie napadla a na několik hodin zadržela jejího zpravodaje informujícího o protestu v Šanghaji.

Čínské úřady ve středu zavedly další opatření, aby omezily rychlý nárůst případů onemocnění covid-19, a zvýšily tak obavy investorů o ekonomiku. V největší továrně na výrobu chytrých telefonů od společnosti Apple na světě propukly nové nepokoje, které podle agentury Reuters poukazují na sociální a finanční dopady těchto omezení.

Pandemie koronaviru je v Číně opět na vzestupu. Provincie a města se snaží vyhovět politice nulové tolerance nařízené vládou a zároveň udržet veřejnost v klidu a továrny v chodu. Přestože oficiální počty nakažených nejsou vysoké (jde o stovky případů za den), opatření jsou neúprosná. Šanghaj letos už podruhé zavřela Disneyland i s návštěvníky kvůli jedinému pozitivnímu případu.

Čínská ekonomika zpomaluje. Na vině je mimo jiné nulová tolerance vůči šíření koronaviru nebo hypoteční krize. Ještě na začátku roku investiční banka Nomura předpokládala letošní růst ekonomiky o 4,3 procenta HDP. Nyní Světová banka hovoří o růstu kolem 2,8 procenta. Propadá se i jüan a roste nezaměstnanost.

Záchranáři na jihozápadě Číny stále zápasí o životy těch, které zasypalo pondělní zemětřesení. Úřady dosud napočítaly čtyřiasedmdesát mrtvých, desítky lidí se pohřešují. Navzdory druhotným otřesům pokračují úřady v nařízené uzávěře, která má zabránit šíření koronaviru. Čína zažívá největší vlnu covidu od začátku pandemie. Lockdown platí pro třiatřicet měst a pětašedesát milionů lidí.

Čína se potýká s enormním suchem. Může za něj nejhorší vlna veder v zemi za posledních šedesát let. Výrazně klesají hladiny u nejvýznamnějších vodních ploch – včetně veletoku Jang-c'-ťiang. Projevuje se to i na nedostatku elektřiny, spotřebu proto omezují města i továrny.