TÉMA

Nervová soustava

Rodičovské mluvení s kojenci může zlepšit strukturu jejich mozků, naznačila studie

Když malé děti poslouchají povídání dospělých, může to pozitivně přispívat k utváření struktury jejich mozku. Vědci objevili souvislost mezi hladinou myelinu u kojenců, což je tukový ochranný obal nervů, a řečí jejich rodičů.
23. 5. 2023|

Stačí pár paprsků světla v noci a už to negativně ovlivňuje inzulin i srdce, ukázala nová studie

Před spaním zatáhněte žaluzie, závěsy a zhasněte všechna světla, doporučují autoři nového výzkumu. Popsali totiž, že i vystavení mírnému okolnímu osvětlení během nočního spánku poškozuje kardiovaskulární funkce a zvyšuje inzulinovou rezistenci následující ráno.
15. 3. 2022|

Čechům hrozí nedostatek jódu. Může vést k nemocem štítné žlázy

Únava, ospalost, ručička na váze ukazuje nahoru nebo často studené ruce. To znamená, že tělo nejspíš volá po zvýšených dávkách jódu. Tento prvek potřebuje člověk přijímat v malém množství, přesto je pro život naprosto nezbytný. Podílí se totiž na tvorbě hormonů štítné žlázy, které ovlivňují řadu funkcí v těle. A proto na šestý březen připadá Světový den jódu, jenž má upozornit, jak je tento prvek pro tělo důležitý.
6. 3. 2021|

Po kousnutí klíštětem na invalidní vozík. Lidé podle epidemiologa podceňují encefalitidu, pomáhá jen očkování

Klíšťová encefalitida v Česku ročně postihne stovky lidí. Lékaři přitom nemoc nedovedou léčit, a kdo ji dostane, tomu hrozí vážné komplikace v podobě zápalu mozkových blan nebo jiných částí nervové soustavy. Podle zdravotníků je vhodné se proti encefalitidě očkovat, což ale většina lidí nedělá.
3. 7. 2019Aktualizováno6. 7. 2019, 17:46|

Mícha je chytřejší, než to vypadalo. Lékaři našli další věc, kterou umí

Lidská nervová soustava je komplikovaný systém, kterému vévodí mozek. O významu míchy se sice ví už dlouho, ale nyní o ní vědci zjistili něco nového: kontroluje i mnohem složitější procesy, například umístění rukou.
12. 2. 2019|

Proč se člověk nemůže sám zlechtat? Vědci popsali, jak mozek rozlišuje cizí a vlastní dotyky

Pokud se člověk dotýká sám sebe, mozek na to reaguje méně než při doteku od ostatních. Naznačila to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Podle vědců by jejich zjištění mohlo přispět k lepšímu porozumění tomu, co konkrétně se v lidském těle po obou typech těchto doteků děje.
23. 1. 2019|