Nicolás Maduro

Spor mezi Venezuelou a Guyanou kvůli venezuelským nárokům na region Esequibo, který kontroluje Guyana a kde se nacházejí velká ložiska ropy i drahých kovů, má kořeny sahající až do 15. století. Proč venezuelský prezident Nicolás Maduro hrozil anexí? Scénářů je hned několik. A zainteresovaných států vícero.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro nařídil státním těžebním společnostem nachystat se na těžbu ropy a kovů na území sousední Guyany, na něž si Caracas činí nárok. Podle tiskových agentur autoritářský vládce v úterý prohlásil, že venezuelská vláda bezodkladně vydá licence k dobývání cenných surovin. Chce také navrhnout zákon, který by vytvořil novou provincii Esequibo tvořící v současnosti přibližně dvě třetiny území Guyany.

Autoritářská vláda venezuelského prezidenta Nicoláse Madura tvrdí, že občané země se v nedělním referendu vyslovili pro to, aby jejich země převzala správu nad více než dvěma třetinami sousední Guyany. Guyana plebiscit považuje za krok k anexi svého na nerostné suroviny bohatého území a jasně ho odmítá.

Evropská unie je připravena investovat v Latinské Americe 45 miliard eur (přes bilion korun) do desítek projektů spojených s přechodem ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství. Na jednání lídrů zemí EU a latinskoamerických států to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu složil v parlamentu přísahu na další volební období. Do Ankary kvůli tomu přijelo přes dvě desítky lídrů států a vlád, i šéf NATO Jens Stoltenberg. Českou republiku zastupoval velvyslanec v Ankaře Pavel Vacek. Erdogan, který zemi vládne už dvacet let, oznámil také složení své nové vlády.

Moskva se snaží udržet alespoň nějaké mezinárodní partnery, pokusit se s nimi navázat ekonomickou spolupráci a zároveň legitimizovat invazi na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie v posledních dnech vyrazil přesvědčovat Latinskou Ameriku. Brazilský prezident Lula da Silva už dal najevo, že za konflikt mohou obě strany a Západ jej umocňuje dodávkami zbraní. Kyjev jeho slova pobouřila. Lavrov poté zamířil do autoritářských států v regionu, po Venezuele ho čeká návštěva Kuby či Nikaraguy.

Přesně deset let už je ve Venezuele u moci Nicolás Maduro. Za vlády tohoto bývalého řidiče autobusu a odborového předáka se země propadla do hluboké hospodářské krize, která vedla k chaosu, prudkému nárůstu kriminality i hladu. Za poslední dekádu kvůli tomu z Venezuely uprchlo přes 7 milionů lidí, včetně části opozice, kterou Maduro tvrdě potírá.

Venezuelský sněm bývalých opozičních poslanců odhlasoval ukončení mandátu přechodného prezidenta Juana Guaidóa. Jeho přechodnou vládu, kterou podporují Spojené státy, chce nahradit novým orgánem, který by měl na starosti správu zmrazených venezuelských aktiv v zahraničí. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.

Venezuelská vláda a opozice se v sobotu vrátily k rozhovorům, které loni v říjnu uvázly na mrtvém bodě. Washington v reakci povolil americkému ropnému gigantu Chevron částečně obnovit své aktivity ohledně těžby ropy ve Venezuele. Chevron tam přestal těžit kvůli sankcím, které vůči autoritářskému režimu prezidenta Nicoláse Madura zavedla vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Venezuela nebude v dalším období členem Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), v níž zasedá od roku 2020. V úterním hlasování Valného shromáždění OSN byly na příští tři roky (2023 až 2025) na dvě místa vyčleněná pro Latinskou Amerikou a karibskou oblast zvoleny Chile a Kostarika. Informovala o tom agentura Europa Press.

Italská ropná společnost Eni a španělská firma Repsol by mohly již příští měsíc zahájit dodávky venezuelské ropy do Evropy, aby tak kompenzovaly výpadek v dodávkách z Ruska. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací. Obnovení dodávek podle zdrojů těmto firmám povolilo americké ministerstvo zahraničí. Venezuelský ropný průmysl je již delší dobu terčem amerických sankcí.

Spojené státy oznámily zmírnění sankcí vůči Kubě, které na tento karibský ostrov uvalil bývalý americký prezident Donald Trump. Administrativa současného šéfa Bílého domu Joea Bidena chce zmírnit omezení pro cestování nebo remitence, tedy peněžní převody od Kubánců z USA jejich rodinám na ostrově. Zrychlí se také vyřizování amerických víz pro Kubánce.

U venezuelského pobřeží od neděle pátrají záchranáři po lodi, na níž bylo nejméně devět lidí vracejících se z nákupů na ostrovním státě Trinidad a Tobago. Oznámili to tamní úřady, které citovala agentura AFP. Podle ní mnoho Venezuelanů prchá touto vodní trasou z chudoby ve své zemi nebo na ostrovy míří na nákupy levnějšího zboží. Venezuelskou ekonomiku poznamenaly zejména americké sankce zavedené s cílem oslabit režim prezidenta Nicoláse Madura.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro označil členy pozorovatelské mise Evropské unie, která dohlížela na nedávné venezuelské regionální volby, za špiony. Obvinil je z toho, že se ve své předběžné zprávě snaží hlasování poskvrnit. Informuje o tom agentura Reuters.

V Mexiku skončilo další kolo jednání mezi venezuelskou vládou a opozicí. Zástupci obou stran se dohodli na vytvoření mechanismu sociální podpory pro Venezuelany, uvedla agentura EFE. Mechanismus by mohl být financován prostředky ze zablokovaných venezuelských účtů v zahraničí. Jednání mezi venezuelskou vládou a opozicí začala v srpnu, další kolo by se mělo odehrát koncem září. Podobná jednání v předchozích letech skončila bez výsledku.

Nejméně dvacet lidí zemřelo při záplavách způsobených prudkými dešti, které v posledních dnech zasáhly Venezuelu. Dalších sedmnáct lidí se pohřešuje. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura AFP.

Představitelé venezuelské vlády a opozice podepsali v pátek večer v mexickém hlavním městě memorandum, ve kterém stanovují podmínky a obsah dalších rozhovorů o budoucnosti země. Dokument připravilo Norsko, které zprostředkovává kontakt mezi oběma stranami. Vláda a opozice se vrací k jednacímu stolu po dvou letech.

Venezuelská vláda zvýšila minimální měsíční mzdu o 289 procent. Oznámil to ministr práce Eduardo Piňate. Venezuelská ekonomika je sedmým rokem v recesi a čtvrtým rokem ji trápí hyperinflace.

Spojené státy udělí dočasné povolení k pobytu uprchlým Venezuelanům. Kvůli „mimořádným“ podmínkám ve Venezuele není návrat do této latinskoamerické země v současnosti bezpečný, uvedl dle agentury DPA nejmenovaný představitel administrativy Joea Bidena. Nárok na přechodný pobyt v USA vznikne podle odhadů zhruba 320 tisícům lidí.

Spojené státy budou usilovat o křeslo v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC) pro období mezi lety 2022 a 2024. Do té doby zůstanou aktivním pozorovatelem a budou veřejně hovořit o porušování lidských práv všude po světě. Členům rady to prostřednictvím videa řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Administrativa Joea Bidena chce avizovaným krokem zvrátit rozhodnutí exprezidenta Donalda Trumpa, který zemi z rady vyvedl.

Evropská unie již neuznává lídra venezuelské opozice Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta země. Ministři zahraničí členských zemí v pondělí schválili společné prohlášení, podle něhož je pozice bývalého předsedy venezuelského parlamentu z hlediska EU srovnatelná s dalšími opozičními předáky. Evropský blok přitom zároveň neuznává výsledky prosincových voleb, v nichž bez účasti opozice parlament ovládli lidé autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Venezuela má od úterý dva parlamenty. Jeden z nich, který měl ustavující zasedání a v němž má většinu aliance autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, vzešel z voleb před měsícem. Tyto volby ale neuznala řada zemí v čele s USA ani EU a jako nesvobodné je bojkotovala velká část opozice, která měla většinu v dosavadním parlamentu a která uspořádala jednání starého zákonodárného sboru.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro připustil, že v jeho zemi se porušují lidská práva, zodpovědnost ale přisoudil jen nejmenovaným „skupinám policistů“. Informovala o tom agentura EFE. Maduro také oznámil plán vzdělávání policistů v oblasti lidských práv, který povede ministerstvo vnitra. V témže projevu slíbil benefity pro policisty, kteří „riskují životy pro ochranu občanů“.

V referendu, které tento týden uspořádala venezuelská opozice jako protest proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura, hlasovalo téměř 6,5 milionu lidí. To je víc, než kolik jich přišlo minulou neděli k parlamentním volbám. Policie podle opozice při referendu zatkla několik lidí, zabavovala volební materiály a fotila si hlasující. Informoval o tom deník El Nacional, který připomněl, že opozice zatím nezveřejnila výsledky referenda, ani neuvedla, jaké budou její další kroky.