Nancy Pelosi

Už v pátek končí tradiční ekonomické fórum ve švýcarském Davosu a jedním z klíčových témat je letos opět klimatická změna. Americký zástupce a někdejší ministr zahraničí ve vládě Baracka Obamy John Kerry, varoval, že čas na zmírnění jejích projevů rychle ubývá. Jeho vláda přitom čelí velkému odporu vůči svým ekologickým krokům doma ve Spojených státech.

Nově zvolená americká Sněmovna reprezentantů zůstává druhým dnem paralyzovaná, zatímco uvnitř nastupující republikánské většiny pokračuje otevřený konflikt ohledně toho, kdo bude předsedou legislativní komory. Středeční čtvrté, páté i šesté hlasování na patové situaci mnoho nezměnilo, přestože ke zvolení republikánského lídra Kevina McCarthyho předtím vyzval exprezident Donald Trump. Nová strategie, kterou by republikáni mohli ukončit chaotický úvod svého úřadování, se druhý den volby nerýsovala. Většina sněmovny se nakonec rozhodla vyhlásit několikahodinovou přestávku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že je na cestě do Washingtonu, kde bude jednat s americkým prezidentem Joem Bidenem a vystoupí v Kongresu. Návštěvu, o které informovala v úterý některá americká média, potvrdil i Bílý dům. Jedná se o první zahraniční cestu hlavy ukrajinského státu od začátku ruské invaze v únoru tohoto roku. Spojené státy u příležitosti Zelenského návštěvy ohlásí novou vojenskou pomoc Kyjevu, její součástí budou i dodávky systému Patriot. Průběhu Zelenského cesty do USA se bude od 21:15 věnovat speciální vysílání ČT24.

Američané rozhodli o novém složení Kongresu a řadě guvernérů, v některých státech se konala i místní referenda. Republikáni se blíží kontrole Sněmovny reprezentantů, bilance je ale výrazně těsnější, než řada straníků čekala. Výsledek rozhodne o síle prezidentství Joea Bidena. Projekce výsledků od televize Fox News o půlnoci na čtvrtek SEČ ukazovala průběžný poměr křesel v Senátu 49 : 48 ve prospěch republikánů a ve Sněmovně reprezentantů 207 : 183 také pro červené (tady televize CNN uváděla poměr 204 : 187). Úřady Georgie potvrdily, že senátní volby se zde rozhodnou až v prosincovém vyřazovacím kole.

Rusko si od únorového začátku invaze na Ukrajinu už několikrát vysloužilo od světových lídrů obvinění z terorismu. V úterý jej oficiálně prohlásil za teroristický stát estonský parlament a stal se tak po Litvě a Lotyšsku třetím národním zákonodárným sborem, který tak učinil. Toto označení má podporu i obou komor amerického Kongresu, USA však Rusko za státního sponzora terorismu zatím neoznačily. Podle odborníků oslovených magazínem Forbes by byl dopad tohoto kroku značný a mohl by ruskou ekonomiku zatížit na desítky let.

Čína uvalila sankce na sedm tchajwanských činitelů včetně diplomatické zástupkyně ve Spojených státech. Chce je tím potrestat za údajnou podporu nezávislosti Tchaj-wanu, uvedla agentura Reuters s odvoláním na čínská státní média. Tchajwanské ministerstvo zahraničí sankce odsoudilo a označilo je za zastrašování.

Návštěva členů amerického Kongresu na Tchaj-wanu narušuje suverenitu a územní celistvost Číny, uvedlo v pondělí čínské ministerstvo obrany. Pohrozilo zároveň tvrdou reakcí na vměšování se do vnitřních záležitostí Číny. Američtí kongresmani na ostrov, který Peking považuje za svou provincii, přicestovali v neděli a v pondělí se sešli s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Odpoledne místního času (dopoledne SELČ) ostrov opustili. O situaci na Tchaj-wanu bude od 18:28 hovořit v Interview ČT24 sinolog Martin Hála.

Letadlo s předsedkyní americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiovou odlétlo z letiště v Tchaj-peji, uvedlo podle agentury Reuters kolem středečního poledne našeho času tchajwanské ministerstvo zahraničí. Pelosiová opouští Tchaj-wan po méně než 24 hodinách a pokračuje ve své cestě po Asii. Nyní míří do Jižní Koreje. Předtím předsedkyně vystoupila v tchajwanském parlamentu, kde jeho místopředsedovi Cchaj Čch'-čchangovi řekla, že chce s Tchaj-wanem rozšířit spolupráci na úrovni parlamentu. Čína, jež považuje ostrov za svou součást, mezitím na Tchaj-wan uvalila s platností od středy ekonomické sankce a předvolala si amerického velvyslance v Pekingu.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila balík pomoci Ukrajině za 40 miliard dolarů (948 miliard korun) a o sedm miliard navýšila původní návrh prezidenta Joea Bidena z konce dubna. Kromě demokratů pro návrh zvedly ruku i tři čtvrtiny zákonodárců z řad republikánů. Kongresmanům poté poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Izrael si předvolal ruského velvyslance za výroky šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera. Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid řekl, že od Ruska očekává omluvu. Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová zase vyjádřila Polsku vděčnost za humanitární a další pomoc Ukrajině. Američané vrátí svou ambasádu do Kyjeva zřejmě do konce května. Podle německého kancléře Olafa Scholze cílem Německa je, aby se Rusové stáhli z ukrajinského území.

Přesně před rokem do sídla amerického Kongresu násilně vtrhl dav příznivců tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. Přerušil tak oficiální proces sčítání hlasů volitelů, který měl potvrdit vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách. Nepokoje ve washingtonském Kapitolu současný prezident Biden připomněl v projevu. Zkritizoval svého předchůdce, že se poprvé v dějinách postavil pokojnému předání moci a že lže o průběhu prezidentských voleb v roce 2020. Trump následně obvinil Bidena z toho, že při výročí nepokojů v Kapitolu zmiňuje jeho jméno, aby rozdělil USA. Čtvrteční vzpomínkové akce označil za politické divadlo.

Americká Sněmovna reprezentantů v pátek po měsících vyjednávání schválila obří investiční balík prezidenta Joea Bidena, který se zaměřuje především na sociální programy a boj s klimatickými změnami. Podle amerických médií se jedná o přelomový úspěch pro Bidena, který z plánů na obnovu americké ekonomiky zasažené pandemií učinil svůj hlavní předvolební slib. Návrh však ještě musí schválit Senát, kde zřejmě prodělá řadu změn kvůli postoji některých umírněných demokratických senátorů.

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý místního času schválila zákon, který vládě prodlužuje možnost půjčovat si finanční prostředky. Minulý týden normu odsouhlasil Senát a podepsat ji musí ještě prezident Joe Biden, informovala agentura AP, podle níž by se tak Spojeným státům mělo podařit vyhnout platební neschopnosti.

Miloš Zeman není podle senátního bezpečnostního výboru schopen vykonávat úřad prezidenta republiky. O návrhu zbavit ho funkce hlavy státu bude příští týden rozhodovat Senát. Informoval o tom předseda výboru Pavel Fischer (nestr.). Případný verdikt o nezpůsobilosti Zemana zastávat úřad by musela podle ústavy potvrdit sněmovna. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček krok výboru označil za útok na ústavnost, svobodu a demokracii.

Do bezpečnostních barikád před sídlem amerického Kongresu najel modrý sedan, srazil přitom dva policisty. Řidič z auta vystoupil s nožem, další příslušníci ochrany Kapitolu na něj spustili palbu. Jeden z policistů následně zemřel, další je se zraněními v nemocnici. Po převozu do nemocnice rovněž zemřel útočník, kterým má být 25letý Američan. Podle šéfky policie zajišťující ochranu Kapitolu (USCP) Yoganandy Pittmanové už hrozba dalšího útoku pominula. Útok zřejmě neměl teroristický motiv ani spojitost s lednovými nepokoji příznivců exprezidenta Donalda Trumpa, uvedl šéf washingtonské policie Robert Contee.

Americký prezident Joe Biden ve středu představil ambiciózní investiční plán do americké infrastruktury v hodnotě více než dvou bilionů dolarů (44,5 bilionu korun). Jeho cílem je nastartování největší světové ekonomiky tak, aby mohla čelit mimo jiné nástupu ekonomické síly Číny. Bidenovy návrhy se však hned zpočátku setkávají s odporem řady konzervativců a republikánů, kterým se nelíbí zejména úmysl zvýšit daně podnikům. O plán se tak s největší pravděpodobností povede vleklá bitva v Kongresu, napsala agentura Reuters.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh souboru opatření na podporu tamní ekonomiky zasažené pandemií covidu-19 v objemu 1,9 bilionu dolarů (41 bilionů korun). O navrhovaném balíčku bude ještě hlasovat Senát.

Ve Spojených státech pokračoval třetím dnem proces s exprezidentem Donaldem Trumpem, který čelí obvinění z vyprovokování útoku na Kapitol. Čtvrtek, stejně jako středa, byl vyhrazen pro obžalobu. Prostor tak měli zástupci Sněmovny reprezentantů, kteří plní roli prokurátorů. Pátek a možná i sobota mají být vyhrazeny pro Trumpovy obhájce. Senát pak bude v roli soudců.

Ústavní žaloba na bývalého prezidenta USA dorazí na půdu Senátu v pondělí. Oznámil to předseda demokratické většiny v horní komoře Kongresu Chuck Schumer. Odstartuje tak už druhý soud s Donaldem Trumpem, který je obviněn z podněcování ke vzpouře kvůli útoku jeho příznivců na Kapitol.

Americké úřady vyšetřují, zda jedna z účastnic nepokojů v sídle Kongresu ze začátku měsíce neukradla notebook či externí pevný disk předsedkyni Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové a nesnažila se ho prodat ruským tajným službám. Podle agentury Reuters to vyplývá ze soudního podání, které obsahuje vyjádření jednoho z vyšetřovatelů Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).

Americký prezident Donald Trump ve videu zveřejněném ve středu na twitterovém účtu Bílého domu řekl, že žádný jeho skutečný stoupenec by netoleroval politické násilí. Sněmovna reprezentantů předtím podle očekávání podpořila návrh ústavní žaloby, která obviňuje Trumpa z podněcování ke vzpouře.

První listopadové úterý se hlavní pozornost upře k prezidentské volbě, v níž úřad obhajuje Donald Trump a postaví se mu Joe Biden. Kromě hlavy exekutivy ale Američané také obmění většinu zákonodárců v Kongresu – konkrétně rozhodnou o novém obsazení Sněmovny reprezentantů a vymění také třetinu senátorů. Možná ještě důležitější jsou pro běžné životy amerických občanů volby na státní úrovni, kde vzniká naprostá většina zákonů. Volit se budou také soudci nejvyšších soudů a několik států pořádá referenda – třeba v Mississippi si vybírají novou vlajku.

Američtí demokraté chtějí zastavit úsporná opatření ve státní poštovní službě. Ta varovala, že by kvůli škrtům nemusela včas doručit některé korespondenční hlasy při listopadových volbách, kdy Američané budou volit hlavu státu, Kongres či guvernéry. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová svolá hlasování o opatření, které by prý ochránilo poštu před „sabotáží“ ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu už kvůli kauze čelí první žalobě, právní kroky avizovaly také některé státy, které řídí demokraté.

V budově Kapitolu, kde sídlí zákonodárný sbor Spojených států, budou odstraněny portréty čtyř někdejších šéfů Sněmovny reprezentantů, kteří sloužili Konfederaci, jež v občanské válce mezi lety 1861 až 1865 hájila otroctví. Oznámila to demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, která okamžité odstranění portrétů nařídila. V Senátu se také hlasovalo o odstranění soch z budovy, návrh ale neprošel.